Přejít k hlavnímu obsahu

Máte v těhotenství dostatečný přísun živin?

Pondělí 21. Říjen 2019 20:39
Těhotenství-strava-minerály

Výživový stav ženy před otěhotněním se může promítnou na zdraví během budoucí gravidity i mateřství. Malnutrice tedy nedostatečný, přílišný nebo nevyvážený příjem potravy u budoucí těhotné ženy s sebou navíc nese rizika v prenatálním a postnatálním vývoji dítěte. Jaké škody může žena napáchat nesmyslnými dietami před těhotenstvím?

Jako podvyživené hodnotí lékaři ženy s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nižším než 18,5. Při této hodnotě může docházet k nedostatečnému příjmu živin potřebných pro budování zdravých kostí, vlasů i kůže. Zvyšuje se tak riziko chudokrevnosti, nepravidelné menstruace a dalších klinických stavů.

SPOČÍTEJTE SI SVÉ BMI: VÝPOČET BMI

U příčin malnutrice je patrná vysoká diferencovanost. Roli může hrát genetika, rychlý metabolismus, častá fyzická aktivita, ale i fyzické onemocnění.

Další faktor vzniku představují duševní nemoci, zejména poruchy přijmu potravy.

Pozor na nedostatečný přísun živin před i v průběhu těhotenství

U žen s nedostatečně uspokojenou nutriční potřebou v době početí miminka lze předpokládat přetrvání dietetických problémů během těhotenství. Přitom těhotenství může v některých případech vyžadovat navýšení energetického příjmu až o 20 %.

Zdravotní rizika malnutrice tedy nedostatečného, přílišného nebo nevyvážené příjmu potravy u těhotné ženy, mohou znamenat nebezpečí pro embryo, plod a samotného novorozence.

Při zanedbávání stravy během těhotenství postrádá embryo živiny potřebné pro optimální růst.

Malnutrice může narušit vývoj miminka již ve stádiu moruly tedy při procesu rýhování během prvních dnů po oplození. Tyto abnormality ovlivňují i pozdější vývin ve fetálním období.

Během možného onemocnění z nedostatku živin dochází rovněž k ovlivnění embryoblastu. Distribuce buněk potřebných pro vývoj placenty a embrya za běžných okolností probíhá vyváženě. V důsledku neadekvátního příjmu živin může však budování systému pro výživu plodu zaměstnat více než polovinu buněčné masy. Výsledkem je nedostatečný růst miminka, stav odborně nazývaný intrauterinní růstová retardace (IUGR).

Komplikace může vyústit v nízkou porodní váhu miminka, jež se potencionálně pojí se nepříznivými klinickými v pozdějších stádiích vývoje.

Odborníci rovněž upozorňují na souvislost výživového stavu ženy před početím a organogeneze embrya v prvních pěti týdnech těhotenství.

Nedostatečný příjem živin u těhotné ženy může vyústit v růstovou restrikci plic, mozku, srdce a dalších orgánů miminka. Bohužel si žena v této době obvykle ještě není vědoma svého jiného stavu, a chybí tak motivace ke změně stravovacích návyků.

Železo a vitamín A v těhotenství jsou zásadní

Jestliže nedojde k pozitivní změně nutričního stavu ženy během početí či těhotenství, hrozí dítěti celoživotně nepříznivá zdravotní prognóza.

Metabolismus plodu na nedostatek výživy reaguje například permanentní redukcí glukózy a inzulínu, což je předpokladem pozdějšího vývoje chronických onemocnění, jako je diabetes 2. typu.

Podíl vitamínů a minerálů ve stravě během raného těhotenství koreluje s předchozím nutričním stavem ženy. Výsledkem deficitu mikroživin může být rozvoj řady klinických stavů u matky i dítěte.

Zdravotní rizika malnutrice pro matku tedy i výrazný deficit určitých vitamínů či prvků ve stravě před otěhotněním navyšuje riziko nepříznivé diagnózy. Proto pozor na nedostatek živin v průběhu těhotenství obzvláště pak těchto:

  • Železo: zvýšená potřeba železa během gravidity je primárním příčinou navýšení prevalence anémie v těhotenství o 20 %. Diagnóza zahrnuje možný rozvoj neurologických onemocnění a předčasného porodu. Další komplikace v těhotenství (například krvácení při porodu) zvyšují riziko mateřské morbidity a mortality. Náběh na chudokrevnost se zvyšuje u podvyživené ženy s dlouhodobým deficitem železa.
  • Vitamín A: zejména v rozvojových zemích nedostatek této mikroživiny má návaznost na šeroslepost. Kvalitu „nočního vidění“ budoucí matky ovlivňuje konzumace beta karotenu před gestačním obdobím i během těhotenství.

Jelikož se obvykle výživový stav ženy nezlepší, může docházet ke zdravotním komplikacím pojícím se s deficitem mikroživin během těhotenství.

Zdravotní rizika podvýživy matky pro plod a novorozence

Nízká koncentrace určité mikroživiny v krevním oběhu matky se může negativně odrazit v nitroděložním vývoji miminka. Za rizikový se považuje především deficit těchto prvků.

  • Folát: Nedostatek folacinu je spojen s patologickým vývojem neurální trubice, což zvyšuje riziko vrozených vad, jako je spina bifida (rozštěp páteře). Výživový stav vitamínu B9, jehož potřeba se v těhotenství až třikrát navyšuje, závisí již na stravě před početím miminka.
  • Vápník: Prvek se ukládá do kostí ženy a jeho zásoby jsou ovlivněny dlouhodobým příjmem. Při nedostatečné konzumaci vápníku v období kolem otěhotnění se projevuje restrikcí vývoje kostry plodu.
  • Železo: Anémie, jež je důsledkem deficitu této látky, může vést k růstové restrikci plodu, předčasnému porodu i k nízké porodní hmotnosti dítěte. Nedostatečná tělesná hmotnost je předpokladem pro abnormální fyzický a mentální vývoj v postnatálním stádiu, zejména nízký vzrůst a poruchy učení. Na přítomnosti železa v organismu také závisí schopnost vstřebávání folátu, který hraje klíčovou roli zejména v raném těhotenství. 

Podvýživu před početím může zapříčinit řada faktorů. Nezávisle na konkrétní příčině se zvyšuje zdravotní riziko pro matku i miminko.

Některá chronická onemocnění mohou být i celoživotní povahy.

Pro zajištění bezpečného těhotenství i plnohodnotného života dítěte by měla matka co nejdříve věnovat pozornost tomu, jak a čím se stravuje už před samotným početím. Jelikož změnu stravovacích návyků až během těhotenství lze považovat z hlediska klinického rizika za riskantní.

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.