Přejít k hlavnímu obsahu

Nejčastější nemoci kojících maminek

Nachlazení

Nemoci si nevybírají: ať už jde o člověka, nebo roční období. Ačkoli rizika lze mírnit, snad žádná maminka se čas od času nevyhne onemocnění.

V takto náročném životním období přitom potřebujete dostatek energie, kterou z vás choroba „vysává“. Podívejte se proto, kterými medikamenty kojící žena může bezpečně mírnit nemoci. Dále máte možnost zjistit, jak je to s antibiotiky při kojení.

Rýma a nachlazení u kojících matek

Jedná se o nejčastější zdravotní komplikace maminek. Antibiotickou léčbu v tomto případě odborníci nedoporučují. Pouze se tlumí symptomy těchto běžných infekčních onemocnění.

V případě rýmy jsou vhodné medikamenty s obsahem Ambroxolu, tedy například Mucosolvan či Abrobene, eventuálně N-AcetylCysteinu (NAC Al, ACC, Mucobene).

Naopak k nevhodným se řadí léky s obsahem Guiafenesinu (Stoptussin, Robitussin, Vicks) vzhledem ke skutečnosti, že tato látka má i mnoho jiných účinků. A co víc, je výrazně hořká, kvůli čemuž hrozí ovlivnění chuti mléka, což může vést k předčasnému odstavení kojence. Za chuťové vjemy nelze ručit ani v případě látky NAC, jež se vyznačuje mírným zápachem po síře.

V případě nosních sprejů je situace snadnější: žádný z dostupných produktů na českém trhu nelze považovat za nevhodný. Pokud máte zájem o přípravek určený přímo pro kojící maminky, zvolte RymaSTOP.

Za zvážení stojí použití roušky, ačkoli to není nutností. Dítě totiž bývá infikováno ještě dříve, než se viróza projeví u matky. Doporučuje se pokračovat v kojení, neboť protilátky obsažené v mateřském mléce zabraňují rozvoji onemocnění u dítěte, popřípadě alespoň zmírňují jeho průběh.

Nachlazení u kojících matek

Pakliže jde o virózy, u kojících maminek platí podobné pravidlo jako u těhotných žen: vyvarovat se kombinovaným léčivým přípravkům, a to především těm s obsahem pseudoefedrinu. Namísto toho zvolte léčiva cílená na konkrétní potíže, jako je:
•    Kašel
•    Rýma
•    Zánět dutin (nosní spreje s obsahem mořské vody a mědi, pravidelné proplachování konvičkou Rhino Horn,…)
•    Bolest hlavy (Panadol Novum), krku (Septilen), kloubů (Proenzi 3+, GS Condro forte) a svalů
•    Zvýšená teplota 

Angína u kojících matek

Třebaže ani při angíně se nemusíte zříci kojení, pravdou zůstává, že tento akutní zánět krčních mandlí dovede způsobit značný diskomfort. Terapie antibiotiky je nutná v případě, že se v krku nacházejí streptokoky. Z léků vhodných na tyto potíže a současně pro kojící matky lze jmenovat Oscillo nebo Panadol. Léčbu však zvolte dle doporučení lékaře. 

Chřipkové onemocnění u kojících matek

Tuto zdravotní komplikaci může pomoci vyléčit již uvedený Panadol, a dále Paramax či Paralen, a to v obvyklém dávkování.
Z léčiv s obsahem Ibuprofenu je v současnosti schválen pouze Ibalgin Rapidcap. Krátkodobě lze podávat kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin či Acylpyrin). Jestliže se stav v průběhu několika dní nezlepší, bývá nezbytné nasazení antibiotik v případě bakteriální infekce.

Další nemoci kojících žen

... Méně časté, ale přesto se vyskytující.

Bolest v krku u kojících matek

Stejně jako v případě těhotných žen, je vhodné použít lokálně antiseptická farmaka, jež dezinfikují ústní dutinu: například Septofort či Septilen.

Kašel u kojících matek

Výslovně přípravek určený těhotné a kojící maminky je StopKašel sirup. Toto farmaceutikum má adekvátní použití na kašel suchý i vlhký. Odpadá tedy nutnost řešit, jaký typ kašle aktuálně převládá. Vhodný doplněk na kašel a škrábání v krku mohou představovat StopKašel pastilky.

Vlhký (produktivní) kašel u kojících matek

Vlhký kašel je projevem tvorby nadměrného množství průduškového sekretu, popřípadě jeho změněných viskoelastických vlastností. Na tento typ kašle je doporučován přípravek Prospan.

Suchý (dráždivý) kašel u kojících matek

Dráždivý kašel je způsoben přesušením sliznice krku a drážděním receptorů v této oblasti. Jako účinné na tuto obtíž se ukázaly bylinky, jež obsahují slizy a zvlhčují krk: příkladem je jitrocel, ať už ve formě sirupu, či nálevu. Rovněž je k dispozici homeopatický přípravek Drosetux. 

Onemocnění provázené tvorbou oparů 

Opary jsou způsobeny virem herpes simplex. Pakliže se vyrážka nevyskytuje na prsu, pro miminko nepředstavuje problém. V každém případě je přitom potřeba dodržovat opatrnost a důkladnou hygienu.
Mezi protivirovými léčivy určenými k léčbě oparu může kojící žena zvolit Erazaban, případně antivirotické krémy s obsahem acikloviru, tedy:
•    Herpesin
•    Aciclovir
•    Acyclostad
•    Zovirax

Bezpečnou alternativou léčby oparu při kojení jsou COMPEED náplasti na opary. Tento zdravotnický prostředek neobsahuje žádné rizikové látky, přičemž jeho efekt je založen na urychlení hojení rány.

Neštovice u kojících matek

Pakliže matka onemocní neštovicemi několik dní před či po porodu, omezení kontaktu matky a dítěte představuje nezbytný krok vzhledem k riziku přenosu choroby na dítě. Jakmile mateřské mléko začne disponovat protilátkami, lze zahájit kojení. 

Průjem u kojících matek

Lékaři bez obav podávají kojícím ženám Diosmektit (Tammex, Smecta) a aktivní uhlí (Carbo medicinalis, Carbosorb). Hylak Forte se uplatňuje pro obnovu přirozeného osídlení střev mikroflórou. Dále jsou během kojení doporučována probiotika, a to mimo jiné pro zamezení výskytu kolik u kojeného miminka. 

Zácpa u kojících matek

Nepomohou-li standardní režimová opatření, k úpravě množství stolice a jejímu změkčení se obvykle využívají glycerínové čípky (Suppositoria glycerini, Dr. Müller Pharma Glycerinové čípky). Méně často se užívá laktulózový sirup (Laktulosa Biomedica, Duphalac, Lactulosa AL). Také v tomto případě reprezentují vhodný doplněk terapie probiotika, včetně: 
•    Linex Forte
•    ProbioLact
•    Biopron

Nadýmání u kojících matek

Tato zdravotní obtíž se primárně řeší úpravou jídelníčku, resp. výběrem adekvátních potravin, sekundárně užíváním probiotik, popřípadě čajovou směsí s obsahem vhodných bylinek, včetně:
•    Fenyklu
•    Anýzu
•    Kmínu

Pakliže hledáte pomoc ve farmaceutickém průmyslu, zkuste vsadit na klasiku v podobě Espumisanu, eventuálně na následující medikamenty:
•    Pancreolan forte
•    Panzytrat 25 000
•    Panzynorm forte-N

Hemoroidy u kojících matek

Stěžejní pilíř ke zmírnění potíží a usnadnění hojení poraněné oblasti tvoří pravidelná hygiena a péče.
Součástí terapie mohou být přípravky s obsahem dubové kůry, jako je mycí emulze Herbalon, stejně jako čípky nebo masti typu:
•    HemaGel Procto
•    Preparation H.
•    Procto-Glyvenol

Žloutenka u kojících žen

Hepatitidy se donedávna rozdělovaly na pět základních typů: A počínaje a E konče. Nedávno si však do této „abecedy“ nalezli cestu písmena F a G. Avšak tyto druhy jsou ojedinělé.

Kromě označením se jednotlivé žloutenky liší i možnostmi vakcinace, prognózou a způsobem přenosu. Jeden aspekt však mají společný: postihují jaterní buňky.
Ačkoli hepatitida obecně nemá tendenci přecházet do mateřského mléka, povolení (či zákaz) kojení je na zvážení lékaře, stejně jako způsob léčby.

Hepatitida typu A u kojících matek

Dítě může být plně kojeno; netřeba izolace. Avšak stále je nutno dbát na důkladnou hygienu, zejména pokud jde o mytí rukou.
Terapii pochopitelně nelze řešit v domácím prostředí. Žena je ze zákona umístěna na přechodnou dobu do karantény na infekční oddělení, kde jí jsou podávány léky na ochranu jater (tzv. hepatoprotektiva), jakož i gamaglobulin, jenž je bezpečný z hlediska kojení. Je třeba užívat vitamíny skupiny B, zachovávat klidový režim na lůžku a dodržovat přísnou dietu bez tuků. Po průměrně třech týdnech hospitalizace nastává zhruba měsíc a půl trvající období rekonvalescence.

Omezení pohybu a šetřící dietu je třeba dodržovat do doby, než dojde k normalizaci jaterních biochemických ukazatelů. Díky prodělání choroby si jedinec vytvoří celoživotní imunitu.

Očkování proti hepatitidě typu A není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Avšak  některé pojišťovny nabízejí finanční příspěvky, takže z vlastních zdrojů budete muset pokrýt pouze určitou část ceny vakcinace.

Hepatitida typu B u kojících matek

Děti maminek s pozitivními testy na žloutenku typu B jsou v České republice standardně očkovány. Ani tento typ hepatitidy nevylučuje kojení. Pouze je třeba dbát na správnou techniku kojení a dobře se starat o své prsy. Rizikem jsou totiž popraskané čili krvácející bradavky.

V ČR je standardem podávat novorozencům pozitivních matek imunoglobulin proti hepatitidě typu B a první dávku vakcíny proti této infekci.

Očkování proti HBV mohou zvážit i kojící matky, respektive všichni dospělí. Je však třeba pamatovat na skutečnost, že tento příspěvek není hrazen ze státního zdravotního pojištění. Opět přitom platí, že pojišťovny mohou poskytovat příspěvky.

Využívá se očkovací látka Engerix, případně Twinrix, pakliže zvolíte kombinovanou vakcínu proti hepatitidě A a B. Imunizační agens je aplikován ve třech dávkách.
Léčba hepatitidy typu B cíli na maximální potlačení množení viru v jaterních buňkách ve snaze předejít dalšímu poškození jater. K tomuto účelu současná medicína používá obvykle medikamenty přímo blokující množení viru, tzv. nukleosidová, případně nukleotidová analoga. Tyto preparáty vykazují vysokou účinnost, a navíc minimální riziko vzniku rezistence. Léky první volby.

Pokud jde o dlouhodobou terapii, léky první volby jsou Entekavir a Tenofovir. Obě léčiva nabízejí výbornou toleranci, zanedbatelné vedlejší účinky a možnost dlouhodobého užívání.

Bezpečnost medikamentózní terapie perorálními virostatiky při kojení dosud není známa. Ačkoli Tenofovir přechází do mateřského mléka, je limitovaná jeho orální biologická dostupnost. Jinak řečeno, miminko je při kojení exponováno takřka zanedbatelné dávce přípravku. Navzdory tomu se obecně nedoporučuje podávání tohoto medikamentu kojícím ženám, neboť nejsou známy jeho případné účinky na dítě.

Protože virus HBV nedovede současná medicína zcela vymýtit z organismu, například při imunosupresivní terapii či chemoterapii může hepatitida opět propuknout. Proto je třeba před takovou léčbou provést vyšetření na „skrytou“ přítomnost žloutenky, a popřípadě podávat Lamivudin.

Hepatitida typu C u kojících matek

V tomto případě obvykle dochází k přenosu nákazy již v děloze. Jestliže není současně přítomna HIV infekce ani selhávání jater, lze podle některých lékařů pokračovat v kojení.

Jelikož se dosud nepodařilo vyvinout vakcínu proti hepatitidě C, důležitou roli hraje prevence přenosu infekce.
Léčba má za cíl zcela vymýtit virus z organismu. Zpravidla je využívána kombinace Interferonu a Ribavirinu. Jejich účinky mohou doplňovat vitaminové a rostlinné preparáty. Pacienti s HCV (akutní i chronickou) podléhají permanentnímu dohledu na pracovištích specializovaných na jaterní choroby.

Hepatitida typu D a E

Tyto typy virových hepatitid se nevyskytují příliš často. Pravděpodobně i z toho důvodu nejsou veřejné dostupné informace o specifikách její léčby při kojení. Diagnóza se odvíjí od přítomnosti protilátek proti dané formě žloutenky.

V případě současné infekce virem hepatitidy D a B pouze malá část nemocných dospívá do chronického stadia. Prognóza je závažnější, jestliže infekce nasedá již přítomnou hepatitidu B. Onemocnění se léčí pouze symptomaticky; specifická léčba není dostupná. Očkování proti hepatitidě B dovede zajistit ochranu i před infekcí typem D. Kojení dítěte je možné.

Ani v případě žloutenky typu E neexistuje žádná zvláštní antivirová léčba. Aplikuje se podpůrná terapie s cílem tlumit příznaky; k hospitalizaci se přistupuje pouze v závažných případech. Pacientům je doporučován zdravý životní styl a dostatek odpočinku. Dále je třeba dodržovat hygienu a vyhnout takových medikamentům, u nichž hrozí poškození jater. Většina lékařů ženám s hepatitidou E umožní pokračovat v kojení.

Nemoci trávicího a močopohlavního systému u kojících matek

Tato kategorie chorob není „kontraindikací“ ke kojení. Bakterie totiž mohou přejít do mateřského mléka pouze v případě generalizace infekce: tedy rozšíření z původního ložiska infekce do krevního oběhu ženy. Avšak i v takovém případě je riziko infekce miminka minimální. Proto lékaři většinou doporučí pokračování v kojení, přičemž stanoví antibiotickou léčbu.

Samozřejmě to nelze zobecnit na veškeré nemoci tohoto typu. Dobrým příkladem je celiakie, jež není léčena antibiotiky. Nejenže matka trpící tímto onemocněním může dítě bezpečně kojit; dokonce tím u něj snižuje riziko rozvoje celiakie. Ale nechceme odbočovat…

Tuberkulóza (TBC) u kojících matek

Při podezření na aktivní tuberkulózu je nutná izolace matky od dítěte. Její odstříkané mléko však lze dítěti prodávat, jelikož do lidského mléka nepřecházejí bakterie vyvolávající toto infekční onemocnění.

Je-li matka přeléčená a není již infekční, má možnost opětovného zahájení kojení. Ovšem v případě, že jde lokalizovanou tuberkulózu, kojení není třeba pozastavit. Stejně tak izolace není nutná.

Obecně přitom platí, že při tuberkulóze matky vyžaduje léčbu i její miminko, a to nezávisle na jeho způsobu krmení (přirozená VS umělá strava).

HIV/AIDS u kojících matek

Je mylnou domněnkou, že u miminek HIV pozitivních matek musí dojít během porodu k infekci. Ani to neplatí v případě kojení.
Ve skutečnosti matky s AIDS čelí poměrně nízkému riziku přenosu infekce. Navíc HIV pozitivním ženám se během těhotenství podává kombinace antivirotik pro snížení rizika přenosu infekce na novorozence. Přesto se doporučuje bezpečnější varianta krmení, a to kojeneckou formulí.

Virus lidské T-buněčné leukémie typu I u kojících matek

Pakliže trpíte tímto virem podmíněným onkologickým onemocněním, bude vám doporučeno zastavit kojení.
Leukémie se léčí v onkologických centrech, přičemž medikamenty jsou voleny na základě zdravotního stavu pacienta.

Cytomegalovirová infekce (CMV) u kojících matek

Přestože je cytomegalovirus málo známý, ve skutečnosti se objevuje v hojné míře na celém světě. Většina globální populace je jím bez svého vědomí infikovaná.
Přitom právě „díky“ rozšířenosti tohoto viru si proti němu organismus člověka dovedl vytvořit účinné protilátky.
Jak se ale zachovat v případě, že je infikovaná kojící žena? Maminky se nemusejí obávat: sice je virus vylučován do mléka, avšak tato tekutina obsahuje dostatečné množství protilátek. Díky tomu mohou maminky bez obav pokračovat v kojení.

Avšak nedonošená miminka disponují pouze nízkou hladinou ochranných látek, tudíž pro ně mateřské mléko představuje riziko nákazy. Problém lze vyřešit podáváním odstříkaného, zmraženého (teplota –20 °C a nižší zahubí virus) a následně rozmraženého mléka. Zhruba po měsíci dítě získá z mléka dostatek protilátek, což umožní přechod na kojení.

Typický zdravý jedinec se nepotřebuje léčit s cytomegalovirem. Terapie se zaměřuje pouze na případné symptomy; ostatně jako tomu je u viróz obecně. Přestože se v případě dětí a určitým způsobem oslabených osob podávají antivirové léky, jako je Ganciclovir, kojící maminka s nejvyšší pravděpodobností takový medikament neobdrží. Riziko přenosu infekce mateřským mlékem hrozí prakticky pouze u těžce nedonošených novorozencům. A co víc, pouze u velmi nízkého procenta z nich se objeví zdravotní problémy závažného charakteru.

Antibiotika při kojení: co by měla kojící žena vědět?

Jak jste se mohla přesvědčit v předchozích sekcích, ať se vám to líbí nebo ne, kojící matky čas od času onemocní. Když choroba propukne, není to žádná legrace. Pro rodiče totiž nikdy neexistuje vhodná doba k onemocnění, že?

Dokonce může být vyžadována aplikace antibiotik, a to například při následujících zdravotních komplikacích:
•    Zánět středního ucha
•    Zánět dutin
•    Mastitida
•    Zubní výkony

Pokud vám bylo předepsáno antibiotikum během kojení, můžete mít obavy ohledně jeho bezpečnosti pro miminko. Neproniknou tyto medikamenty do mléka? Není to pro dítě rizikové řešení? Pakliže předepsané léčivum je rizikové, neexistuje jeho vhodnější alternativa?

Tyto otázky mohou kojícím maminkám způsobit spoustu stresu. Proto vám na ně přinášíme odpovědi.

Jsou antibiotika bezpečná pro kojící maminku?

Ve většině případů jsou antibiotika pro kojící matku a její dítě bezpečnou volbou.
„Antibiotika jsou jedním z nejvíce bezpečných typů léků, jež jsou předepisovány matkám. Je však třeba si uvědomit, že každý z těchto medikamentů v určité míře přechází do mateřského mléka,“ vysvětluje Americká pediatrická akademie (AAP). Dodává, že „pokud by bylo antibiotikum přímo podáváno předčasně narozenému dítěti či novorozenci, pak by jej matka mohla v zásadě bezpečně užívat během kojení.“

Co to tedy znamená pro maminku a její kojené miminko?

V prvé řadě si je třeba uvědomit, jakým způsobem léky obecně ovlivňují kojení.
Jak vysvětluje Klinika Mayo, většina farmak, tedy nejen antibiotik, jež pronikne do krevního řečiště maminky, bude také přítomna v mateřském mléce. Množství nacházející se v lidském mléce však obvykle nedosahuje množství v krvi. Dále platí, že většina medikamentů „pro většinu kojenců nepředstavuje žádné reálné riziko.“

Tato zdravotní autorita ovšem upozorňuje na výjimky. Proto by veškerá vámi užívaná farmaka, včetně antibiotik, měla podléhat schválení ze strany pediatra vašeho dítěte.
Kromě samotných léků je třeba mít na paměti další faktory, včetně věku dítěte. Vystavení antibiotikům bude představovat větší riziko pro předčasně narozené děti a novorozence než pro batolata a starší děti, vysvětluje Klinika Mayo.

A opět: pokud by vaše dítě mohlo bezpečně užívat antibiotikum, je pravděpodobné, že jej můžete aplikovat během kojení.
Zvažujete-li zavedení antibiotik, jež nejsou považována pro dítě za bezpečná, je vhodné zohlednit důležitost užívání onoho léčiva pro řešení vašeho zdravotního problému. Lze získat bezpečnější alternativu? Je třeba dítěti podávat probiotika? Veškeré potřebné odpovědi naleznete v našem průvodci užíváním antibiotik při kojení.

Důležité upozornění na závěr

Váš zdravotní stav a vhodnost daného léku v každém případě diskutujte s lékařem. Veškeré zde uvedené informace mají pouze informativní charakter.
 

autor: www.tehotenstvi.cz | Pavel Drahoňovský

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA