Přejít k hlavnímu obsahu

Čím více očkovaných, tím méně nových případů pneumokokových onemocnění, tvrdí SZÚ

Středa 27. Květen 2015 10:59
Očkování

Státní zdravotní ústav: „Hrazené očkování proti pneumokokům má smysl, varovný je ale pokles proočkovanosti“.

V letech 2010 a 2011, kdy byla proočkovanost u dětí ve věku 0 až 11 měsíců historicky nejvyšší (85 % v roce 2010, 81 % v roce 2011 z dat VZP) bylo hlášeno nejméně případů IPO způsobených typem pneumokoka, proti kterému je vakcína určena. V roce 2011 dokonce nebyl hlášen žádný případ. Pokles míry očkovaných dětí na 75 % v roce 2013 se projevil 10 hlášenými případy IPO. Proti šesti z nich by přitom vakcína s velkou pravděpodobností zafungovala.

Již pět let mohou rodiče využívat zdravotními pojišťovnami hrazené očkování pneumokokovou vakcínou, která děti chrání před pneumokokovou infekcí. Ta může vést až k život ohrožujícím invazivním pneumokokovým onemocněním (IPO), jako jsou závažné formy zápalu plic, zánět mozkových blan nebo otrava krve. Po zařazení vakcín proti pneumokoku do hrazeného nepovinného očkování radikálně klesl počet dětí napadených touto zákeřnou bakterií Streptococcus pneumoniae. Z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) navíc vychází najevo jasná spojitost mezi mírou proočkovanosti a výskytem pneumokokových onemocnění – čím více očkovaných, tím méně nových případů, a naopak.

Zatím vůbec nejvyšší proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním bylo dle dat zdravotních pojišťoven dosaženo v roce 2010. Tehdy vystoupala u VZP až na 85 %. V následujících letech však proočkovanost relativně klesla a nejnižší byla dle zatím dostupných dat v roce 2013. „V roce 2011 v nejmladší věkové skupině 0 až 11 měsíců, která je cílovou vakcinační skupinou pro pneumokokové konjugované vakcíny, nebylo zjištěno žádné onemocnění způsobené typem pneumokoka, proti kterému je vakcína určena. Tento nulový výskyt byl zaznamenán poprvé za dobu sledování výskytu pneumokokových onemocnění, což lze jednoznačně označit za úspěch zavedené plošné vakcinace. Naopak v roce 2013 klesla ve stejné věkové skupině proočkovanost na 75 %, přičemž z deseti hlášených invazivních pneumokokových onemocnění bylo šest způsobených sérotypy, proti kterým je vakcína určena. Z těchto 10 nahlášených případů bylo pouze jedno dítě očkováno,“ říká MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Oddělení vzdušných nákaz bakteriálního původu a Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy SZÚ a dodává: „Dopad vakcinačního programu lze však hodnotit jednoznačně pozitivně.“

Zavedení plošného očkování

Závažnost pneumokokového onemocnění a dostupnost vakcíny vedla odborníky k úvaze o plošném očkování, které nakonec bylo zavedeno. Od ledna 2010 tak zdravotní pojišťovny hradí očkování proti pneumokokům všem kojencům, u kterých jsou tři dávky podány do sedmi měsíců věku. Čtvrtá, tzv. posilující dávka, je podána v rozmezí 6 – 18 měsíců. Toto očkovací schéma se nazývá 3+1. V České republice jsou dostupné 2 pneumokokové konjugované vakcíny – tzv. „desetivalentní“, která je pojišťovnou plně hrazena. Za „třináctivalentní“ musí rodiče z části doplatit.

Pneumokoková onemocnění

Onemocnění pneumokokem je rizikové zejména pro děti ve věku do pěti let a může vést k řadě komplikací. Nejčastěji postihuje děti neinvazivní onemocnění, například zánět středního ucha nebo zápal plic. Výrazně větší komplikace mohou nastat při tzv. invazivních pneumokokových onemocněních, kdy bakterie pronikne do krve nebo mozkomíšního moku dítěte. Invazivní onemocnění mají velmi rychlý průběh, mohou zanechat trvalé následky (např. hluchotu, opoždění psychomotorického vývoje dítěte a jiné) a dokonce způsobit úmrtí dítěte.

Zdroj: Tisková zpráva SZÚ

autor: Tehotenstvi.cz
kategorie: Děti