Nedokážu odolat!
Znáte to. Nejdříve se objeví nevinná myšlenka na sušenku nebo hranolku (jedna přece stačí). Chuť však postupně přeroste v posedlost a z jedné hranolky se stane vagón hranolek, který, než se nadějete, vám leží v žaludku. Nelze odolat.
Všechny dobrůtky, od dortík po makarony se sýrem, mají společné tři věci:
- Těžko jim odoláte.
- Pokud jim úspěšně dlouhou dobu odoláváte, pak až je před vás někdo postaví, neodoláte.
- Pokud neodoláte, dostaví se obrovský pocit viny.
„Vidím zde určitou ambivalenci,“ vysvětluje psycholožka Julia Hormes.
„Dobroty jsou, nečekaně, dobré. Ale zároveň je naše kultura zakazuje. Právě v této kulturní normě lze pravděpodobně najít zdroj celého procesu.“
Řekněme, že jste si „museli“ alespoň ďobnout dortu. A protože jste se tak dlouho hlídali, stanete se jako utrženými ze řetězu a z kousíčku se vyklubou tři nekřesťansky velké kusy. Až pak máte dost.
Ženy v těhotenství jako by měly v sobě dietu zakořeněnou: ať už se pokouší dopřát miminku jen to nejlepší, uhlídat ručičku váhy, nebo dodržovat lékařská doporučení ohledně sushi a dalších potravin.
Takový režim, alespoň v některých částech světa, zvyšuje riziko podlehnutí mlsnému jazýčku, což může vést k tukovým polštářkům.
Kdo by neznal historky o budoucích maminkách, jejichž stravovací režim v těhotenství by šlo shrnout do jediného slova: zmrzlina. Nebo o závislosti na kyselých okurkách v těhotenství? A co o těhotné manželce, která svého drahého hnala v jednu ráno do fast-foodu pro kuřátko, které pak povečeřela s tabulkou čokolády? Možná vás tyto neodbytné touhy po jídle trápí ve vašem těhotenství také.
Když jídlo není pro žaludek
Často se spekuluje, zda se nejedná o manifestaci nutriční potřeby ženy či plodu, kdy organismus žádá všechny potřebné látky. Navíc zajišťování správného růstu a vývoje je pro tělo těhotné ženy taková námaha. Tato myšlenka slouží jako skvělá výmluva, proč si dát tacos, po nichž nadevše toužíte.
Věda však naznačuje jiné, mnohem komplexnější zdroje těhotenských chutí. Ukázalo se, že tyto touhy napadají jen některé kultury. Navíc těhotné ženy z Británie a USA baží po zcela jiných potravinách než zbytek světa. U Japonek je zase „v kurzu“ rýže.
Z nutričního hlediska ženám „závislým na jídle“ nechybí žádné živiny a, ruku na srdce, často ani váha. Naopak kdo si dopřává, má tendenci přibírat více, než je zdrávo, což může vést k těhotenským komplikacím.
Podtrženo sečteno, biologické potřeby u tohoto fenoménu nehrají žádnou roli.
Jaké jsou skutečné příčiny těhotenských chutí?
Výzkumníci se dále zaměřili na příčiny, proč obecně lidi „honí mlsná“, aby porozuměli této touze u těhotných žen. Psycholožka Julia Hormes zkoumala chutě na jídlo za různých podmínek. Mezi výstupy její práce patří zjištění, že každá druhá těhotná žena ujíždí na čokoládě týden před menstruací. Obsahuje snad tato pochutina nějaké důležité látky? Nebo jde pouze o projev hormonálních změn?
Na to se pokusil odpovědět experiment, kdy psycholožka požádala ženy zkonzumovat dát si čokoládu, až opět po ní zatouží. „laboratorní menu“ nabízelo:
- Mléčnou čokoládu, která obsahuje živiny typické pro čokoládu, a navíc se krásně rozpouští na jazyku
- Bílou čokoládu, která postrádá kakaovou sušinu (z toho její bílá barva), zato oplývá nádhernou texturou
- Kakaové pilulky bohaté na živiny, ovšem neposkytující požitek z jídla
Vyhrála bílá čokoláda. Ve vzniku neodbytných chutí tedy nehraje roli žádná živina ani účinná látka. Další studie zase nenalezla žádnou korelaci mezi hormonálními změnami a sladkým zoubkem. Navíc i ženy v menopauze potvrdili své „čokoládové choutky“. Takže viník se skrývá jinde.
Jsem rebelka s kyselou okurkou
Všimněte si, že vůči těhotenství uvolňují se některé sociální normy.
„Z pohledu naší kultury existují určité stavy (aneb výmluvy), kdy se ženám více dovoluje dopřávat si ‚zakázané ovoce‘,“ domnívá se Hormes.
„Konkrétně mě napadá gravidita a premenstruační syndrom.“
Kromě „hříšných stavů“ nelze opomenout další kulturní faktor. Těhotenství dává zabrat, zvlášť když je na vše žena sama. Jedna studie se podívala na zub ženám na venkově v Tanzanii, které údajně sužuje touha po zelenině, ovoci, rybách, masu a obilninách. Zjistilo se, že poskytnutí potravin znamená projev sociální podpory manžela a rodiny.
Požadavek přinést smažené kuře v jednu ráno ve skutečnosti skrývá touhu po ujištění, že je partner ochoten o těhotnou ženu pečovat. To, že s objednávkou dorazí, představuje potěšením nade všechny prázdné kalorie.
Lze vůbec těhotenské chutě ovládnout?
Podle Hormes mezi nejefektivnější strategie patří přerušení ruminací (bezděčné ulpívání na myšlence nevyvolané žádným působícím vnějším podnětem) nesoucí potenciál přetnout zesilování myšlenky o jídle. Lze to praktikovat sebe rozptýlením, ať už pomocí vizuálních, nebo čichových podnětů.
Další možností je přijmout daný pocit a umožnit mu se rozplynout, což dovede meditace, nebo její „praktičtější bráška“ mindfulness tedy všímavost k vlastním myšlenkám a k tomu, co se odehrává uvnitř nás.
Ale i podlehnout pokušení nemusí být špatná volba, pokud to uděláte chytře. Tečou vám sliny při myšlence na čokoládu? Pak hurá pro pěkně kvalitní kousek, kterým se každý den odměníte v podobě pár čtverečků. Tato strategie může fungovat jako prevence zhltnutí dvou tabulek o víkendu. Jen myslete na to, abyste na jídlo příliš nemysleli. Pochutnejte si a pokračujte ve svém dni. Tak můžete zbavit potraviny jejich „totemického významu.“
