Přejít k hlavnímu obsahu

Tatínci, miminka a ošlapování kolem dokola

táta

Je to začarovaný kruh. Muži a nastávající tatínci se na nový přírůstek nesmírně těší, má ale jedno velké “ALE”. Budou vědět, jak na to? Jak pomoct? Jak chytit? Jak zabavit? Jak nakrmit? Jak nebýt na obtíž? Ano, chce to jen trochu odvahy ..

Ženy a muži ..  

Ženy prožívají stres od početí už téměř navěky. Bojí se průběhu těhotenství a každého ultrazvuku, porodu, prvních dní s miminkem, nemoci, úrazu, prospěchu ve škole i puberty. Je to ale podvědomý strach, se kterým si umí poradit a mimo to ze sebe jako rodič a partnerka vydat maximum. Nedávají na sobě nic moc znát.  

Muži jsou v jiné pozici. Jsou natěšení a možná si ani nepřipouští, co všechno dítě obnáší. Jak se ale blíží čas porodu, většinou znejistí. A pak na ně tíha zodpovědnosti za ten uzlíček lásky a vlastně celou rodinu, za jejich zdraví, zabezpečení a ochranu dopadne vší silou. To je pro mnohé z nich příliš těžký balvan a tak tak ho unesou. Někteří se stáhnou do sebe a naplno s pustí do práce, aby přinesli domů dost peněz. Myslí si, že tím celou situaci spasí. Jiní mlčí a jen pozorují, co se kolem nich děje. Další utíkají za kamarády a ke sportu nebo v horším případě lahvi něčeho ostřejšího. Je to složitý proces a není dobré muže hned odsoudit. Život vedle ženy - vedle čerstvé maminky - heroické, úzkostlivé, obratné všeumělky - to je zkrátka čiré peklo. V ten moment totiž mají muži vlastní neschopnost zapojit se a naskočit do rozjetého vlaku na talíři přímo pod nosem.  

Nic příjemného.  

Strach, nic víc  

První týdny v roli rodiče se většina pozornosti upíná k miminku. Ženy ale bývají unavené a čím víc se jich straníte, tím větší vás čeká peklo, když se náhodou střetnete a nemáte zrovna nic na práci. Muži by ale tak rádi ulevily svým protějškům. Na druhou stranu o dětech nic moc nevědí. Jsou krásné a vaše .. jen vaše, ale zároveň tak maličké, zranitelné, bezbranné. Stačí mžik a všechno se může proměnit v tragédii.  

Muži se nebojí přebalování ani uspávání. To jsou věci, které přijdou samy od sebe a zcela intuitivně. V nejhorším případě si je mohou vyhledat na Youtube, kde je návod snad na cokoli. Největší strach mají z toho, jak jsou miminka křehká.  

  • Jak pochovat?  
  • Jak pomazlit?  
  • Jak přenést?  
  • Jak poplácat?  
  • Jak pošimrat?  

Bojí se naprosto základních věcí, které jsou pro maminky přirozené. Praktické záležitosti zvládne každý, jsme dospělí a dokážeme uvažovat, ale schází to, co mají ženy v sobě a bují v nich celé těhotenství. A to je něco, co je těžké pochopit a přijmout jako fakt. Úskočnost mužů po porodu tedy není o nezájmu nebo slabé vůli, ale o pochybnostech o sobě samotném v těch nejzákladnějších principech.  

Problém je v tom, že muži o těchto tématech neradi mluví. Je to zakopané někdo hluboko v jejich duši a doufají, že takové chmury nikdy nespatří světlo světa. Svým ženám by o tom nikdy neřekli. A není se čemu divit. Dostalo by se jim jen uštěpačných poznámek typu “přeháníš”, “vymlouváš se”, “nezáleží na nás”. Jen těžko byste pochopily tu tíhu zmatení, kterou zažívají. Pokud už máte to štěstí a muž se vám svěří, nakládejte s tou informací jako s křehkým porcelánem, nechte vše uzrát v hlavě a při zapojování tatínka do péče o miminko se zdržte komentářů a buďte maximálně obezřetná při výběru slov, nepozorujte, nekontrolujte a vložte do něj důvěru.  

Bez oprav  

Muži jsou citliví a ve vztahu k miminkům nesví. Když jim ale budete dýchat na záda a sondovat, jestli všechno probíhá bez komplikací, probudíte v tatíncích dojem, že jsou jen jakousi “krytkou” na mezičas, kdy už melete z poslední a není zbytí. Tak vezmete zavděk alespoň druhým rodičem. Vhodné nejsou ani komentáře typu “no, vidíš to, bál ses zbytečně” nebo “příště to víc utáhni, ale takhle by to taky šlo”.  

Desetiminutovka  

Péče o miminko a o domácnost je většinou akce na plný úvazek. Mateřská dovolená je dovolená je s velkou nadsázkou. I muži ale mají v zaměstnání napilno. A tak po návratu domů čekají na chvilku klidu. To se ale ve chvíli, kdy žena cítí potřebu sdělit své dojmy vrstevníkovi a miminko zrovna nemá svůj den, téměř nemožné. Zkuste to. Dejte tatínkovi alespoň deset až patnáct minut, aby se aklimatizoval a naladil na nové prostředí a roli. Pro psychikou pohodu je to nezbytné. I taková drobnost pro klid na domácí půdě bohatě stačí. Uvidíte, že zvýšený zájem o dění kolem ženy i dítěte bude znát.  

Tipy pro začátečníky  

Jen zkušení tatínci by na sebe mohli převzít kompletní péči o miminko - i když nepochybujeme, že v případě nouze by to zvládnul úplně každý. Začněte ale pomalu a svěřujte jim aktivity, úkoly a činnosti, kde je riziko kolize minimální a vám tím hodně uleví.  

Šupky dupky ven  

Procházky po městě nebo po vesnici jsou pro většinu mužů ideální. Miminko většinou spí nebo si lenoší v korbičce na nebeské peřince, usmívá, udržuje s tátou oční kontakt nebo se rozhlíží po okolí. Je úplně jedno, jestli mají jen půl hodinky nebo vyrazí na tři hodiny a dají mamince čas až do dalšího krmení. Sbalte jim do přebalovací tašky všechny nezbytnosti a nemusíte se bát.  

Vodní radovánky  

Na první pohled je to vcelku složité, ale opak je pravdou. Děti vodu milují a tatínci jsou štěstím bez sebe, když se na ně dítě usmívá. Nechte je, ať si svoji chvilku hraní užijí každý den. Muži cítí zodpovědnost za teplotu vodu, za ochranu před pádem, za důkladné umytí těla i vlásků, miminko si konečně užije čas i s otcem a žena má chvilku pro sebe nebo může v klidu připravit večeři a nachystat postel.  

Odříhnutí  

V maličkostech je krása. Krmení - není-li dítě na umělé stravě - je výsadou žen. To ale neznamená, že poslední kapkou práce končí. Je třeba miminko podržet na ruce a počekat si na odříhnutí. A právě k tomu jsou silné paže a objemná hruď muže ideální. Využijte toho.

autor: www.tehotenstvi.cz | Michaela Svobodová
kategorie: Tátové

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.