Přejít k hlavnímu obsahu

Od novorozence po kojence: jak na péči o nedonošence?

Miminko

Budoucím rodičům nezbývá nic jiného než si pěknou chvíli počkat na narození miminka. Také jste si od druhé poloviny těhotenství přála urychlit příchod porodu? Nedonošené dítě přitom mamince jednoznačně nepřinese úlevu.

Předčasný porod, včetně těch mírně předčasných, by nikdy neměl být realizován pro pohodlí matky ani lékaře. I v případě dítěte narozeného krátce před 37. týdnem těhotenství se totiž objevuje významně vyšší riziko zdravotních komplikací.

Jak probíhá péče o nedonošené dítě?

Jelikož organismus nedonošených miminek nestihl dozrát, je třeba zajistit dítěti vhodné podmínky pro podporu jeho vývoje.
MUDr. Milan Hanzl, Ph. D. považuje za nezbytnou co nejméně invazivní, a naopak maximálně šetrnou poporodní stabilizaci miminka, a to již na porodním sále. Obvykle následuje pobyt v inkubátoru na jednotce intenzivní a resuscitační péče (JIRP).

Neonatologická pracoviště by mělo v maximální možné míře imitovat prostředí v děloze. Veškeré léčebné úkony má charakterizovat co nejnižší invazivita a absence nepotřebné manipulace s křehkým, předčasně narozeným miminkem.

Významnou roli hraje též…

  • Ticho.
  • Tlumené osvětlení.
  • Adekvátní tišení bolesti, jestliže musí být realizováno.
  • Šetrná podpora dýchání.
  • Včasné zapojení rodičů do ošetřovatelské péče.

Moderní porodnictví chápe rodiče jako členy ošetřovatelského týmu a zdroj přirozených stimulů. Vůně maminky, její dotyk, hlas a podobné podněty nabývají na nebývalém významu v kontextu optimálního neuropsychického vývoje. Tato úloha rodičů tedy platí i v době, kdy si miminko ještě nemají možnost vzít do náručí.
Proto neváhejte navštěvovat miminko v inkubátoru a hladit jej. Sestřičky to novým maminkám běžně dovolují. Učiníte tak krok pro zdraví vašeho dítěte.

Přikládání na tělo matky aneb klokánkování

Přestože vám žádný lékař neumožní venkovní procházky, můžete toho učinit více než jen chovat miminko. Mezi zásadně prospěšné aktivity s rodiči se řadí klokankovaní.
Jak lze vytušit, inspirací pro praktikování této metody byla říše zvířat. Mláďata klokanů přicházejí na svět přirozeně „nedonošená“, nevyvinutá. Proto se musejí co nejdříve vyškrábat do matčina vaku, kde stráví řadu měsíců. Až poté jsou připravena obstát „venku“.

Pokud je takzvaná metoda kůže na kůži pro miminko důležitá, pak je pro předčasně narozené děti životně důležitá.
Děťátko může být přikládáno na kůži obou rodičů, a to v časovém horizontu několika minut až hodin denně. Vždy je přikryto dekou.

Lékaři tvrdí, že časté klokánkovaní má pozitivní vliv na mozek a celkový vývoj. Dítě je zahříváno a vnímá vůni maminky, jež ho uklidňuje. Navíc klesá riziko infekce, neboť dochází k expanzi mateřských bakterií na kůži novorozence.

Klokánkovaní přitom prospívá nejen dítěti, ale i samotným rodičům, neboť posiluje vzájemné pouto, a to díky vyplavování hormonu oxytocinu. Dochází rovněž k sekreci prolaktinu, což podporuje kojení. Není náhoda, že rodiče popisují chvíle klokánkování jako ty nejpříjemnější, které zažili na neonatologii.

Jak klokánkovat? Je to prosté…

  • Svlékněte se.
  • Nechte si položit miminko na svou hruď.

Jak na výživu nedonošeného dítěte?

Lepší prospívání dítěte znamená dřívější odchod do domácí péče. Konkrétní čas propuštění se odvíjí zejména od následujících faktorů:

  • Tělesné hmotnosti, kdy k propuštění je zapotřebí dosažení obvykle alespoň 1,9 kg.
  • Zdravotních komplikací, přičemž tyto děti jsou náchylné například na respirační poruchy.
  • Stupně zralosti, v rámci níž se hodnotí například výživa, schopnost udržet tělesnou teplotu či stav životních funkcí.

Pochopitelně eventuálnímu přechodu do domácí péče předcházejí nejrůznější vyšetření, jako jsou testy zraku, plic a srdce.

Pro předčasně narozené děti představuje sání matčina mléka velkou výzvu. Proto v prvních dnech po porodu je krmení realizováno nitrožilní cestou a sondou přímo do žaludku.

Po vzniku schopnosti polykání se přechází na mateřské mléko, jež je podáváno z lahvičky či pohárku. Nakonec je dítě přiloženo k prsu.

Lidské mléko představuje pro předčasně narozené dítě velmi důležitou „potravinu“. Její složení se přizpůsobuje aktuálním potřebám dítěte, jemuž navíc poskytuje ochranu před infekcí a dalšími zdravotními komplikacemi.

Jak na domácí péči o předčasně narozené miminko?

Maminka překonala to nejnáročnější období. Nyní je důležité nepodcenit domácí péči. 

V prvé řadě by si rodiče měli uvědomit, že nedonošenec se v mnoha aspektech liší od „normálního“ miminka. K tomu je pochopitelně třeba přihlédnout při péči o dítě.

V čem je nedonošené miminko odlišné?

V prvních šesti měsících po porodu mohou rodiče pozorovat odchylky v oblasti svalového napětí. Dále se typicky objevují potíže s přetáčením na bříško, později i se sezením a chůzí. K vyrovnání opoždění v neuromotorickém vývoji, jakož i v tom jazykovém, dochází nejčastěji kolem třetího roku věku.

Nedonošené děti často charakterizují drobné potíže v různých oblastech s krátkou délkou trvání. Klasickým příkladem je problém adaptací, kdy děťátko bývá během prvního roku věku dráždivější a nelze jej jen tak utišit.

Též je možné zaznamenat obtížný váhový přírůstek. Dosažení optimální tělesné hmotnosti komplikuje náchylnost k infekcím, což vede ke zvýšenému riziku vzniku zdravotních komplikací.

V některých případech předčasný start „nadělí“ miminku do vínku závažnější komplikace, včetně postižení centrální nervové soustavy, kam spadá například:

  • Mozková obrna.
  • Lehká mozková dysfunkce.

Kdy nechat očkovat předčasně narozené miminko?

Podle většiny pediatrů je vhodné provádět vakcinaci nedonošeného miminka podle standardního očkovacího kalendáře. Tato praxe se osvědčila v mnoha evropských zemích.

Minorita pediatrů doporučuje uskutečnit úpravu vakcinace během prvních dvou let věku, a to zejména při hmotnosti nižší než 1,5 kg. Pro předčasně narozená miminka to do prvního roku života znamená očkování čtyřkombinace ve třetím až šestém měsíci korigovaného věku. Druhá a třetí dávka čtyřkombinace se spolu s pneumokokem aplikují v měsíčních intervalech.

Je třeba si uvědomit, že po vpravení imunizačního agensu dochází k výrazné stimulaci nezralého imunitního systému, což může být nebezpečné pro celý organismus. Tomuto riziku lze zamezit realizací vakcinace brzy po prodělaném infekčním onemocnění. I při dodržení tohoto postupu nepodceňujte případné změny u dítěte, ať už jde dlouhotrvající pláč, nebo naopak nezvyklou apatii.

Vojtova metoda: nepříjemný, ale nezbytný krok

Opoždění v oblasti motoriky jsou u nedonošeného miminka zpravidla snáze identifikovatelná než „propadáky“ v jiných sférách, například v té mentální. Naštěstí existuje několik možností pro optimální nasměrování psychomotorického vývoje, kdy u nás se využívá zejména takzvaná Vojtova metoda.

Tento soubor cvičebních technik spočívá ve stlačování reflexních bodů ve stanovené poloze těla. Tím dochází k fyzické stimulaci. Podle zakladatele této metody je vhodné cvičit pět až patnáct minut čtyřikrát denně.

Důležité je začít co nejdříve a vytrvat. Jedná se tedy o dlouhodobou rehabilitaci, což z ní činí pro maminku obtížný úkol. K motivaci nepřispívá ani zdánlivá absence pokroku po zahájení této metody. Naopak při cvičení má miminko tendenci plakat, protože mu nejsou tyto pohyby příjemné. Rodiče se pochopitelně obávají, že svému potomkovi ubližují a oslabují vzájemnou emocionální vazbu. Vědcům se však nepodařilo prokázat riziko vzniku těchto negativních efektů.

Je třeba s nedonošeným dítětem častěji navštěvovat lékaře?

Jednoznačně ano. S nadsázkou lze říci, že hrozba nemoci žene nedonošence od lékaře k lékaři. 

Rodiče důkladně poznají, jak to chodí na…

  • Pediatrii.
  • Neurologii.
  • Otorhinolaryngologii (ušní).
  • Oftalmologii (oční).
  • Rehabilitaci.
  • A možná i v ordinaci psychologa.

Zatímco některé prohlídky mají preventivní charakter, jindy cílí na řešení zdravotních komplikací plynoucích z nedonošenosti.
Do té druhé kategorie spadá mimo jiné bronchopulmonální dysplazie: chronické plicní onemocnění souvisejí s nevyzrálostí plic, v důsledku níž je třeba napojit novorozence na umělou plicní ventilaci. Pakliže toto onemocnění potká i vašeho nedonošence, musíte se smířit s tím, že choroby dýchacích cest jej budou provázet až do konce batolecího věku, ne-li déle.

Pokud se tento typ onemocnění vyhnul vašemu potomkovi, stále ještě není důvod k oslavám. U předčasně narozených miminek lze totiž zaznamenat vysokou prevalenci závažných očních vad. Souvisí to s nedostatečnou dobou pro vývin sítnice. Navzdory tomu, že pochůzky k lékařům mohou být otravné a časově náročné, nelze je zanedbávat. Například v tomto případě je ve hře celkový zrak, kdy hrozí oslepnutí. 

Jak na přebalování nedonošeného dítěte?

Rodiče by se měli připravit na fakt, že po odchodu z nemocnice bude přebalování vyžadovat více času i úsilí. Výměnu plenek je třeba provádět o něco častěji v porovnání s donošenými dětmi, a to vzhledem k vysoké citlivosti pokožky. Takový stav zvyšuje riziko opruzenin. Doporučuje se omezit četnost koupání, jelikož voda nadměrně vysušuje kůži.

Specifika krmení předčasně narozeného dítěte

Ani krmení miminka s nejvyšší pravděpodobností nebude „procházka růžovým sadem“. S krmením „bojují“ i některé maminky dětí narozených v termínu; ať už ve smyslu neznalosti správných technik kojení, nebo nedostatku mléka.

Nedonošená miminka častěji vykazuje narušení sacího reflexu. Maminka navíc může mít strach, že svého potomka umačká, když vidí, jak se tísní pod nalitým prsem
I při takovýchto problémech existuje velká naděje na jejich řešení bez odborné intervence. Vyzkoušejte krmení miminka alternativní cestou, například ze stříkačky. Nezapomeňte však pravidelně zkoušet přisátí k prsu. Každé děťátko má hluboce zakořeněn sací reflex. Stačí jej pouze „probudit“.

Až se přisátí podaří, pamatujte, že krmení je třeba provádět často a menších dávkách při co nejvíce svislé poloze. Je třeba zamezit nadměrnému polykání vzduchu, a naopak zajistit řádné odříhnutí po krmení. Následně by se s dítětem nemělo cvičit alespoň jednu hodinu, přičemž by celkově mělo zůstat v klidu.

Ačkoli nedonošené miminko může působit, že dlouho spokojeně papá, zdání někdy klame. Ve skutečnosti může sát, ale nepřijímat žádné mateřské mléko. Protože jej to vyčerpává, zahrňte do kojení přestávky.

Další specifikum krmení nedonošeného miminka vychází z faktu, že tyto děti mají tendenci si dopřávat vydatný spánek. Proto je třeba je k jídlu budit. Držte vašeho potomka ve vzpřímené poloze, pohybujte s ním, otírejte tvář vlhkou žínkou a kružte prstem kolem pusinky.

Některých nedonošencům nemusí kojení dostačovat. Maminka by neměla váhat dopřát mu „extra dávku energie“, a to nejlépe v podobě odstříkaného mléka. Takové krmení se nedoporučuje realizovat pomocí láhve, nýbrž stříkačkou, kapátkem, po prstu, z hrnečku, lžičkou, případně jinou alternativní metodou. 

Kdy začít s příkrmy u nedonošeného miminka?

Jak už to v případě nedonošenosti bývá, v této oblasti neexistuje jednoznačná odpověď, přičemž se odvíjí od dvou obecných faktorů:

  • Celkový stav dítěte.
  • Pokyny lékaře.

V případě dětí narozených po 35. ukončeném týdnu těhotenství se obvykle nepřistupuje k časové modifikaci, čilí příkrmy se začínají podávat ve stejné době, jako u narozených dětí. Odlišnou situaci lze zaznamenat při výraznější nezralosti, kdy pediatři doporučují zahájit přikrmování pět až osm měsíců od data narození daného dítěte, avšak nejdříve po 13. týdnu takzvaného korigovaného věku. Tento termín odkazuje na věk, jehož by dítěte dosahovalo v případě narození v řádném termínu.

Spánek nad zlato u nedonošence

Noční vstávání kvůli krmení je nucena zažívat každá žena po porodu. Dobrou zprávou je, že hormonální změny obvykle propůjčí matce schopnost kojit, přebalovat a utišovat třeba i ve tříhodinových intervalech.

Tou špatnou je, že nedonošená miminka obvykle připraví mamince ještě náročnější „noční směnu“, neboť se mají tendenci probouzet častěji než jejich donošení vrstevníci. Tato charakteristika má souvislost mimo jiné s faktem, že řada předčasně narozených dětí dovede během jednotlivých krmení zkonzumovat pouze malé množství potravy, a potřebuje tedy mléko v kratších intervalech.

Nakonec jedno pozitivum: s nejvyšší pravděpodobností se situace postupně otočí o stoosmdesát stupňů, přičemž bude třeba vaše miminko na kojení budit.

Na co dalšího pamatovat při domácí péči o nedonošené miminko?

V ostatních aspektech se domácí péče o předčasně narozené miminko víceméně shoduje s péčí o to donošené. Zajistěte časté větrání a teplotu cca 22 °C (na spaní kolem 18 °C) v místnosti, kde dítě pobývá.

Adaptaci na vnější svět usnadní uložení do „hnízdečka“ kopírujícího tvar matčina těla, stejně jako bílý šum.

Kdy nedonošené miminko dožene předčasný start?

Jedná se o značně individuální záležitost, přičemž odpovědí může být cokoli v rozmezí několika měsíců až let. Rodiče by se měli zdržet porovnávání jejích potomka s donošenými dětmi ve stejné věkové kategorii. Tento přístup představuje prevenci (zbytečného) stresu.

U nedonošenosti je důležité nesoustředit se výhradně na negativa. Avšak nevhodný je též opačný extrém, kdy u rodičů extrémně nedonošeného dítěte bezmezně vládne optimismus. 

Předčasné porody dítěte nejsou výjimkou

Naším cílem není strašit budoucí rodiče. Avšak vyplatí se být připraven. Podle americké statistiky 12 procent těhotenství vyústí v porod nedonošeného dítěte. V případě vícečetné gravidity „riziko“ stoupá na 60 procent.
 

autor: www.tehotenstvi.cz | Pavel Drahoňovský
kategorie: Miminko

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA