Kino - sázka na jistotu?
Mohlo by se zdát, že s kinem nemůžete šlápnout vedle. Děti milují pohádky a té tmy a spousty lidí si dozajista ani nevšimnou. Omyl, právě nové a trochu děsivé prostředí může dětem “zlomit vaz”. Doma v obývacím pokoji děti všechno kolem sebe důvěrně znají a většinou příběh sledují při světle a v prostoru, kde vidí z jednoho konce na druhý. A jsou tam s rodiči nebo svými sourozenci. Nemusí tedy řešit ostych z přítomnosti cizích lidí. A když je ve filmu strašidelná pasáž, klidně si popláčou a s křikem se na chvíli běží schovat za roh. Nic tak spontánního a ulevujícícho ale v kině udělat nemůžou.
První krok je pochopitelně výběr filmu. Co na tom, že doma dítě zvládne celou dvouhodinovou pohádku. V kině je situace jiná. Vybírejte příběhy do hodinky, spousta kin je má v nabídce v dopoledních hodinách za snížené vstupné. Ten zážitek je pro děti tak silný, že delší čas by ji neudělal dobře, rozhodil je, byly by zmatené, rozjívené, k neudržení. Jednoduchý příběh nebo dva nebo tři díly oblíbené pohádky jsou pro začátek ideální.
Vyberte si místo vedle sebe, ideální je dvojsedačka, kde se k vám může dítě bez větších problémů přitulit nebo se natáhnout a sledovat film tak, jak je zvyklé doma. Oblečte ho do pohodlného oblečení, klidně mu i sundejte boty. A není-li to ještě stoprocentní, klidně mu dejte plenku. Pokud ale potřebu odskočit si samo ohlásí, není v tom problém a sál klidně několikrát opusťte. U dětských filmů je to tak v pořádku. Každý rodič takové trable zažívá dnes a denně. Vy ale dítě zásadně neopouštějte - ani když vás film nebaví. Jde o rodinnou zábavu!
Jednou z výhod dětského promítání je, že se prosté počátečních reklam, kdy je hlasitost na maximum a zabere i více než deset minut. Toho martyria jsou děti ušetřené. Přijďte tedy včas a s rezervou, abyste se pohodlně usadili a dobře prozkoumali prostředí. Děti by měly vědět kde jsou a co se bude dít. Když se pak bojí, mohou při zmatku propadnout hysterii. A takový neutišitelný pláč v kině rozpoutá řetězovou reakci, děti pláčou vlastně bez důvodu, film běží a po hezkém zážitku nejsou ani památky.
Na popcorn zapomeňte. Pro děti je “nový” a nadělaly by jen nepořádek. Na chvíli zapomeňte na zdravé stravování a nenuťte prckům povařené růžičky květáku jako doma u stolu. Vyrobte raw kuličky z datlové pasty a arašídového másla nebo želatinové bonbony z agaru a malinové šťávy.
Divadlo trochu jinak
Umí se vaše dítě soustředit? Ano, když chce. A na pár minut, někdy dokonce i půl hodiny. Ale je to spíš mimořádný stav, který ničím nevyvoláte, nepodnítíte, který přichází zcela nečekaně a překvapí samotné dítě i vás. A tak je absurdní vodit ho na představení o devadesáti minutách, kde se jen mluví, kde nepochopí narážky ani humor, kde to jediné, co ho zabaví, bude vzorek na židli v hledišti a kopání do sedačky před ním. Některá divadla ale pořádají speciální představení pro děti, která trvá sotva polovinu času a je hodně kontaktní, navazuje hovor s dětmi, baví je, rozesmívá. Na druhou stranu ani takový přístup není pro každého. A není nic špatného, když po deseti minutách odejdete, protože to dítě nezaujalo.
Cesta oklikou
Po prvním neúspěchu ale nemusíte dát divadlu vale. Existují i další alternativy, jak dítě přivést ke kultuře a ukázat mu, že to není jen nuda, ale především zábava. Máte-li možnost, najděte ve svém okolí loutkové divadlo. To dětem většinou učaruje. Je to totiž skvělá kombinace pohádek a klasického vyprávění. Děti loutky milují, je to pro ně něco nového, s čím se doma nesetkají. A ani si často neuvědomí, jak rychle ten čas plyne a hodinkové představení zvládnou levou zadní. Postavičky na šňůrkách si zamilují.
Otázka věku
Každé dítě je jiné a nelze jasně určit, kdy je ten správný čas, aby šlo dítě do kina nebo na krátké divadelní představení (klasické i loutkové). To musí rodič odhadnout sám podle toho, jak jeho dítě vnímá změny, dokáže se soustředit, je třeba ho na nové prostředí dobře připravit - motivovat a ne strašit, že když nebude hodné jako ostatní děti, přijde trest.
Některé děti zvládnou kino i divadlo už na dvou a půl letech, jiné mají problém vydržet v temném sálu i o rok později. Nemá smysl na ně tlačit. Dejte jim pár měsíců pauzu a pak to zkuste zase. Nic se neděje, je to přece nadstandard, na kterém vaše společné chvíle nestojí.
