Přejít k hlavnímu obsahu

Předčasný porod: jaké komplikace hrozí nedonošenému miminku? 

Čtvrtek 21. Listopad 2019 19:35
Nedonošené-děti-těhotenství.cz

Jako nedonošené se označuje miminko narozené před 37. týdnem těhotenství. Podle statistik přežije 9 z 10 předčasně narozených dětí. Během svého vývoje se však obvykle potýkají s rozličnými patologickými stavy o různé závažnosti. Nelítostná úměra říká: čím dříve se miminko narodí, tím vyšší riziko komplikací mu hrozí. 

V ČR přijde na svět ročně přes 9 tisíc nedonošených dětí. Devět z deseti případů dovede vyspělá medicína zachránit. Přestože přežijí, často čelí zdravotním komplikacím: ať už banálním či život ohrožující. Jelikož příčiny předčasného porodu jsou stále trochu záhadou, prevence se provádí obtížně.

Novorozenec narozený mezi 33. týdnem těhotenství a 37. týdnem těhotenství znamená nižší stupeň nedonošenosti (nezralosti). U porodu před 33. týdnem těhotenství se jedná už o těžkou nedonošenost. Narozené miminko od 24. týdne těhotenství, a to s porodní hmotností 500 až 700 g je je označováno za extrémní nedonošeného novorozence a záchrana jeho života je hraniční.

Jaké jsou příčiny předčasného porodu

Faktorů, které vedou k předčasnému porodu je celá řada. Patří mezi ně např.

  • socioekonomická situace těhotné ženy
  • nevhodné sociální zázemí
  • podvýživa
  • nízký nebo naopak vyšší věk
  • zdravotní komplikace (cukrovka, vysoký krevní tlak, chudokrevnost)
  • užívání návykových látek
  • fyzická či psychická zátěž těhotné ženy

Jako častá příčina předčasného porodu se udává také zánět či infekce a také předčasný porod v předchozím těhotenství. Podobně tak je zvýšené riziko po umělém oplodnění a u vícečetných těhotenství. V mnoha případech se však příčinu předčasného porodu nepodaří objasnit.

Existují však případy, kdy se k předčasnému vyvolání porodu či císařskému řezu přistupuje plánovaně. A to v případech, kdy by mohlo být ohroženo zdraví, či dokonce život těhotné ženy nebo samotného plodu.

Prevence předčasného porodu

Prevence předčasného porodu je nesnadná a vyplývá z předcházení výše uvedených stavů. V případě počínající děložní činnosti je někdy možné podáním léků porod zastavit či alespoň oddálit. To dává šanci na podání antibiotik matce a přípravu nezralých plic plodu podáním kortikoidů. To má velký význam pro zvýšení šancí nedonošeného dítěte na příznivější průběh.

Krátkodobé komplikace u nedonošeného miminka

V prvních týdnech života nedonošeného dítěte mohou lékaři diagnostikovat nejrůznější komplikace.

Obtíže s dechem

Ty souvisejí s nezralostí dýchací soustavy. Jestliže plíce postrádají surfaktant, látku umožňující roztažení aveolů, hrozí rozvoj syndromu dechové tísně. Nic totiž nebrání smrštění plicních sklípků a jejich normální činnosti. U nezralých miminek se může také vyskytnout porucha plic známá jako Bronchopulmonální dysplázie (BPD), případně tzv idiopatická apnoe, při níž dochází k vynechávání dechu.  

Srdeční komplikace

K těm nejčastějším spadá otevřená Botallova tepenná dučej (PDA) a nízký krevní tlak (hypotenze). PDA označuje stav přetrvávajícího otevření mezi aortou a plicnicí. Přestože může dojít k fyziologickému zavření, neléčená vada se potencionálně pojí s řadou komplikací, včetně srdeční šelestí a srdečního selhání. Hypotenze může vyžadovat úpravu nitroděložních tekutin, medikace, případně krevní transfúzi. 

Regulace tělesné teploty

Nedonošené miminko nedisponuje zásobami tuku. Produkce tělesného tepla nedovede převážit jeho únik povrchem těla, což obvykle vede k rychlému poklesu tělesné teploty. To může vyústit v přílišný pokles teploty, stav známý jako podchlazení (hypotermie).

Stav má potencionálně návaznost na potíže s dýcháním a nízkou hladinu krevního cukru. Organismus předčasně narozeného dítěte navíc může potřebovat využít veškerou energii získanou z výživy pouze k udržení tělesné teploty. Proto drobní nedonošenci potřebují dodatečný zdroj tepla v podobě ohřívače či inkubátoru do doby, než vyrostou a dovedou se udržovat na tělesné pohodě bez asistence. 

Problémy spojené s krví

K těm vyskytujícím se u nedonošenců patří zejména anémie a novorozenecká žloutenka. Při chudokrevnosti chybí organismu dostatek červených krvinek.  Novorozenci v prvních měsících života přirozeně čelí určitému poklesu těchto krevních buněk, ovšem nedonošenci výraznějšímu.

Novorozeneckou žloutenku charakterizuje žluté zabarvení pokožky a očí miminka v důsledku nedostatku bilirubinu: žluté látky pocházející z červených krvinek či jater. Existuje nespočet příčin tohoto onemocnění, přičemž jedním z hlavních rizikových faktorů je právě nedonošenost. 

Trávící potíže

Nevyzrálost zažívacího traktu někdy vede ke komplikacím typu Nekrotizující enterokolitida (NEC). Potenciálně život ohrožující poruchu, při níž dojde k poranění buněk pokrývajících střevní stěnu, může vyvolat krmení miminka náhradní výživou. Strava založená čistě na mateřském mléku riziko vzniku tohoto stavu značně snižuje. 

Potíže imunity

Imunitní systém „v plenkách“ znamená horší obranu před nákazami. Infekce se přes krevní řečiště rychle šíří do celého organismu. Hrozí tak sepse čili otrava krve. 

Poruchy metabolismu

Představují časté zdravotní komplikace miminek narozených před termínem porodu. Hypoglykémie, abnormálně nízká hladina cukru v krvi, nastává v souvislosti nedostatečnými zásobami glukózy. Organismus nedonošence často také nedovede efektivně přeměňovat uskladněnou glukózu na její použitelnější aktivní formu. 

Mozkové vady

Závažnost nedonošenosti koreluje s rizikem krvácení do mozku. Takzvané intraventrikulární krvácení bývá mírné a s krátkodobými dopady. Pouze v závažných případech dochází k nitrolebečnímu krvácení, jež za závažných okolností přivodí trvalé poškození mozku. 

Dlouhodobé zdravotní následky nedonošenosti 

Nedonošenost může vést v dlouhodobém horizontu k následujícím komplikacím: 

Potíže s učením

Předčasně narozené děti mají tendenci zaostávat při dosahování vývojových „milníků“. Předčasné opuštění dělohy se může projevit i později ve školním věku poruchami učení. 

Dětská mozková obrna (DMO)

Při stavu způsobeném infekcí, poraněním či nedostatečnou dodávkou krve do mozkové tkáně se manifestuje poruchami tonusu svalů, držení těla, hybnosti až ochrnutím. Nastává buď v raném těhotenství, nebo v prvních stádiích postnatálního vývoje. 

Sluchový handicap

Hrozí určitá míra ohluchnutí. Všichni novorozenci před odchodem z porodnice absolvují vyšetření sluchu. 

Zrakový handicap

U nezralých kojenců může dojít k rozvoji tzv. retinopatie nedonošených dětí (ROP). Stav charakterizují zduřelé cévy, které přerůstají do vrstvy nervů citlivých na světlo v zadní části oka (sítnice). Tyto abnormální cévy mohou postupně odchlipovat sítnici, což ve vážných případech vyústí až k úplnému oddělení sítnice. Opožděná diagnóza tak může vést k závažným potížím se zrakem, v některých případech až ke slepotě. 

Problémy s chrupem

Předčasně narozeným kojencům, kteří prožili kritické stavy, hrozí poruchy vývoje zubů, například opožděné prořezávání, změna zbarvení zubů či nesprávné zarovnání zubů. 

Chronické zdravotní problémy

Nedonošenci častěji čelí rozvoji i přetrvání potíží v oblasti krmení, infekce či třeba astma. Některá chronická onemocnění mohou vyžadovat hospitalizaci. U předčasně narozených dětí se také prokázal zvýšený výskyt syndromu náhlého úmrtí (SIDS). 

Psychické problémy

Hrozí opoždění vývoje, stejně jako duševní poruchy a problémy s chováním. 

Velkým úspěchem české medicíny je, že se za poslední dvě desetiletí podařilo výrazně snížit úmrtnost nedonošených dětí - i těch nejmenších. Stejně tak se snížila i nemocnost, ovšem tento pokles se nyní zastavil. Hlavním úkolem pro medicínu do budoucna je zejména snaha snížit výskyt dlouhodobých komplikací a zlepšit kvalitu života nedonošených dětí a jejich rodin.

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.