Přejít k hlavnímu obsahu

Dítě ve stresu? Krutá realita dnešní doby

Stres u dětí

Stres je všudypřítomný a ušetřeny nejsou ani děti. Těžko se to ale přiznává. Bohužel dnešní doba nahrává zvýšenému tlaku a nárokům. Prostředí, ve kterém žijeme, je málokdy uvolněné a podporuje rozvíjení stresu i u těch nejmenších. 
 

Jen pro “vyvolené”?

Stres ovlivňuje naše životy, setkáváme se s ním v práci i doma, narušuje spánek, brání hubnutí, dosažení cílů i početí. Existují tisíce metod, jak stresu předcházet nebo alespoň eliminovat jeho negativní dopady na fungování lidského těla. Na každého ale platí něco jiného. Někdo krizové období zkouší jen přežít, jiný dá šanci řízeným terapiím a pravidelným návštěvám psychologa, další vezme na milost podpůrné léky nebo bylinkové čaje, spousta lidí propadá sportu nebo naopak letargii. Jsou i jedinci, kteří si sbalí kufry, koupí si letenku a odcestují na Tahiti. Změna prostředí občas funguje. Pořád se ale bavíme o dospělácích. Aby ne, nikdo totiž nepřipouští fakt, že by se stres - deformační a zničující - mohl týkat dětí. Zmatených, zranitelných a nesmírně citlivých a vnímavých dětí

Mámo, táto, já vnímám

Dítě je sice závislé na péči svých rodičů, ale vnímá všechno, co se kolem něj děje. Reaguje na tón i výšku hlasu, zaznamenává gesta a spojuje si je s určitým chováním, cítí napětí nebo naopak usmíření. Všechny emoce, které jsou kolem něj, na něj dopadají a ovlivňují ho. Jeden z největších mýtů - dítě nemluví a sotva rozumí, můžeme před ním dělat úplně všechno, i se pohádat do krve. Pravda, dítě nevstane z pohovky, nepůjde vám vyčíst přílišný křik a zbytečné napadání jeden druhého, nebude vás moralizovat. Ale všechna ta negativa ho tíží. A musí s tím bojovat mnohem déle. Vy se s partnerem možná usmíříte, najdete kompromis, ukočírujte emoce. Ale dítě to neumí pojmenovat. Má pocit, že se jeho rodiče porouchali, ztratili lásku, nechtějí s ním být, jsou smutní a ztracení. Tíha všech signálů, pro které nemá pochopení, přispívá k bujení zmatku. Kromě rodičů nemá dítě žádné jiné jistoty. A pokud vidí v přímém přenosu, že se jeho záchytný bod otřásá v základech, chopí se příležitosti stres. A bobtná a šíří se jako mor. Každá další malichernost způsobí jeho kumulování a po letech je z dítěte uzlíček nervů. Rozklepe se při každém sporu, nedůvěřuje si, trpí nulovým sebevědomím a nemá na čem stavět.

Barevní pomocníci 

Na trhu je celá řada pomůcek, které dětem téměř od narození až po pubertu pomohou se zvládáním stresu. Základ nemusí být v rodinných hádkách, dítě může dohnat ke stresu široká škála podnětů. Postupem času se ale dostane do situace, kdy ho rozhodí zpoždění vlaku, nevlídné počasí nebo nepřijatý hovor, přezkoušení ve škole, první lásky nebo nezájem o přátelství. Všechno se projevuje nestandardním chováním a je třeba ho odhalit v začátcích. Čím později se na komplikace přijde, tím zdlouhavější léčba je. Děti mohou být náchylnější k infekcím, trpí poruchami spánku, jsou apatické nebo naopak hyperaktivní. To souvisí s hormonální nerovnováhou a špatným fungováním kortizolu. Nejúčinnějším řešením je upřímný rozhovor, zájem a pochopení, ale pokud má důvěra trhliny, může se problém ještě prohloubit. Děti totiž potřebují kontakt, osobní vztahy a individuální pozornost od samého začátku. 

Silikonové hračky, střapce i bublinkové folie fungují skvěle. Upoutají pacientovu pozornost, zaujmou svým vzhledem a nutí k opakování stejných pohybů - promačkávání, stisk, hlazení apod. Poslední dobou se tyto pomůcky začínají používat i ve škole, kde je míra stresu nejsilnější. 
 

autor: www.tehotenstvi.cz | Marcela Svobodová
kategorie: Děti

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.