Přejít k hlavnímu obsahu
seznam_session=false

Poradna pro těhotné

Předpokládá- li žena , že je těhotná, navštíví svého gynekologa. Zjistí-li nebo potvrdí - li lékař v gynekologické ambulanci, že je žena těhotná, doporučí návštěvu prenatální poradny (je to odborný název poradny pro těhotné ženy). V poradně pro těhotné lékař pravidelně kontroluje zdravotní stav těhotných žen a vyvíjejícího se plodu. Jakmile lékař v této prenatální poradně zjistí počínající nepravidelnosti průběhu těhotenství, provede nebo ihned zařídí včasné léčení. Zpravidla již při první návštěvě gynekolog vystaví těhotenskou průkazku, kde budou zaznamenány všechny podstatné údaje o zdravotním stavu ženy a probíhajícím těhotenství. Zjistí od těhotné ženy osobní anamnézu, tzn. všechny prodělané choroby v dětství a v dospělosti, základní rodinnou anamnézu, tzn. závažná onemocnění vyskytující se v rodině a dále odebere gynekologickou anamnézu, tzn. zjistí důležité informace o všech předchozích těhotenství, porodech, potratech, případně léčbě neplodnosti nebo poruchách menstruačního cyklu. Anamnéza má význam pro předpověď průběhu stávajícího těhotenství. Při této první návštěvě bude žena též podrobena důkladnému gynekologickému a ultrazvukovému vyšetření. Díky ultrazvukovému vyšetření získá žena nejspolehlivější důkaz o svém těhotenství. Již v 5. týdnu gravidity lze bezpečně rozpoznat přítomnost gestačního váčku v děloze. Výsledky odebrané anamnézy, gynekologického a ultrazvukového vyšetření lékař zapíše do těhotenské průkazky, sestra doplní váhu a výšku a data včetně rodného čísla. Podle data prvního dne poslední menstruace lékař určí datum porodu (tento termín je pouze orientační a den porodu může nastat v rozmezí 10 až 14 dní od tohoto termínu). Průběh těhotenství bude při každé návštěvě budoucí maminky v poradně zaznamenáván právě do těhotenské průkazky. Jaká vyšetření se provádějí v poradně První vyšetření v prenatální poradně by mělo být provedeno do 12. týdne gravidity, další kolem 22. týdne gravidity – tedy poté, kdy těhotná již pozoruje pohyby plodu. Od 23. do 32. týdne by měla docházet ve čtyřtýdenních intervalech (ke včasnému záchytu známek hrozícího předčasného porodu), od 33. do 36. týdne ve čtrnáctidenních intervalech k včasnému odhalení hypotrofie – opožděného vývoje plodu – a příznaků preeklampsie. Od 37. týdne do porodu by měla být vyšetřena každý týden, aby nebyly přehlédnuty příznaky placentární dysfunkce (poruch placentárních funkcí). Tyto intervaly platí pro nerušený průběh těhotenství a normální vývoj plodu. Celkem se předpokládá nejméně 10 návštěv prenatální poradny za celé těhotenství. Při každé návštěvě u gynekologa v poradně pro těhotné se měří těhotné krevní tlak, tělesná hmotnost a kontroluje se hmotnostní přírůstek. Orientačně se v poradně kontrolují výsledky z ranní moče (informace o stavu ledvin), měří se velikost bříška. Při každé návštěvě se kontroluje vývoj plodu. Dále zde probíhají vaginální vyšetření, jejichž počet se udává nutností tohoto vyšetření. Výsledky se opět zapisují do tabulek a zaznamenávají do křivek v průkazce. Při dalších návštěvách se postupně doplňuje anamnéza, provádí se zevní porodnické vyšetření k posouzení pravidelného zvětšování dělohy, později k určení polohy, postavení, nebo držení plodu, poslechnou se plodové ozvy. Sestra odebírá v poradně krev na určení krevní skupiny a Rh faktoru a na zjištění protilátek za účelem vyloučení některých chorob (BWR – pozitivní po prodělané syfilis, HbsAg pozitivní po prodělané infekční žloutence typu B a HIV protilátky - k vyloučení AIDS). Krev se odebere také k vyloučení chudokrevnosti matky a vyloučení Downova syndromu dítěte. U všech těhotných se mezi 16. a 17. týdnem odebere žilní krev ke zjištění hladiny alfa-fetoproteinu k depistáži vývojových vad neurální trubice. Vyšetření krevních vzorků prováděné v prenatálních poradnách je označováno jako screening, který je povinný, prováděný u všech těhotných. Kromě toho je v odůvodněných případech prováděn selektivní screening. Nemusí se vždy jednat o vyšetření laboratorní, screeningovým je i vyšetření ultrazvukem apod. Krevní obraz a BWR je kontrolován znovu ve 36. týdnu těhotenství. Ultrazvukové vyšetření. Během těhotenství by měla být celkem tři. První se dělá mezi 11. – 14. týdnem těhotenství, kdy se vyšetřuje přítomnost srdeční akce plodu. Posuzuje se již sonoemryologie a vyšetřuje se ztluštění v záhlaví plodu - nuchální translucence, což je nejvýznamnější ukazetel při screeningu Downova syndromu. Dále se podle velikosti plodu může upřesnit stáří těhotenství a zjišťuje se termín porodu. Tento termín je velice přesný a nejvíce odpovídá realitě. Zjišťuje se poloha plodu, množství plodové vody, počet vyvíjejících se plodů v děloze a také pohlaví plodu. Nejhezčí fotografie z UZ vyšetření jsou kolem 12. – 14. týdne těhotenství, kdy je na fotografii celé děťátko. V dalším stádiu těhotenství je vidět vždy jen část miminka, protože je už moc velké. Gravidogram. Je to jednoduché, ale cenné vyšetření, kdy se měří velikost bříška. Podle získaného záznamu dokáže lékař poznat, zda zvětšování dělohy odpovídá příslušné délce těhotenství. Provádí je zdravotní sestra nebo lékař. Speciální pásovou mírou se zjišťuje, jaká je vzdálenost od horního okraje stydké spony ke dnu dělohy. Zjištěná délka se zaznamenává do gravidogramu. Pokud velikost dělohy není v souladu s pokročilostí těhotenství, hledá lékař příčinu. Použije většinou ultrazvukové vyšetření. Příčinou nadměrně zvětšené dělohy může být velký plod, více plodů, zvýšené množství plodové vody apod. Na základě získaných výsledků lze stanovit nejvhodnější postup pro další péči o vývoj plodu. Cervix skóre. Cílem tohoto vyšetření je zjistit, jaký je stav děložního čípku. Zda zachovává normální délku, nebo se již zkracuje, zda je čípek na pohmat tuhý, nebo poddajný, zda hrdlo v děložním čípku je dosud nerozšířené, nebo se již rozšiřuje apod. Zjištěný nález se zhodnotí podle speciální tabulky v těhotenské průkazce a tím se získá určité skóre. Čím je vyšší, tím větší je nebezpečí potratu nebo předčasného porodu. U žen s rizikem předčasného porodu je opakovaně zjišťováno cervikální skóre. Podle získaného výsledku pak lékař provede určitá opatření pro léčbu hrozící nepravidelnosti průběhu těhotenství. Výsledky klinických a laboratorních vyšetření jsou zapisovány nebo zanášeny do grafů v průkazce pro těhotné. Zároveň vydá lékař ženě doporučení na vyšetření plic a srdce a také na vyšetření chrupu. Nakonec lékař určí datum příští návštěvy poradny a zapíše je do průkazky. Čerpáno z knihy Magdaleny Mikulandové: Těhotenství a porod – Průvodce české ženy od početí do šestinedělí.

Diskuze k článku

Barbora (neověřeno) | Út 21.01.2020 11:27

Dobrý den, beru antikoncepci již druhý měsíc a s přítelem praktikujeme sex při kterém se do mě udělá až teď tak poslední 2 týdny. Při dobrání platíčka první měsíc jsme spolu při pauze také spali, ale bez toho aby se do mě udělal. Po 3-4 týdnech o toho začínám mít příznaky jako bolest prsou a křeče v břiše. Začala jsem to hledat na internetu a bojím se že bych mohla být těhotná.. Je možné v pauze otěhotnět vlastně pouze z preejakulační tekutiny i když pravidelně beru antikoncepci?

Děkuji Vám za Váš dotaz.

Otěhotnění je při pravidelném užívání hormonální antikoncepce málo pravděpodobné, i když účinnost žádné antikoncepce není stoprocentní. Riziko selhání antikoncepce se zvyšuje tehdy, pokud dojde například k opomenutí tablety či dokonce více tablet. V případě vynechání menstruace Vám doporučuji provést těhotenský test k ověření, zda skutečně nejste těhotná. Pokud se ale po dobrání "platíčka" antikoncepce menstruace dostaví, je těhotenství dost nepravděpodobné. Držím Vám palce, ať je všechno u Vás v pořádku.

Se srdečným pozdravem

MUDr. Lenka Hromadová

vedoucí lékař IVF ambulance/ Head IVF Clinician
 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.