Od začátku
Je to sice nepříjemná pravda, ale bohužel je to tak. A mnoho zubařů to potvrzuje. Rodiče mají za to, že první zuby dětí nepotřebují zdaleka takovou péči jako ty druhé, které nám při trošce štěstí vydrží celý život. Opak je ale pravdou, o chrup je třeba starat se od prvního tesáčku. Jakmile vykoukne a při zběžném testu s čajovou lžičkou, kdy to hezky zacinká a upozorní, že už leze z dásně ven, je třeba nastavit režim a čistit, drhnout a zbavovat všeho, co tam nemá být. Nejde ani tak o barvu, aby zuby zářily na všechny strany, ale především o prevenci a předcházení bolení, kazům a jiným neduhům.
Problém je ale často v tom, že dětem se čištění zubů příliš nezamlouvá. Pláčou, vztekají se, nechtějí otevřít pusu a už vůbec si tam nechat “operovat” kartáčkem. Často nepomůže ani motiv s princeznou nebo oblíbeným rytířem. A rodiče nechtějí svým dětem způsobovat příkoří. Dvojí čištění za den sníží na jedničku, občas dokonce vynechají. Jenže to je zárodek všech problémů. Pravidelnost je pro zdravé zuby zásadní a každý krok stranou se časem ukáže jako fatální chyba.
Síla pomoci
Na roce a půl už děti lépe vnímají a začínají se soustředit. Tou dobou ale už mají v ústech početnou skupinku malých tesáčků volajících po pravidelné péči. Myslete na to, že když to podceníte, na třech letech už budete sedět v ordinaci zubaře, řešit nadměrnou kazivost a zčernalé zuby, světlé a nezdravé dásně, dětské bolístky a v neposlední řadě i velmi tučný účet. Za pochybení, kterému jste mohli snadno předejít. Je přirozené, že dospělý se o svůj chrup stará a automaticky - jednou nebo dvakrát - sahá po kartáčku, kvalitní pastě, zubní niti nebo jiných prostředcích, jak se zbavit nečistot v mezizubním prostoru. Výjimkou dnes už není ani stěrka na jazyk. Proč je ale tak těžké nastavit stejná pravidla i u dětí?
Někteří rodiče jsou fikaní. A stejně jako naučí dítě zapínat si knoflíky nebo obouvat boty, vysvětlí dětem techniku čištění zubů. Záměr je to zajímavý, ale praxe na hony vzdálená správnému ošetření chrupu. Často ani dítě předškolního věku si ještě neosvojilo správný krouživý pohyb a o dostatečném čištění špatně dostupných zubů nemluvě. Pokud nepotřebuje rodičovský zástup, asistenci a dohled matky nebo otce určitě.
Mějte na paměti, že bílá barva je sice fajn, ale není to pravidlo. Mléčné zuby jsou velmi tenké a navíc náchylné na různá zbarvení, slabší sklovinu, povlaky a spoustu dalších, co ovlivňuje výsledný odstín. Mnoho zubařů vám dozajista potvrdí, že nejde ani tak o barvu - pokud to není žádný extrém a pohybujete se ve škále zdravých odstínů, ale o kvalitu a zdraví jednotlivých zubů. U dětí i dospělých.
Jasný postup
Nechte dítě, aby otevřelo ústa. A jemným kartáčkem s drobnými štětinkami, se kterým se dostanete i do zadních prostor, stírejte nečistoty od dásní směrem dolů (u spodních zubů od dásní nahoru) a krouživými pohyby se pohybujte až k předním tesákům. Jde to pomalu, ale je to jediný a účinný způsob, jak nerozdráždit dásně a zároveň zuby vyčistit tak, aby tam nic nezůstalo a nedělalo přes noc neplechu. Nehledě na to, že tento způsob čištění bude děti provázet po zbytek života. Bohužel je pro ně tato mravenčí práce v prvních letech života motoricky náročná, a tak potřebují pomoc rodiče.
Řešením bohužel nebývá ani elektrický kartáček. Pro děti je to sice zábava, ale to není u čištění zubů to, co by je mělo nalákat. Pokud mají špatnou techniku, nespasí to ani taková vymoženost. Samy o sobě jsou pro ústní hygienu skvělou volbou, ale až ve chvíli, kdy si jsou děti pevné v kramflecích a vědí, jak postupovat.
Čištění není ale zdaleka jediný způsob, jak zubům ulevit a nevystavit je kazům. Zaměřte se i na jídlo a nápoje. Příliš cukrů ze slazených limonád, sladkostí i ovoce sklovině nesvědčí, stejně tak výrazné teplotní šoky a příliš kořeněná jídla nebo žvýkačky. Občas je těžké držet děti od všech těch lákadel dál, ale bolest zoubků za to jistě nestojí.
Pomůcky a příslušenství
Asi už je vám jasné, že nemůžete jít do drogerie a koupit klasický kartáček a pastu pro dospělé. Děti - stejně jako v mnoha dalších oblastech - vyžaduje něco extra. Jejich ústa jsou malá a špatně přístupná a tomu je třeba přizpůsobit velikost a tvar kartáčku na zuby. Štětinky by měly být opravdu měkké a hlava kartáčku tvarovaná tak, abyste s ní mohli bez omezení pohybovat natlačili dítěti na vnitřní stranu tváří, nenaráželi do patra, nerozdráždili jazyk a zároveň se pohodlně dostali všude, kde je třeba zuby ošetřit ze všech stran. Pokud se dítě snaží samo, nezapomeňte na líbivý motiv nebo tvar, kdy je na konci kartáčku otvor pro snazší držení a manipulaci.
Podobné je to i s pastou. Možná máte rádi lehce pálivou chuť nebo něco netradiční jako přídavek skořice, ale to je dětem v prvních letech života zcela zapovězené. Otázka obsahu fluoridu je složitá a každý si ji musí rozhodnout sám (i každý lékař se přikloní na jinou stranu), pravdou ale je, že nic se nemá přehánět. Dětská pasta s jemnou příchutí nebo ovocnou vůní je podmínkou. Nenechte se zmást nízkou cenou. Je to jeden z mála produktů, který vás nezruinuje a zároveň je kvalitní, dobře pění a dětem chutná.
Zvýšená péče
Každodenní čištění zubů je nutnost. Nemusíte se stresovat tím, že mnozí odborníci doporučují ošetření po každém jídle. To je zkrátka neproveditelné. Pokud ale děti trpí na usazování nečistot, které jim zuby zabarvují, vsaďte na obyčejnou gázu, kterou pořídíte v každé lékárně. Nastříhejte ji na menší čtverce a mějte stále při sobě. Několikrát za den ji přiložte dětem na chrup a povlak jemně setřete. Tak udržíte zuby čisté a nedáte prostor pro vznik bolístek. Nikdy tím ale nenahrazujte samotné čištění, je to jen způsob, jak povýšit péči o zuby o úroveň výš a lépe děti ochránit.
