Přejít k hlavnímu obsahu

Děti jdou do toho po hlavě aneb pád na kebuli

Máma

Je to jedna z nejhorších věcí, která se může dítěti stát. Pád na hlavu, dutá rána, chvilku klid a pak šílený pláč, zalykání a někdy i mdloby. Otřes mozku, záchranka a nejistota. Víte vůbec, jak se zachovat a co za pomoc dítěti poskytnout? 
 

Je to mžik 

Těžko je uhlídat. Jsou jako z divokých vajec. Neustále v pohybu. Skáčou, šplhají, sápou se, lezou a předhánějí se, soutěží, zkouší, co tělo dovede. A pak najednou rána, šok a pláč. Boule na čele a tři dny skuhrání, že hlava bolí. Je to všude stejné a nevyhne se tomu žádný rodič. Zákazy a doporučení jako by nedávaly smysl. 

Položíte miminko na pohovku s tím, že zvládne sotva pasení koníků a nepohne se ani o píď. Odskočíte si do vedlejší místnosti nebo rychle na toaletu a najednou slyšíte ránu a hrobové ticho. Natahujete si spodky a běžíte do pokoje zjistit, co se děje. Cestou se snažíte dítě zalarmovat, aby vydalo zvuk. Nic. Krve by se ve vás nedořezal. Ve škvíře mezi gaučem a konferenčním stolkem je na bříšku vyplašené dítě. Na hlavě má rudý flek a oči vykulené jako snad ještě nikdy. Projdou si tím všichni. Není to chyba rodiče. Stane se. Děti se zkrátka učí, poznávají a občas “to nevyberou”. Pár centimetrů nenadělá velké škody (i v tomto případě ale dítě pozorujte a při pochybnostech navštivte lékaře), ale pád z přebalovacího pultu z opěrky gauče nebo z kočárku je pochopitelně na okamžitou zdravotnickou pomoc. Nemusí téct krev, aby bylo v těle něco špatně. 

Vyvarujte se nejhoršího 

Není to pád, není to rozbité čelo. Je to zpytování svědomí a nečinnost. Dítě potřebuje prohlédnout a v případě nouze lékařskou pomoc. Tím, že se zhroutíte a budete litovat té minutky, co jste se otočili stranou, nic nezlepšíte. Naopak. Pro miminko může být ten čas zásadní. V objetí je mu sice fajn, ale krvácení nezastaví a bouli nezmenší. Snažte s být maximálně věcní a jednat systematicky, bez prodlev, zkratů, zmatků a emocí. Na to máte čas po nocích, kdy už bude dítě v pořádku, vyšetřené nebo v péči odborníků. 

Nepláče? Je zle 

Říká se, že když dítě spadne z výšky, která nedosahuje jeho “velikosti”, nemělo by se miminku nic stát. Spoléhat se na to ale pochopitelně nejde. 

První, čeho byste si měli všimnout, je pláč. Pokud křičí a řve, cítí bolest a všechno v těle funguje “bez problémů”. Jde jen o nečekanou a tupou ránu, šok. Bude stačit utěšit, uchlácholit, vypovídat se a bedlivě sledovat, jak se místo nárazu zbarví do fialova a lehce vypoukne. 

Pokud nepláče, je něco špatně. Je to víc než jen strach. Může upadnout do bezvědomí, mít potíže s koncentrací a orientací v prostoru, projevit se mohou změny chování, bude vyhledávat úlevové polohy a protáčet oči. Jeďte okamžitě k lékaři nebo v lepším případě volejte sanitku. Dostane se mu tak dřívější lékařské péče a to je v těchto závažných situacích naprosto klíčové. Stejně tak vyrazte při podezření na otřes mozku. Ten se projevuje malátností, neschopností udržet oční kontakt, sekretem v uších a nosu a nekoordinovaným pohybem končetin. 

Po každém pádu - a nezáleží na tom, jestli dítě nechá do pár minut uplatit gumovými medvědy - dítě pozorujte minimálně čtyřiadvacet hodin. Pokud je to možné, spěte s ním v místnosti. Následky rány do hlavy se mohou totiž dostavit i se zpožděním půl dne, a tak není výjimkou, že k večeru nebo uprostřed noci začnou miminka zvracet nebo mít problémy s dýcháním. Panika není na místě, ale ostražitost rozhodně. 


 

autor: www.tehotenstvi.cz | Marcela Svobodová
kategorie: Péče o dítě

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA