Metoda pro lékařské posouzení plodu před porodem.

Žlutohnědé barvivo, odpadní produkt vznikající během obnovy starých červených krvinek. Kumulace bilirubínu v těle miminka způsobuje žloutenku. 

Nejčastěji vaginální infekce u žen v plodném věku. Onemocnění nastává po narušení harmonie vaginální flóry, čemuž obvykle předchází sexuální styk či výplach pochvy. Klinický obraz BV zahrnuje bílý či hnědý vodnatý výtok, obvykle zapáchající rybinou. Může se objevit také svědění kolem genitálu, případně pálení při močení. V některých případech však onemocnění nedoprovázejí žádné symptomy.

Protilátky (imunoglobuliny), které útočí na antigeny vlastního organismu, v kterém se nachází.

Vyšetření, při němž lékař poslouchá ozvy srdeční aktivity.

Proces stimulace dělohy pro zvýšení frekvence, délky a intenzity kontrakcí na počátku přirozeného porodu. Mezi časté lékařské praktiky patří protržení vaku plodových blan (amniotomie). Urychlení porodu může napomoci také podávání syntocinu či oxytocinu.

Neprůchodnost nosního vchodu novorozence, která vyvolává dušení. Stav ohrožuje dítě na životě a vyžaduje urgentní operativní řešení. Závažná komplikace spadá mezi ten typ vrozených vývojových vad, které se jen výjimečně vyskytují samostatně.

Ztráta napětí (tonusu) děložního svalstva. Celková ochablost dělohy ochablost.

Vniknutí cizího tělesa či tekutiny do dolních cest dýchacích. Obvykle se tak děje vdechnutím, spolknutím (např. zvratků), eventuálně sáním.

Nepravidelný, zrychlený, či naopak zpomalený srdeční rytmus.