Přejít k hlavnímu obsahu

Rady pro maminky, jak utišit pláč miminka

Pláč

Miminka jsou stejná jako dospělí. Často jsou hladová, unavená, nemocná, a hlavně nenávidí nepohodlí. Přestože svou nelibost dávají (obvykle) mnohem výrazněji najevo, mají k takovému projevu k dispozici podstatně méně prostředků.

Pojďme dekódovat dětské „strasti“. Jaké jsou nejčastější příčiny nevrlosti u dítěte a jak řešit tento psychický stav?

Poté, co dokončíte krmení a přebalování, nastává obvykle uklidňování miminka; dlouhé uklidňování, které někdy zabere i nemalou část noci. Pláč a miminka jdou ruku v ruce, neboť se jedná o jejich primární komunikační prostředek.

Pláč obvykle přichází ve vlnách spolu s nespokojeností miminka. Pokud se však mamince nedaří přijít na příčinu nevrlosti, může si připadat „utopená“ v pláči.

Přestože je pláč u novorozenců normální, jakožto čerstvé mamince (případně tatínkovi) vám může činit problém rozpoznat, co ono „normální“ znamená. Tato „hádanka“ si žádá klidný přístup. Přemíra emocí povede pravděpodobně pouze ke stresu.

Abychom pomohli vašemu miminku k životu v klidu a pohodě, přinášíme nejčastější důvody dětského pláče, včetně možností, jak jej utišit.

Proč miminko pláče?

Tuto otázku si rodiče kladou od nepaměti. Co se může skrývat za slzami miminka?

Hlad miminka

Novorozenci se potřebují nakrmit mateřského mléka či umělé výživy každých několik hodin, konkrétně osmkrát až dvanáctkrát za 24 hodin. Proto pláč s poměrně vysokou pravděpodobností poukazuje na skutečnost, že miminko je opět připraveno jíst. Všímejte si příznaků hladu, kam patří:

  • Otevírání úst.
  • Ukazování jazyku.
  • Soustředěný pohled na maminku, kdy rty i jazyk jsou tlačeny vpřed.
  • Otáčení se ve snaze nalézt prs.
  • Neklid, který postupně může přerůst právě v pláč.
  • Zrudnutí (opět se jedná o pozdní příznak hladu).
  • Vzrušené pohyby.
  • Svírání pěstičky, pakliže miminko již dovede rozevřít dlaně.

K méně častým příznakům hladu se řadí tyto:

  • Protahování se.
  • Sání prstů a rukou, popřípadě jazyka.
  • Nárůst tělesné aktivity.

Nadýmání

Příčinou nadýmání je nahromadění velkého množství plynů, jež se přirozeně tvoří při trávení potravy, v trávicím traktu. Navíc spolu s tekutinou (respektive tekutou potravou) miminko polyká spoustu vzduchu, který se pak dostává do gastrointestinálního traktu. Následné větry a říhání pomáhají uvolnit nahromaděný vzduch a plyn ve střevech.

Nechte proto miminko odříhnout lehkým poplácáním po zádech po každém krmení. Ulevit od bolesti způsobené plynatostí lze též takto:

  • Masáže bříška miminka.
  • Přitahování kolínek k bříšku.
  • Kojení děťátka jen z jednoho prsu (prsy nestřídat).
  • Užívání fenyklového a kmínového odvaru pro kojící maminky.
  • Užívání kapek typu Espumisan, Sab Simplex, Lefax.
  • Zavedení rektální rourky (lze realizovat pouze občasně).

K běžným příznakům „prdíků“ spadají tyto:

  • Neklid.
  • Vřelá náruč maminky se míjí účinkem.
  • Pláč a kňourání navzdory faktu, že dítě je nakrmené a přebalené.
  • Kroucení a kopání nožičkama, které může občas vyústit v odchod části přebytečného plynu, jenž je doprovázen zvukovou kulisou.
  • Roztažení střevních kliček nebo žaludku, což se projevuje zvětšeným objemem bříška.

Mokrá či špinavá plenka

Komu by se chtělo sedět v tom nepořádku? Pro kojence není žádný problém denně „vyprodukovat“ šest mokrých plenek. Proto by maminka měla často kontrolovat dětský zadeček.

Únava dítěte

Od prvního dne do třetího měsíce spí novorozenci zhruba 14 až 17 hodin za celý den, přičemž každý spánek trvá dvě až čtyři hodiny. Pokud máte pocit, že je miminko unavené, není důvod snažit se jej udržet vzhůru.

Únavu či přetažení miminka lze odhalit dvěma způsoby:

  • Pozorování: podobně jako dospělí, miminko zívá, eventuálně i mrká. Pakliže jej maminka neuloží do postýlky, zakrátko začne prohýbat zádíčka a rozhazovat pažemi i nožičkama. Unavené dětičky mají také tendenci chytat se za tvář či ucho a škrábat se. Při pláči tvář zčervená. Může se taktéž objevit „kroucení“ a snaha se „zavrtat“ do maminky při chování v náručí.
  • Naslouchání: dítě opakovaně, avšak nepravidelně vyvádí. Pokud tento rozruch maminka nezastaví, vystupňuje se to do „přetaženého pláče“, jenž se obvykle projevuje následujícím způsobem: nejdříve tři krátká zakňourání, poté intenzivní pláč, následně dva krátké nádechy a dlouhý a hlasitý brek.

Dětská kolika

Pakliže vám připadá, že miminko nadměrně pláče, požádejte pediatra o zhodnocení jeho stavu. Za tímto symptomem se totiž může ukrývat kojenecká kolika.

Charakteristickým příznakem této zdravotní komplikace je právě pláč, objevující se bez zjevné příčiny a trvající minimálně dvě hodiny, a to alespoň tři dny v týdnu po dobu nejméně jednoho týdne. Miminka trpící kolikou dále zatínají pěsti, zvedají nožičky k hrudníku a červenají v tváři.

V případě podezření na koliku dítěte by maminka měla vyzkoušet některou z následujících technik, jež vykazují potenciál pomoci zmírnit její příznaky:

  • Jemné masírování bříška po směru hodinových ručiček.
  • Teplá koupel a následné zabalení do deky.
  • Pohupování miminka v zavinovačce či kolébání v klubíčku v náruči. 
  • Další možnost opět představují kapky určené k léčbě obtíží spojených s trávením, tedy například již zmíněný Espumisan.
  • V případě diagnostiky koliky u miminka krmeného umělým mlékem vám může být doporučeno mléko určené speciálně pro tlumení symptomů této nemoci.
  • V neposlední řadě by maminka měla miminku věnovat zvýšenou pozornost, ať už doteky a mluvením, nebo třeba hrami.

Další možnosti úlevy od koliky máte příležitost konzultovat s pediatrem.

Zahlcení podněty

Ukryjte se s miminkem před rušným světem. Dopřejte si mazlení, daleko od lidí a hluku. Sání dudlíku též uklidňuje, stejně tak i zabalení do lehké deky.
Jestliže nic nezabírá, položte děťátko do postýlky a ujistěte jej o tom, že jej milujete i navzdory pláči, a že mu zůstanete nablízku. Maminka může místnost časem opustit, ale měla by se vracet a ujišťovat dítě o své blízkosti i lásce, dokud se potomek neuklidní.

Způsoby utěšování by se neměly často obměňovat, neboť by miminko pak mohlo být rozrušené už jen z toho, jak vehementně se jej matka snaží utišit.

Nuda

Děti nebaví sedět „jako pecka“ a dívat se okoukanou scénu. Abyste pomohla miminku zahnat nudu, posaďte jej do nosítka či houpacího lehátka, které umístíte k oknu. Projděte se s dítětem ven či pouze po místnostech. Během této „okružní jízdy“ můžete miminku ukazovat, co se kolem něj nachází a jak se to nazývá (lustr, televize,…).

Až vás nošení omrzí, zkuste děťátko položit na podložku a tahat jej po zemi; pochopitelně ne přes práh.

Pro nejmenší miminko je dostatečným stimulem pouhý oční kontakt, mazlení či mluvení. Dále můžete vsadit na hudbu či zrcadlo, ideálně to s velkými rozměry.

Když vše selže, zkuste opakovaně rozsvěcet a zhasínat, případně pouštět a zastavovat vodu.

Nemoc

Pláč dítěte v některých případech poukazuje na skutečnost, že mu není dobře. Proto se poraďte s dětským lékařem. Má-li matka podezření na horečku, měla by zkontrolovat teplotu v konečníku.

Horko či chlad

Při oblékání dítěte se často uplatňuje takzvané cibulové pravidlo. Avšak příliš mnoho, nebo naopak málo vrstev oblečení může způsobit diskomfort, a ten zase může podnítit pláč.  

Proto by maminka měla v prvé řadě zkontrolovat, zda miminko nosí přiměřený počet vrstev s přihlédnutím k okolní teplotě. Především byste se měla řídit selským rozumem. Při vedrech postačí látková plena a tenké tričko nebo body. Vyhněte se jednorázovým plenkám, u nichž hrozí zapařování zadečku. Je-li vaše dítě navyklé na spací vak, uložte jej do toho co možná nejtenčího.

Nezapomínejte dům provětrat, ale opatrně: prudký průvan nedělá dítěti dobře. Pravidelně otevírejte veškerá okna v daném patře. Pokud navíc alespoň trochu zatáhnete závěsy, dosáhnete kromě příjemného průvanu také příznivější teploty. Dětský pokojíček můžete zchladit umístěním alespoň dvou nádob s ledem (o objemu minimálně jednoho litru) do daného prostoru. Pro kontrolu teploty je možné položit teploměr k oknu či postýlce.

Teploměrem pochopitelně lze změřit také samotné miminko, kdy normální teplota kolísá v rozmezí 36,5 až 37 stupňů Celsia. Teplotu dítěte je možné zjistit též podle zátylku, nikoli však jiných částí těla (ručičky, nožičky,…). Má-li děťátko chladné ruce, ale teplý zátylek, maminka se nemusí obávat toho, že miminko trpí zimou. (Opakujeme, řiďte se pouze zátylkem). Je-li oblast za krkem dokonce zapocená, je namístě odebrat vrstvu oblečení. 

Nejčastějším příznakem přehřátí dítěte je neschopnost usnout, popřípadě časté probouzení. Dále je typická mrzutost až pláč, neklid a potničky. Přehřáté miminko bude vykazovat lehce zvýšenou teplotu a obvykle pot na různých částech těla. V některých případech může dojít dokonce ke zvracení.

Není na škodu znát základní zásady pro oblékání dítěte v chladném počasí, přestože pro některé maminky to bude pouhé osvěžení již nabytých znalostí…

Děťátko oblékejte do vícera tenkých vrstev. U malých dětí se ještě nestihla utvořit dostatečná tuková zásoba, což vede k rychlé ztrátě tepla. Díky vrstvenému oblečení lze udržet teplo u těla efektivněji. Podle lékařů platí, že miminko potřebuje o jednu vrstvu oblečení více než dospělý jedinec.

Do zimy se osvědčují kombinézy či fusaky, pod než se vejde body, tričko či dupačky. Důležitou součást zimního outfitu tvoří rukavičky a čepice, a to i v době, kdy nemrzne, nýbrž „pouze“ fouká studený vítr. Teplo totiž uniká především hlavičkou dítěte. Čepička by měla rozhodně být tvořena z kvalitního materiálu, jelikož miminko má velice citlivou pokožku. Vhodný materiál představuje například hypoalergenní látka či bavlna.

Maminka by měla rovněž zajistit, aby nožičky miminka zůstaly v teple, ať už pomocí tlustých ponožek, nebo bačkůrek s kožešinou.

Jak může matka zjistit, zda je nevrlost miminka normální?

Pláč je pro miminko zcela přirozeným projevem. V prvních šesti týdnech života vašeho potomka můžete očekávat dvě až tři hodiny breku denně. Ačkoli pláč představuje běžnou součást dětství, nic to nemění na tom, že rodiče mají problémy zjistit, co daným „výkřikem“ chtělo miminko vyjádřit. Může to být hlad či únava, stejně jako několik dalších stavů.

Jakmile porozumíte tomu, jak každý typ pláče zní, dojde vám, že brek obvykle není důvodem k obávám. Avšak intenzivnější kvílení či ječení může poukazovat na dětskou koliku.

Proto v případě nadměrného pláče dítěte se může vyplatit navštívit lékaře. Na základě vyšetření bude vyhodnoceno riziko přítomnosti určité zdravotní komplikace. Jestliže se prokáže u dítěte kolika, pravděpodobně vám lékař poskytne doporučení pro zmírnění příznaků tohoto stavu.

Pláč, který zní slabě či jako tiché kňučení, může značit nemoc u dítěte, které nedovede sebrat sílu k hlasitějšímu pláči.

Kontaktujte pediatra, jemuž popíšete příznaky vyskytující se u vašeho miminka. Zjistíte tak, jakým způsobem lze nejlépe léčit případnou nemoc.

Kolika vs. „normální pláč“

Takzvané pravidlo tří představuje osvědčený způsob pro kontrolu případné koliky u dítěte. Miminka, která během minimálně jednoho týdne pláčou více než tři hodiny denně a déle než tři dny v týdnu, mohou trpět kolikou. Tato zdravotní komplikace postihuje jedno z pěti dětí. Zavolejte pediatrovi, pokud si nejste jista, zda lze pláč miminka považovat za nadměrný.

Dalším symptomem koliky je takový pláč, který je slyšet spíše jako křik a obvykle se objevuje později odpoledne či večer, a to několik hodin v kuse.

Navzdory absenci definice „normálního pláče“, obecně jde o typ breku, jemuž rozumíte a dokážete jej rychle utišit. Například rytmický, nízko posazený pláč spolu se sáním či mlaskáním může naznačovat hlad, zatímco křik, nepřetržitý a stále hlasitější pláč pravděpodobně poukazuje na únavu či diskomfort.

Jak uklidnit rozrušené dítě?

Jakmile vyloučíte zjevné důvody pláče miminka (prázdné bříško, nedostatek spánku, mokrá plenka,…), přičemž pediatr nepovažuje dítě za nemocné, vyzkoušejte následující prověřené techniky, které jistě pomohou zbavit slz miminko, případně i maminku:

Nabídněte zavinovačku

Odborníci se domnívají, že zavinování miminka uklidňuje, neboť vytváří „útulný pocit“ podobný tomu, jenž prožívají v mateřském lůně. Mnoho rodičů zjistilo, že prostřednictvím zavinovačky lze zkrátit dobu utišování, a naopak prodloužit spánek.

Spolehněte se na nosítko či šátek

Nošení dítěte a procházení se s ním představuje praktický způsob pro uklidnění miminka. Děti si užívají pocit blízkosti s maminkou a rytmus vašich kroků. Jelikož vaše ruce zůstávají volné, můžete mezitím věnovat pozornost vašim úkolům.

Podporujte sání

Kojenci se často uklidňují takovým sáním, které sice nenaplňuje bříško, ale zklidňuje nervy. Pokud vaše miminko pláče, pomozte mu nalézt palec, pěstičku či prst, případně nabídněte jeden z vašich vlastních prstů. Stejného cíle lze dosáhnout s dudlíkem, avšak v tomto případě se může vyplatit počkat, dokud kojení nebude dobře zavedeno.

Zapněte bílý šum

Některá miminka uklidní rytmické syčící zvuky připomínající pobyt v děloze. Tohoto specifického zvuku lze dosáhnout například pomocí ventilátoru, fénu na vlasy či vysavače. Lze též investovat do generátoru bílého šumu. Tou nejsnazší variantou je však zkusit utišit dítě silou citoslovce „ššššš… šššš…“.

Pohoupejte potomka

Chovejte dítě, zatímco sedíte v houpacím křesle či lehátku. Vašeho maličkého lze umístit také do automatické dětské houpačky či houpací sítě, případně vibračního lehátka. Samozřejmě maminka nesmí zapomenout dodržovat bezpečnostní pokyny výrobce, včetně těch týkajících se věkových a hmotnostních omezení těchto zařízení.

Provádějte masáž

Masáž představuje jednu z možností relaxace pro vás oba a efektivní uklidnění pláče dítěte. Můžete experimentovat s dětským pleťovým krémem nebo masážním olejem pro miminka. Žádné z těchto řešením však není nutností. Používejte jemný, ale pevný dotyk, který současně nebude lechtivý. Stále zůstávejte vnímavá k podnětům vašeho dítěte, neboť některá miminka mohou považovat masáž za příliš intenzivní.

Zpívejte

Vaše dítě netuší, jak (ne)jste hudebně nadaná. Pro miminko je důležitá skutečnost, že zpíváte jen a jen jemu, a navíc s láskou. Až bude příště nervózní, zazpívejte jakýkoli song, který máte ráda: ať už jde o klasickou ukolébavku, nebo hit z 80. let.

Vyzkoušejte „colic carry“

Jak miminko uchopit, aby dosáhlo úlevy? Zkuste se inspirovat tím, co dělají všichni dospělí při kolice: pokrčení nohou těsně k břichu ve snaze minimalizovat napínání břišního svalstva. Tímto způsobem by maminka měla napolohovat miminko. Sbalte děťátko do klubíčka, zády o svou hruď, kdy nožičky bude mít přimáčknuté k bříšku.

Bavte se

I malá miminka se dovedou nudit. V takovém případě hrozí propuknutí nevrlosti. Chcete-li dítě zabavit, zkuste mu povídat o vašich aktuálních činech a zajistit pestrý doprovod v podobě ztřeštěných zvuků a vtipné neverbální komunikace. S děťátkem si lze taktéž hrát na zemi a ukázat mu, jak jeho hračky chrastí a točí se. Máte-li dost energie, zapněte muziku a společně tančete. Pokud nikoli, třeba si čtěte knížky s rýmy.

Vydejte se ven

Pohyb může být vše, co miminko potřebuje pro uklidnění, přičemž změna scenérie dovede udělat divy jak s protivnými dětmi, tak s jejich utahanými rodiči. Světlo, vzduch, pestré zvuky a vůně, odlišná teplota, nové pohledy na nekonečný svět,… komu by to nezlepšilo náladu?

Vykoupejte miminko

Pokud se nevrlost dítěte má tendenci „rozpouštět se ve vodě“, proč nezahrnout vaničku s teplou vodou do uklidňující rutiny?

Pro maminky, které frustruje pláč miminka…

Slzy dítěte nejsou k vydržení donekonečna, zvláště pokud přežíváte s minimem spánku kvůli nočním krmením. 

Pocit frustrace plynoucí z pláče je normální. Maminka by měla zmírnit stres tím, že dítě předá na chvíli jejímu partnerovi, matce, kamarádce či chůvě, aby si mohla udělat čas pro sebe.

Bez ohledu na vaší frustraci, nikdy s dítětem netřeste. Při intenzivním třesení, které je typický právě pro stav frustrace, hrozí vznik závažného poranění hlavy a v důsledku toho syndrom třeseného dítěte (SBS); a to i navzdory krátkodobosti tohoto nepříznivého vlivu. 

Násilný třes může v případě dětí jakéhokoli věku způsobit vážné poškození mozku, nebo dokonce smrt. Nejvyšší náchylnost přitom vykazují kojenci a batolata.

Pakliže se cítíte „na bodu zlomu“, položte vaše dítě do kolébky (je tam naprosto v bezpečí) a bez výčitek odpočívejte v jiné místnosti, dokud se váš psychický stav nezlepší. Podle Americké pediatrické akademie (AAP) mezi další strategie, které mohou maminkám v těchto chvílích pomoci, patří:

  • Přivolání přítele pro emocionální podporu
  • Hluboký nádech a počítání do deseti
  • Poslech uklidňující hudby.

Má-li matka pocit, že je toho na ni příliš, a cítí-li potřebu hovořit s profesionálem, měla by neprodleně zavolat na linku důvěry.

Kdy by matka měla informovat lékaře o pláči miminka?

Vyzkoušela jste všechny rady dostupné v knihách a na internetu, ale stále nemůžete přijít na to, co způsobuje slzy miminka? Potom je zcela v pořádku požádat o pomoc pediatra. Může pomoci i to, když vám odborník sdělí, že vše děláte správně, přičemž stačí už jen chvíli vytrvat ve vaší snaze. 
 

autor: www.mojetehotenstvi.cz | Pavel Drahoňovský
kategorie: Miminko

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA