Přejít k hlavnímu obsahu

Vyzpovídali jsme páry, kterým se dlouho nedařilo počít miminko

Pondělí 17. Březen 2014 16:38

Neustále brouzdáte na netu v naději, že objevíte trik, který jste s partnerem ještě nevyzkoušeli a ten vám snese konečně pozitivní výsledek těhotenského testu? Za vás jsme vyzpovídali páry a posíláme vám jejich zkušenosti, jež jsou k nezaplacení.

Chybu jsem hledala tam, kde nebyla

„ S Martinem jsme se dva roky úporně snažili o děťátko a ono se nám pořád ne a ne zadařit. Byla jsem zoufalá, obešla jsem lékaře všeho druhu, léčitele, začala jsem cvičit , ale pořád nám to nešlo. Pracovala jsem ve firmě, kde byl stres na denním pořádku a kolektiv byl plný závisti a pomluv, ty však často směřovaly na moji hlavu. Dala jsem v práci výpověď a nyní podnikám na svém písečku. Zařizovala jsem si kancelář, nakupovala nábytek a po první podařené zakázce jsem byla v tom. Nemohla jsem věřit svým očím, proto hledejte příčiny i jinde, které spolu na první pohled nesouvisí.“ Stela, 29 let, podnikatelka

Je váš partner ten pravý?

„Toužila jsem po těhotenském bříšku již po vysoké, ale Patrika jsem k tomuto přání musela tak trochu dotlačit. Sám chtěl cestovat, užívat si a zřejmě pod vlivem mého naléhání nakonec souhlasil. Jenže gravidita pořád vázla, začala jsem trpět na záněty močového měchýře, mykózy a pořád něco. S tím také souvisela sexuální abstinence a Patrik mne znenadání za půl roku opustil. Poplakala jsem si a šla dál, teď se na mne z postýlky culí roztomilá dceruška a s Honzou jsem konečně na stejné vlně. Příroda prostě zasáhla v tu nejvhodnější chvíli, Patrik na těhotenství nebyl připraven a já jsem ráda, že to nakonec tak skvěle dopadlo. „ Adéla, 29 let, učitelka

Psychika umí s člověkem pěkně zacvičit

„Prožila jsem si nepěkné dětství spolu s šikanou, nervově jsem se zhroutila a předčasně dospěla. Štěstí se mi však nevyhnulo úplně, natrefila jsem na báječného chlapa, který je mi oporou a miluje mne takovou, jaká jsem. Chtěli jsme miminko, ale pořád jsem užívala antidepresiva , proto jsem neváhala a vyhledala pomoc psychoterapeuta, jež mne zbavil strachu a starých křivd. Chvíli vyčkám na to, aby se organismus vzpamatoval a pak se budeme snažit o drobíska. Všem chci vzkázat, aby si svůj těžký úděl nenesli sami, ale požádali o pomoc. Z bludného kruhu cesta existuje, ale sami ji jen těžko najdeme.“ Romana, 31 let, asistentka

Foto: Pixmac