Přejít k hlavnímu obsahu

Nadměrné solení se týká nejen dospělých, ale i dětí

Pondělí 29. Únor 2016 16:45

Lékaři dlouhodobě upozorňují, že nadbytek soli v jídle ohrožuje naše zdraví a zatěžuje především ledviny a oběhový systém, zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, náhlé mozkové příhody nebo infarktu myokardu. Sůl je životně důležitá, ovšem v České republice se dnes její konzumace pohybuje okolo 15-16 gramů za den, což několikanásobně převyšuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), které činí pro dospělého 5 g soli denně.

Pro představu – zarovnaná kávová lžička představuje přibližně 5 g soli. U dětí se doporučují dávky ještě mnohem nižší.

Podle odhadů ovšem až 80 % kojenců v ČR dostává už v prvním roce života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí.

Na slanou chuť si přitom zvykáme již v útlém věku a tento návyk dále ovlivňuje naše chuťové preference v dospělosti. Jelikož 75–80% soli přijímáme v potravinách a surovinách, které nakupujeme, hrají zde nezastupitelnou roli také výrobci potravin. Důležité je rovněž naučit se s chutěmi pracovat při přípravě pokrmů, ať již v domácnostech, restauracích nebo školních jídelnách.

V aktuální výzvě doporučuje hlavní hygienik ČR rodičům malých dětí:

  • věnujte čas přípravě domácích pokrmů;
  • vařte se svými dětmi;
  • vařte z čerstvých surovin;
  • omezte při vaření a jídle sůl, nahrazujte ji jinými přísadami, bylinkami.
  • naučte se vyčíst obsah soli/sodíku z obalů potravin;
  • nekupujte pečivo posypané solí;
  • v restauraci žádejte méně slaná jídla.

Čím nahradit sůl?

  1. Jídlo na talíři nepřisolujte. Nemějte na stole ani nikde v dosahu solničku. Příjem soli snižujte postupně. Chuťové pohárky si lépe zvyknou.
  2. Vařte doma. V restauraci žádejte méně slané jídlo.
  3. Nenechte se kuchaři v televizních pořadech zlákat k vyššímu solení (většinou není potřeba ani tolik tuku a cukru, jak prezentují). Sůl v pokrmech nahrazujte česnekem, cibulí, čerstvými či sušenými bylinkami (ne bylinkové koření či kořenící směsi, obsahují vysoké množství soli!!!), kurkumou, zázvorem, ořechy, semínky a jinými sušenými plody, houbami.
  4. Na pozoru se mějme u gulášových kostek, masoxu, bujónů, kořenících směsí, ochucovadel, průmyslově vyráběných dipů, omáček. Solené oříšky, tyčinky a chipsy (790 mg Na/ 100g) přinášejí mnoho energie i soli.
  5. Čtěte etikety. Srovnávejte výrobky mezi sebou.
  6. Obilniny jsou významnou součástí našeho jídelníčku, tvoří jeho základ. I zde můžeme při omezování soli udělat některá opatření:
  7. Vybírejte pečivo bez krystalů soli na povrchu. (Čím větší je krystal soli, tím déle trvá, než se v ústech rozpustí, často krystal spolkneme, dříve než se rozpustí a nezískáme tak pocit velké slanosti, ale příjem soli je významný!) Vyhýbejte se pečivu se slanými náplněmi.
  8. Při vaření rýže a těstovin minimalizujte sůl, nahraďte ji kořením, česnekem.
  9. Nudle z polévek asijského typu obsahují 30 – 60 % Na/den v 1 porci.
  10. Před snídaňovými cereáliemi upřednostňujte vločky (s ořechy, sušeným ovocem).

Zelenina, ovoce

  • zvyšte příjem čerstvé zeleniny a ovoce, tím snížíte příjem soli a zároveň zvýrazníte chuť pokrmu.
  • syrovou zeleninu nesolte.
  • nakládaná zelenina, olivy (2400 mg Na/ 100g), kysané zelí (747 mg Na/ 100g) obsahují velké množství sodíku.
  • kečup se nerovná lisovaným rajčatům, je zdrojem velkého množství sodíká (1100mg/ 100g).

Mléko mléčné výrobky

  • často zařazujte cottage, žervé, měkký tvaroh.
  • tvarohové pomazánky připravujte doma, ochucujte zeleninou, bylinkami.
  • balkánský sýr (1300 mg Na/ 100g), olomoucké tvarůžky, jadel, korbáčiky, romadúr, hermelín, niva (1400 mg Na/ 100g), tavené sýry (920 mg Na/ 100g) obsahují velké množství soli, jezte je střídmě

Maso

  • místo uzenin si dejte libové maso – vařené, dušené, pečené
  • nekupujte nakládané maso (např. na grilování)
  • nepoužívejte kupované marinády a kořenící směsi
  • udělejte si vlastní paštiku (můžete tak snížit přísun soli i tuku)
  • vysoký obsah soli obsahují párky i dietní (2480 mg Na/ 100g), některé ryby, sardelová pasta, trvanlivý salám (800 mg Na/ 100g), šunka (750 mg Na/ 100g)

Bylinky – k čemu se hodí?

Pažitka (Allium schoenoprasum) je vytrvalá cibulovitá rostlina s dutými trávovitými listy. Tato mnohostranná kuchyňská bylina výborně ochucuje nejrůznější pokrmy, dodává jim vůni a svou jasně zelenou barvou i lákavý vzhled. Květem pažitky můžete posypat salát.

Bazalka (Ocimum basilikum) je jednoletá, silně aromatická rostlina. Tato bylinka se hodí skoro ke každému jídlu, téměř spřízněná je ale s rajčaty. Použijte ji do omáček, na špagety, k rybám, do vaječných pokrmů i do salátů. Nikdy ji nevařte. I když –odvar z nati se doporučuje pít při chorobách ledvin.

Petržel kadeřavá (Petroselinum crispum) je dvouletá rostlina, která se vysévá na jaře do řádků. U nás nejběžnější naťová zelenina bohatá na vitaminy se hodí do polévek, salátů, k vaječným a rybím pokrmům i jako ozdoba ve studené kuchyni.

Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) je aromatický, pomalu rostoucí keř pocházející ze Středomoří. Miluje plné slunce. Doporučuje se do masitých pokrmů, ke kuřatům, do rajčatové omáčky, ke gratinovaným bramborám a ke grilování.

Kopr (Anetheum graveolens) je jednoletá rostlina. Listy a semena se používají při nakládání okurek, do omáček a studených polévek, na ryby, do omelet.

Oregano (Origanum vulgare) neboli dobromysl je víceletá rostlina, vzrůstem i chutí podobná majoránce. Pochází ze Středomoří, daří se jí na slunci. Oproti majoránce má výraznější chuť, nepostradatelné je u italské a francouzské kuchyně, je také základní chutí pizzy. Aroma se plně rozvine až při vaření.

Řeřicha (Lepidium sativum) je jednoletá křehká bylinka, původem z Blízkého východu. Bez problému vyklíčí po celý rok v misce na parapetu na navlhčené vatě. Přidává se do majonéz, salátů a tvarohových pomazánek i jako ozdoba pokrmů. Má vysoký obsah vitaminů, podporuje metabolismus a tvorbu červených krvinek.

Libeček (Levisticum officinale) je víceletá mohutná a odolná rostlina s dutou lodyhou, která dosahuje výšky 1,5 m. Mladými listy ochucujte polévky, brambory, saláty, mleté, skopové i vepřové maso. Používejte jen v malých dávkách, je silně aromatický.

Koriandr (Coriandrum sativum) je jednoletá bylina intenzivní vůně. Je nepostradatelný v mnoha asijských kuchyních. Používat můžete všechny části rostliny, každá má specifické aroma a chuť. Listy i semena tvoří základní surovinu v kari. Časté je užití čerstvých listů do polévek, zeleninových pokrmů, salátů a čatní.

Majoránka – Třebaže se to nezdá, je majoránka bylinkou ze Středozemí, odkud k nám přišla už v 16. století. Tehdy se hodně používala jako odstraňovač pachů v taškách a kabelách, prášek z drcených listů byl výbornou leštěnkou na nábytek.

Zdroj: MZCR, Těhotenství.cz