Do hloubky
Realita je poněkud smutná. Každé druhé dítě se totiž s nástupem do první třídy potýká k nějakým grafomotorickým problém. Je to poměrně vysoké číslo a na vině je často nedostatek času stráveného s tužkou v ruce. Jde o soubor dovedností, které ale nesouvisí zdaleka jen s obratností ruky - pravák nebo levák, špatný úchop, neúměrný tlak, neschopnost udržet směr. Prvních pět let života můžete dítě jemnými nuancemi formovat a dávat mu tak dobrý základ pro bezproblémový vstup mezi školáky.
Jemná motorika totiž souvisí s hrubou motorikou. A ta začíná už během prvního roku života. Je sice hezké, že dítě na roce cupitá po pokoji a div vás na procházce nepředběhne, ale je dost pravděpodobné, že podcenilo plazení, nakročování a různé fáze sedu a vstávání. Právě tam ale získává potřebný cvik a dostatečný cit i pro sebemenší pohyb. Pokud je tedy dítě neposeda a chce být vždy o krok napřed, měl by rodič zakročit a dítě všemu zpětně naučit. Při nedostatečném procvičení nedojde k propojení mozkových a nervových center. Výsledek je takový, že dítě v pozdějším věku chápe tvar kolečka, ale ruka stávkuje a nedokáže opsat jednoduchou kružnici.
Správné načasování
Už kolem osmnácti měsíců, kdy dítě udrží některé předměty, je vhodné začít dítě seznamovat s kreslením. Ze začátku ale půjde především o hru a poznávání nového. Ideální jsou prstové barvy, tvoření v písku nebo plastelíně a variace se sněhem nebo vodou. Vše, kde může dítě rukou zanechat stopu, je v kolem dvou let pro dítě přínosné. Ani později ale nemůžete čekat, že dítě na povel nakreslí to, co po něm žádáte. Nechte jim volnou ruku a kochejte se originálním vyjádřením. Mělo by pochopitelně nakreslit kolečko, soustředit tužku na jedno místo nebo příliš nepřetahovat, ale každá změna vyžaduje čas, stejně tak progres. Jakmile začnete tlačit na pilu, dítě to vycítí a propojení nervového systému a motoriky se naruší.
Kreslím a poslouchám
Samotná technika kreslení - ať voskovkami, pastelkami nebo štětcem - je sice důležitá, ale jen málokdo si uvědomuje, že je součástí vývojového balíčku, který nelze obejít. Dřív nebo později se nedostatky na papíře projeví i v dalších aspektech dětského života.
Zkuste techniku, kdy rodič kreslí a dítě pozoruje. Pochopí, jak obrázek vzniká. Co je obrys, vybarvování, stínování, tečkování apod. Budete-li používat totožné tahy při každé hře, čas, kdy odhalí vámi kreslený symbol, se bude výrazně zkracovat. Je to paradox. Máme tříleté děti, které sotva mluví, ale zároveň nemají problémy s ovládáním mobilního telefonu nebo tabletu. Máme tříleté děti, které se vozí v golfkách, které se samy nenají, které mají problémy s vyřazením plen. A opět se vracíme k důležitosti hrubé a jemné motoriky. Musíte naučit dítě vnímat svoje tělo a jeho potřeby. Jakmile dítěti uvolníte ruce, dáte jim plnou svobodu - kreslením, plazením a důvěrou ve vlastní sílu, možností si vše osahat - zrychlíte progres na poli řeči i pohybu. Kreslení tak není jen zábavný způsob, jak trávit volný čas, ale především hravá forma, jak dítě popohnat kupředu a ulehčit mu rozvoj mnoha jiných aspektů vývoje.
