Malý mluvka během pár dnů

Rychlost tak akorát 

Ještě před prvními narozeninami ze sebe děti vypotí první slůvko. Je to to, které slyší nejčastěji - máma, táta, pápá nebo nesmrtelné “dudu”. Každý pokrok je třeba vychválit až do nebes, abyste dítě motivovali a podnítili v něm potřebu zkoušet dál. Pokud budete ale moc tlačit na pilu, děti zařadí zpátečku a vycítí vysoké nároky, které je vrátí zpátky na začátek. Není výjimkou, že si dají i několik měsíců pauzu, aby získaly potřebné sebevědomí a odvahu. 

Rodič Melepantem

Základ úspěchu představuje čilé a živé prostředí, ve kterém dítě tráví většinu času. Tichá domácnost, kde člověk slyší i svůj vlastní dech a běh myšlenek, není živnou půdou pro rozvoj řeči ani osvojení si nových slov a zvuků. Dítě neví, jak má postupovat, a tak si jen těžko může v hlavě vykonstruovat postup. Učte ho, dávejte mu podněty, aby vás napodobovalo, podněcujte v něm nutkavou potřebu domluvit se s druhou stranou. Naučte se pár jednoduchých triků, jak dítě vytáhnout mimo komfortní zónu a naučit ho mluvit. Slova by se mělo učit s lehkostí, dril je tabu. Stejně tak zapomeňte na opravy a zdůrazňování neúspěchu. Nic nepůjde na první dobrou, ale svým přístupem můžete rychlost učení výrazně ovlivnit. 

• Věcně a důstojně

  • Celý den s dítětem komunikujte. Popisujte vše, co se kolem vás šustne. Mluvte o pocitech, o aktivitách doma i venku, komentujte různé situace, tvořte plány, organizujte, zapojujte dítě do režimu dne. Používejte jednoduchá slova, které se dítě může naučit, ale vyvarujte se šišlání a pitvoření. Dítě se učí nápodobou a okoukalo by i tyto nešvary. Zaměřte se na bezchybnou výslovnost a artikulaci, to je v začátku naprostý základ. 

• Chvalte a nekárejte

  • Není to práce na plný úvazek, dítě potřebuje dostatek času, aby všechny podněty zpracovalo a naučilo se slova správně používat. Každou snahu náležitě oceňte, ale za chyby ho netrestejte a neupozorňujte na neúspěchy. Nic nejde na první dobrou. Pokud chybuje, moment si zapamatujte a slovo pak častěji používejte ve správném tvaru, aby ho dítě mohlo odposlouchat (tak je to pro něj přirozené). Během krátké doby si nový tvar osvojí a bude mluvit bez chyb. 

• Mluvčí 

  • Pravděpodobně nesete nelibě, když za vás někdo dokončuje věty. Nedělejte to ani svým dětem. Je to velký nešvar většiny rodičů a občas se mu nevyhne nikdo z nás. Bohužel tím bráníte dítěti samostatně se vyjádřit. A postupem času - děje-li se to příliš často - ztratí zájem o konverzaci a progres v oblasti řeči. Děti by se rády rozmluvily a pověděly vše, co jim leží na srdci, když jim ale rodič nedá šanci, zvyknou si na komfort a nesnaží se. 

Mobil, socky a značkové oblečení

Drobnosti vítězí

Dítě potřebuje především čas a úporná snaha rodiče a zjevná nervozita, že postup není tak plynulý a rychlý podle jeho představ, prckům ubírá na sebevědomí. Velice snadno se děti uzavřou zpátky do sebe a odmítají komunikovat. Předejděte tomu pomocí drobných triků, kterých si děti ani nevšimnou, ale budou na ně působit velkou silou. 

• Do úmoru 

  • Některá slova opakujte - prosím, děkuju, ahoj .. stačí, aby dítě získalo jistotu a přestane slova zdvojovat, pro proces učení je to ale šikovná pomůcka, jak dítěti nenásilně zdůraznit důležitost jednotlivých výrazů

• Slova versus věty

  • Dítě: “Máma boty” -  Rodič: “Ano, to jsou máminy boty.” 

• Pohádky o čemkoliv

  • Vyberte si nějaký předmět a vytvořte pohádku - strom, dům, zvíře .. 

• Něco navíc

  • Každý den se naučte nové slovo (jednoduché, málo slabik, snadná výslovnost) a měňte oblast zájmu - zvířata, rodina, zájmy, oblečení, jídlo

• Řeč v tom není sama

  • Řeč je jen jednou oblastí ve vývoji dítěte. Úzce s ní souvisí dobrá motorika a socializace. Rozvíjejte všechny oblasti, řeč půjde o to snadněji

Slovo v čisté podobě 

Mnoho maminek (rodičů) se přiklání k metodě znakování. Na první pohled se to může zdát jako dobrá volba. Dítě si jednotlivá gesta osvojí velice brzy a rodiče nabývají mylného dojmu, že se se svým potomkem domluví nezvykle brzy. To je sice pravda, ale slova jsou pro dítě vcelku velký diskomfort a jen těžko se bude pouštět do něčeho nového, když už dávno našlo způsob, jak komunikovat. Velice často jsou k vidění i tříleté děti, které sice pomocí prstů a rukou vyjádří téměř cokoliv, ale nepromluví. Znakování se raději vyvarujte a zaměřte se na “skutečnou” řeč.