Vyrazím vám dech. Jste připravena?
Není vám souzeno trpět od porodu do konce života problémy s močením.
Těhotná žena se obvykle obává, že porod navždy pořádně „zamává“ s jejím pánevním dnem. Skutečnost se naštěstí liší. Nezapomeňte, že pánevní dno je sval, který jako takový potřebuje procvičovat.
Za porod „padne“ spousta fyziologických jevů. V případě porodního traumatu či jiných zdravotních komplikací mohou účinky porodu provázet maminku ještě dlouho poté, ne-li po zbytek života.
U většiny nekomplikovaných vaginálních a císařských porodů je však představa močení při každém zakašlání či smíchu mýtus; škodlivý mýtus. Nestane se tak, případně se tak nemusí stát, jestliže se rozhodnete podstoupit terapii pánevního dna.
Pánevní dno je stejné jako každý jiný sval ve vašem těle; jen mnohem lepší, jelikož musí zvládnout velké množství práce. Ignorujte proto poznámky typu „souvisí to s vaší vagínou“. Všímejte si, jak se tento sval zotavuje. Zaslouží si stejnou pozornost jako, řekněme, biceps či koleno.
„Pánevní dno je nesmírně významnou součástí našeho těla, zejména v případě žen,“ tvrdí specialistka na pánevní zdraví matek Ryan Baileyová, zakladatelka centra fyzioterapie Expecting Pelvic Health v New Hampshire (USA). „Každá žena by se s touto tělesnou oblastí měla náležitě seznámit, a to ještě před otěhotněním.“ Proto je namístě položit si otázku...
Co to vlastně je pánevní dno?
Vaše pánevní dno je zkrátka neuvěřitelné. Nacházející se v perineální oblasti, je jako houpací síť či nálevka, přičemž jej tvoří 28 svalů ve 3 vrstvách. Rozpínající se mezi sedacími kostmi, stydkou sponou a kostrčí, najdeme v něm otvory pro močovou trubici, konečník a v případě nás žen též pro pochvu. Pánevní dno slouží jako opora pro vnitřní orgány.
Pokud se na pánevní dno podíváme více „zeširoka“, je součástí hlubokého stabilizačního systému spolu s bránicí, hlubokými břišními svaly a těmi hlubokými zádovými. Představuje proto stěžejní pilíř pro celkové držení těla, stabilizaci páteře a dýchání, stejně jako pro příznivý stav pánevní oblasti.
Pánevní dno je schopno pohybovat se nahoru a dolů; řídit otevírání a zavírání močové trubice, pochvy a konečníku. Navíc obsahuje bohatou síť pojivových tkání a fascií.
Zkrátka je to velká ryba, kterou zapojíte při vyměšování, sexu i orgasmu, stejně jako když vstanete, sednete si, cvičíte,... Jinak řečeno, téměř vždy.
Tuto oblast výrazně ovlivňují „těhotenská kila“, jakož i traumata spojená s vaginálním porodem (či tlačení před neplánovaným císařským řezem), jelikož se natahuje a prodlužuje, čímž dochází k poranění měkkých tkání.
Pánevní dno je plné překvapení
Problematika pánevního dna by vydala na knihu. Zde vám přináším to nejdůležitější, co by měly maminky a ženy obecně vědět.
1. Inkontinence po porodu je normální, ovšem pouze po omezenou dobu
„Vzhledem k cestě, kterou vaše pánevní dno absolvovalo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, můžete po porodu očekávat jeho oslabení. Z tohoto důvodu hrozí problémy s zadržováním moči, zvláště při smíchu či kašli, a to až šest týdnů po porodu“, říká Erica Azzaretto Michitschová z New Yorku.
„Pokud žena utrpěla poranění pánevního dna či trhlinu hráze druhého či vyššího stupně, inkontinence může přetrvat až tři měsíce po porodu,“ vysvětluje Baileyová. Nedojde-li však k trhlinám či přímému poranění pánevního dna, do oněch tří měsíců by se „mokro v kalhotách“ mělo stát pouhou vzpomínkou.
2. Uvolněné pánevní dno je po porodu vzácností
„Pouze ve velice výjimečných případech se pánevní dno uvolní po porodu. Ve skutečnosti se svalový tonus zvyšuje v souvislosti s tímto životním mezníkem,“ vysvětluje Kara Mortifogliová, spoluzakladatelka centra fyzioterapie v New Yorku.
Svaly pánevního dna se během těhotenství prodlužují, přičemž při porodu jsou zcela natažené. Ovšem postupem času se v reakci na narození dítěte obvykle napnou“, vysvětluje Mortifogliová. Silné tlačení, trhání, stehy či epiziotomie pouze zvyšují napětí, spolu s dalším zánětem a tlakem na tuto oblast.
3. Perineální bolest je běžná, což ale neznamená, že je normální
Existuje mnoho různých typů perineální bolesti, které žena může zažít během těhotenství a po porodu. Podle Baileyové je jakákoli bolest trvající déle než 24 hodin během těhotenství, i kdyby se objevovala výhradně při určitém pohybu, nepřijatelná a jako taková vyžaduje pozornost. Po porodu je časová osa složitější vzhledem k vyššímu počtu proměnných.
Lze bezpečně konstatovat, že poté, co jste se uzdravila a vracíte se k běžným aktivitám (v horizontu týdnů až několika měsíců po narození dítěte), přetrvávající bolesti a diskomfort by neměly být ignorovány.
Konzultujte zdravotní stav a vaším gynekologem, případně se obraťte přímo na akreditovaného fyzioterapeuta specializujícího se na pánevní zdraví. Skutečně ve světě působí takoví terapeuté, kteří se zaměřují na pánevní dno (jmenovitě například Ludmila Mojžíšová), stejně jako jsou terapeuté specializující se, řekněme, na ramena, kolena nebo chodidla.
4. Kegelovi cviky nejsou řešením, které by vyhovovalo všem
Nyní pro vás mám největší překvapení ze všech: Kegel není zázračným, univerzálním řešením. Ve skutečnosti může napáchat více škody než užitku, zvláště pokud jde o jediný způsob, jakým zapojujete pánevní dno.
„Stačí lehká stresová inkontinence a Kegelovy cviky se stanou nepatřičným řešením,“ říká odbornice na pánevní zdraví žen Danielle Butschová z kliniky sportovní medicíny a fyzioterapie v Connecticutu. „Řada lidí potřebuje uvolnění, ne posilování.“ Profitovat budete spíše z relaxačních masáží než z posilování svalů podle Kegela.
Dodává: „Ani v případě, kdy jsou Kegelovy cviky vhodným řešením, bych je nedoporučila praktikovat samostatně. Přitom k ničemu jinému se takto striktně nestavím.“
Pokud byste trpěla například křečemi ve stehnech, zaměřila byste se primárně na jejich posilování? Ovšemže ne.
„Někdy je třeba posilovat, jindy zase protahovat. Vaše pánevní dno se od stehen v podstatě nijak neliší, jen je obtížné k němu proniknout,“ vysvětluje. „Je to frustrující situace. Ženám se doporučuje vsadit na Kegely. Pokud nezaberou, přichází na řadu závěsná operace močové trubice. Přitom se mezi těmito dvěma řešeními nachází velký prostor; prostor pro terapii pánevního dna.“
5. Po uzdravení by sex neměl být bolestivý
Podtrženo sečteno, musíte být připravena. Je však zcela subjektivní, kdy tento stav připravenosti nastane. „Lidé cítí silné nutkání k obnově sexu po porodu. Každá žena má ale odlišnou zkušenost a léčí se jiným způsobem,“ říká Michitschová.
Kromě vaginální atrofie (suchosti pochvy) související s hormony mohou trhliny či epiziotomie ovlivnit též rychlost a bolestivost rekonvalescence, přičemž u zjizvené tkáně hrozí při zavádění „určitého tělesa“ intenzivní bolest.
Všechny tyto situace může a měl by řešit fyzioterapeut. „Vniknutí čehokoli předpokládá uvolněné pánevní dno,“ říká Michitschová.
Jelikož tato tělesná oblast souvisí taktéž s orgasmem, v případě velmi napjatých svalů i vysokého svalového tonusu může nová maminka čelit potížím s vyvrcholením. Pokud svaly nejsou tak silné, vniknutí sice nebude problém, avšak orgasmus by mohl být.
6. Varovné signály mohou být nenápadné
Poranění pánevního dna, případně oslabení svalů v této oblasti se neprojevují vždy stejně. Pouze v extrémních případech zaznamenáte kýlu či ucítíte prolaps při utírání.
Zhruba v šestém týdnů po porodu se objednejte ke gynekologovi, jestliže se u vás objevil některý z následujících příznaků:
• Pocit těžkosti v perineální oblasti.
• Tlak v perineální oblasti
• Pocit, že sedíte na čemsi nepohodlném, přestože to není pravda.
• Odkapávání po močení.
• Potíže s močením.
• Přetrvávající zácpa.
• Obtížné vyprazdňování navzdory měkké stolici.
7. Terapie pánevního dna je intimní, ale neměla by být invazivní
Fyzioterapeut bude potřebovat pracovat s vaším pánevním dnem prostřednictvím pochvy, což je všelijak děsivé, intenzivní, či minimálně zvláštní. Největší výzvou je o pánevním dnu mluvit jako o ostatních svalech a zacházet s ním tak.
Pokud vás to znepokojuje, vězte toto: není to jako lékařské vyšetření. Nefiguruje zde žádné vaginální zrcátko, baterka ani podobné pomůcky.
"Nejvíce invazivním výkonem je v tomto případě diagnostika jedním prstem," říká Butschová. Tímto způsobem „dovedeme posoudit jak sílu vašeho svalstva a schopnost udržet kontrakci, tak i vaši vytrvalost. Navíc hodnotíme, jak je maminka schopna se uvolnit.“
Manuální terapie bude zahrnovat vkládání prstů. Fyzioterapeut však s vámi může pracovat také na posilování, technikách vizualizace a pohybu i držení těla. To vše na základě vašich potřeb.
8. Fyzioterapeuta se může vyplatit navštívit dříve, než se problém objeví
Pokud byste podstoupila operaci ramene, šla byste poté domů, vymyslela vlastní plán na zotavení a navštívila lékaře jednou za šest týdnů jen tak pro jistotu? Samozřejmě že ne. Týden nebo dva by probíhala rekonvalescence, následovaná intenzivním kurzem fyzioterapie.
„Běžci maratónu se těší lepší péči než ženy po porodu,“ sděluje Baileyová. „Po narození dítěte by každá žena měla vyhledat fyzioterapeuta specializujícího se na oblast pánevního dna, a to kvůli obrovskému množství změn, jímž musí čelit. Je úžasné, jak významně se naše tělo změní v rámci 40 týdnů těhotenství. Přitom během několika hodin nebo dnů po porodu jsme opět zcela jiné. Nemluvě o tom, že některé z nás si musely projít rozsáhlou operací břicha v podobě císařského řezu.“
Michitschová souhlasí: „Zajděte k terapeutovi pánevního dna a zeptejte se jej: ‚Jak na tom jsem? Jak je to s mým středem těla? Je mé pánevní dno v dobré kondici?‘ Zjistěte odpovědi na otázky, které vás zajímají, obzvláště pokud na ně váš gynekolog nedovede či není schopen odpovědět. Všechny tyto věci lze řešit. Neexistuje žádný důvod nepožádat o pomoc, pokud si nejste něčím jistá.“
Přestože by fyzioterapeut měl být po porodu k dispozici každé nové mamince, jako je tomu například ve Francii, zdaleka ne každá pojišťovna tyto výkony hradí za všech okolností. Proto v některých případech musí nová maminka sáhnout do vlastní kapsy. Promluvte si s vaším lékařem o možnostech úhrady terapie pánevního dna. Pro vyhledání odborníka ve vašem okolí můžete zvolit tento nástroj, případně Firmy.cz.
Příběhy skutečných rodičů
Skutečné matky sdílejí vlastní zkušenosti s rekonvalescencí pánevního dna.
„Do fyzioterapie mě přivedly problémy se zády (děkuji, děti moje). Zjistila jsem, že hlavní příčinou veškeré mé bolesti je pánevní dno. Nic se nevyrovná tomu pocitu, když děláte Kegely s cizím zasunutým prstem… V horizontu čtyř měsíců jsem zaznamenala značný ústup bolesti. Nikdy bych nevěřila, že najdu takovou metodu, díky které po narození dítěte nevypustím moč při každém kýchnutím.“ - Linnea C.
„Má rekonvalescence po porodu syna v roce 2016 byla opravdu drsná. Několik týdnů jsem trpěla problémy s chůzí. Poté jsem dalších několik měsíců mohla vykonávat pouze lehké fyzické aktivity. Celý rok po narození dítěte jsem se necítila ve své kůži. Po otěhotnění (byla to holčička) v roce 2018 jsem si našla nového lékaře, který mi doporučil terapii pánevního dna. Mělo mi to prý prospět. A skutečně, dcera se narodila v únoru 2019 a moje uzdravení bylo tentokrát mnohem lepší.“ - Erin H.
„Netušila jsem, že během prvního těhotenství trpím symfyzeolýzou, dokud si lékař nevšiml, jaké bolesti se snažím překonat při ultrazvuku. To toho tolik vysvětlilo! Tuto palčivou bolest dovedla terapie pánevního dna alespoň zmírnit. Kdybych věděla, co se děje, a že není normální zažívat taková muka, udělala bych spoustu věcí jinak.“ - Keema W.
