Akce “Hurá”
Nejčastěji se kapesné řeší s nástupem do školy. Je to logické. Dítě bude zase o kousek samostatnější, potřebuje drobné na MHD nebo na menší nákup v kantýně a pro případ nouze. Jen těžko ale můžete na začátku září dítěti sbalit aktovku a do textilní peněženky s motivem oblíbené postavičky z animáku strčit dvě padesátikoruny s tím, že to má jako jistotu. Nebude vědět, jak s penězi naložit. Je to proces, který vyžaduje několik měsíců ukazování, vysvětlování a učení. Bez toho děti nikdy nepochopí, jak peníze fungují. Pokud ano, dozajista to nebude správný vztah, ve kterém si uvědomí správnou hodnotu peněz a jejich smysluplné využití. Nejde jen o rozlišování jednotlivých částek a třídění na “levné a drahé”, ale zasvěťte děti i do tajů spoření, darování, prodělávání, akcí a slev a půjček. To všechno s penězi souvisí a malé školáky byste měli seznámit se všemi aspekty.
Tady a jinde
Bavíme-li se o finanční gramotnosti, je Česká republika zařazena jako lepší průměr. Existují země, kde mají tristní znalosti a neumí s penězi zacházet, čemuž odpovídá i ekonomická úroveň země. U nás má na základní škole kapesné sotva polovina dětí. To je v porovnání se západní Evropou poměrně špatný výsledek. O to hůř, že studie odhalily souvislost mezi zodpovědností za vlastní peníze, která vzniká už v útlém věku, a finančními problémy v dospělosti. Čím dřív dítě seznámíte se “zlaťáky”, tím pevnější vztah si k nim dítě vypěstuje a při vstupu do života bude mít jasnou představu, jak s nimi zacházet.
Argument, že dítě kapesné nepotřebuje, protože chodí pěšky nebo na budovu školy vidí z okna pokoje a v případě nouze může zaskočit domů za maminkou, která je na rodičovské dovolené s mladším bráškou, tak postrádá smysl.
Palčivé otázky
S kapesným se pojí celá řada neznámých, které je třeba vyřešit hned v začátku. To, co nastavíte, byste měli dodržovat.
Kolik?
Částka je pochopitelně přímo úměrná rodinnému rozpočtu. V průměru dostávají školáci kolem 250 korun týdně, ale u prvňáčka může být výše o poznání nižší, stokoruna postačí. Je pochopitelné, že malému dítěti nedáte tisícovku, aby si došlo zaplatit obědy na celý měsíc, ale o dva roky později už se takové zodpovědnosti nebojte. Manipulaci s penězi a jejich rozpětí musíte přizpůsobovat věku dítěte a jeho schopnostem. Částku nastavte tak, aby nedávala dítěti přílišnou volnost a nebudila v něm dojem, že rozpočet je neomezený. Zároveň musí být vysoká jen tak, abyste později nemuseli dítěti vysvětlovat, že na další týden nezbylo.
Jak často?
Týdně nebo měsíčně? U menších dětí je dobré dávkovat peníze každé pondělí, u starších, které si umí částku rozdělit a uvažovat v dlouhodobém měřítku, se neostýchejte a svěřte jim peníze na celý měsíc. Pokud zklamou, čeká je trest v podobě prázdné peněženky. Do dalšího měsíce se jistě poučí.
Zasahovat?
Dát dítěti peníze a pak striktně kontrolovat nebo chtít zdůvodnění, co si za ně dítě pořídilo, postrádá smysl. Svěřením peněz dětem dáváte najevo, že v ně máte důvěru. Pokud ale požadujete vysvětlení, proč si koupilo třetí sušenku za týden nebo půjčilo kamarádovi dvacku, nebudou po důvěře ani památky. Spory ohledně peněz patří k těm nejvíce nepříjemným, o to hůř, jsou-li mezi rodiči a dětmi. Uplatňování převahy rodiče děti vystraší a tajnůstkaření dětí a lhaní zase vyvolá hádky a podezírání. Ani jedno klidnému životu nepomáhá.
