Typ mimoděložního těhotenství, kdy se oplodněné vajíčko zahnízdí ve vejcovodu.

Srážení krve v cévách a srdci, které vede k tvorbě krevních sraženin (trombů).

Vyšetření krve, jehož podstatou je indikace případného rizika vrozených vývojových vad či závažných stavů plodu, například Downova syndromu. Výstupem analýzy je také zjištění (ne)přítomnosti dvojčat v děloze.

Vnější buněčná vrstva, která hraje klíčovou roli především v rané embryogenezi (konkrétně období gastrulace). Buňky trofoblastu poskytují miminku výživu získanou z krve matky a podílejí se na formování placenty.

Stav, známý též jako Edwardsův syndrom, kdy se v plodu nacházejí tři kopie chromozomu 18, namísto dvou. Závažnou prognózu charakterizuje zejména riziko vzniku abnormálních charakteristik jedince, jako je drobná čelist, nedostatečný obvod hlavy, nízké posazení uší, růstová restrikce plodu, obtížné dýchání, potíže s přijímáním potravy i srdeční poruchy. Nemoc v neposlední řadě vede k rozvoji těžké mentální retardace a celkovému zpomalení růstu a vývoje.

Normální délka těhotenství se pohybuje kolem devíti měsíců. Každý ze tří trimestrů tvoří jednu třetinu této doby. Během gestačního období tedy projde žena prvním, druhým a třetím trimestrem, jehož vyvrcholením je porod.

Pohlavně přenosná choroba s extrémně vysokou prevalencí u mužů i žen (cca 170 milionů nakažených ročně). K přenosu dochází během sexuálního styku. Mimopohlavní šíření předpokládá zanedbání hygienických zásad: například společné užívání jedné žínky, ručníku či mokrého oblečení. Klinické projevy zahrnují nažloutlý, nazelenalý či hnědý (často pěnivý) poševní výtok se silným zápachem, bolesti během sexu a močení, podráždění a svědění v oblasti genitálií, výjimečně i bolest břicha.

Pohlavní infekce, jejímž původcem je prvok Trichomonas vaginalis (bičenka poševní).

Jedná se o poranění, která mohou vzniknout během porodu. Jejich závažnost se u každého případu liší: od natržení kůže hráze až po hluboké poškození sliznice, podkožního vaziva, svalů i řitního svěrače. U neošetřených ruptur se zvyšuje riziko krvácení a zánětlivých procesů.

Původcem této infekce je parazit, který může napadat a poškozovat tkáně, včetně mozkové tkáně, a to zejména ve fetálním a perinatálním období vývoje. K přenosu do hostitelského organismu dochází při kontaktu s oocysty: například přiložením rukou k ústům po zahradních pracích, po čištění kočičí toalety, konzumaci syrového či nedovařeného masa, eventuálně po styku rukou s ústy během práce s těmito surovinami. Mezi klinické projevy tohoto infekčního onemocnění se řadí horečka, únava, otoky lymfatických uzlin (především v oblasti hlavy a krku) a bolesti hlavy či svalů.