Dědičné onemocnění, mezi jehož klinické projevy patří mentální i fyzické postižení, křeče či zvětšení obvodu hlavy. Neexistuje léčba, progresivní choroba může vést až ke smrti. Nejohroženější skupinu tvoří etnikum aškenázských Židů.

Čili středomořská anémie. Skupina geneticky podmíněných onemocnění krve, která vznikají v souvislosti s poruchou tvorby hemoglobinu. Dochází tak k poklesu produkce krevního barviva hemoglobinu, čímž vznikají problémy s dopravováním kyslíku ke tkáním. Onemocnění může mít i těžký průběh a vést u žen k neplodnosti.

Diagnóza pro náhlou smrt dítěte mladšího jednoho roku, kdy příčina úmrtí zůstává i po pitvě, důkladném ohledání místa úmrtí i důkladném prozkoumání lékařské dokumentace dítěte zůstává nevysvětlena. Jelikož k úmrtí často dochází během spánku v kolébce, laická veřejnost SIDS často přezdívá „smrt v kolébce“. Za nejrychlejší období pro náhlé úmrtí se považuje první až čtvrtý měsíc života miminka.

Syndrom, který postihuje zejména nedonošené novorozence, nese značný podíl na neonatální morbiditě i mortalitě. Mezi incidencí a gestačním stářím dítěte lze zaznamenat nepřímou úměru. Onemocnění způsobené anatomickou i funkční nevyzrálostí plic, se klinicky manifestuje jako respirační insuficience. Základem terapie je intratracheální podání surfaktantu, jenž vystýlá plicní sklípky a zabraňuje jejich kolapsu.

Pohlavně přenosná choroba způsobená bakterií treponema pallidum. V některých případech může být bezpříznaková. Jinak se infekce v prodromálním stádiu projevuje například bezbolestnými vředy na pohlavních orgánech, konečníku či ústech nebo zduřením lymfatických uzlin v místě bolesti. Onemocnění lze vyléčit antibiotiky. V neléčeném stavu může vést až k trvalému poškození organismu či smrti.

Rýhy či zářezy na povrchu mozku.

Chrupavka spojující dvě protilehlé stydké kosti, ležící v pánevní oblasti. Z lékařského hlediska se jedná o významný orientační bod pro měření růstu dělohy během těhotenství.

Nejdříve připomínají červené, růžové či fialové hady schované v podkoží. Po pár týdnech však zesvětlají a promění se v úzké proužky, podobné jizvám. Vyskytují se na všech částech těla, nejčastěji na stehnech, hýždích, břiše a prsou. Lidově nazývané jako pajizévky, v těhotenství je způsobuje rychle se roztahující kůže, jež musí čelit vysokým nárokům na pružnost. Obvykle postihnou ženy ve druhé polovině gravidity.

Vyklenutá oblast na povrchu vaječníku v místě Graafova folikulu, v němž během ovulace dochází k uvolnění vajíčka

Cytologický stěr slouží jako preventivní screening, během něhož lze diagnostikovat případný hrozící či vzniklý nádor děložního čípku.