Přejít k hlavnímu obsahu

Nonstop zápřah aneb svět bez hlídacích babiček

Prarodiče

V drtivé většině případů se prarodiče do starosti o dítě zapojují a čas s vnoučetem si  užívají, ale existují i tací, co si naordinují dvě hodiny jednou za měsíc a mají splněno. Nejde jim to vyčíst, nemají povinnost, ale rodiče zůstávají na dítě sami.

Pomoc rodiny 

Přirozená pomoc přichází většinou od babiček. Ze začátku mohou být vystrašené. Je to minimálně dvacet let, co držely v ruce vlastní novorozeně, navíc cítí zvýšenou míru zodpovědnosti, když není dítě jejich. Velice brzy se ale osmělí a po předání všech instrukcí se zapojují a aktivně nabízí své “služby”. Běžně chodí na procházky s kočárkem, aby rodičům ulevili a dali jim prostor pro budování vztahu, nákup, vyřízení pochůzek po úřadech. Kolem prvního roku absolvují děti přespání, ve dvou letech první prázdniny. Babičky nemají potřebu dítě něco učit nebo dodržovat přísný režim. Čas s vnoučaty si užívají naplno a často naboří systém, který rodiče nastavili. Děti ale chvíle s prarodiči vnímají jako zábavné zpestření a po návratu domů se vše velice rychle vrací do zajetých pořádků. 

Bohužel existují i prarodiče, kterým stačí jen letmý kontakt s dítětem a aktivní pomoc nenabízí. Pro rodiče je to přitěžující okolnost, ale jen těžko by svěřili dítě někomu, kdo o to nejeví zájem. Nemusí to nutně znamenat méně lásky, jde o vnitřní nastavení každého člověka. Nepaušalizujte, neodsuzujte. 

Jesličky  

Třicet let zpátky byly jesle na každém rohu, dnes je situace bohužel jiná. Vznikají sice nové, ale ani zdaleka nepokrývají poptávku rodičů. Děti mohou nastoupit už v jednom roce a setrvat čtyřiadvacet měsíců. Naštěstí došlo k navýšení hodinové dotace a z osmačtyřiceti hodin mohou maminky dát dítě do péče vychovatelek až na dvojnásobek (96) hodin. Jesle rozdělují společnost. Jedni zastávají názor, že mateřská, která je v České republice oproti jiným státům skutečně velkorysá (ne finančně, ale délkou), je pro budování vztahu dítěte a matky nezbytná. Kariéra musí počkat. Odpůrci se ale nezamýšlejí nad tím, že nemusí jít jen o rozmar matky profesně se vyšvihnout, ale pouhou pomoc rodinnému rozpočtu nebo řešení situace pro samoživitelky, které nemají peněz na rozdávání a nechtějí být plně závislé na sociálních dávkách. V rozhodovacím procesu může figurovat i absence babiček nebo psychická náročnost starosti o dítě a potřeba odpočinout si (i v práci). V roce nemusí děti splňovat téměř žádné požadavky, problém nejsou pleny ani vratká chůze. Často je ale nástup do školského zařízení těžší pro rodiče než pro děti. 

Chůva 

Mají-li rodiče ve svém okolí někoho, kdo služeb chůvy využíval, mohou se spolehnout na reference. Pokud se jedná o cizí osobu, měla by projít profesionální agenturou a doložit zkušenosti a doporučení, požadované vzdělání, kladný vztah k dětem a mimo jiné i kurz první pomoci. Důvěra mezi rodiči a chůvou musí být stoprocentní a není ostuda podrobit žadatelku detailnímu řízení. Měla by plně respektovat váš systém i přístup k životu, od stravování po časový harmonogram. Bohužel jsou finanční nároky chův poměrně vysoké a jen málokdo si může dovolit využívat jejich služeb denně. Ve velkých městech ale péče v jeslích atakuje desetitisícovou hranici, směle tak konkuruje individuálnímu přístupu chůvy. Nenechte se zlákat nabídkou pomoci od studentek nebo žen, které mají tři děti a spoustu zkušeností s tím, aby malé rošťáky ukočírovaly. Na občasné hlídání je to ideální, ale pro každodenní dohled, kdy bude chůva dítě provázet důležitým obdobím a vývojem, je třeba profesionála. 

Home office 

Poslední dobou se i v Čechách rozmohl trend práce z domova. Profese, kde lze takový přístup k zaměstnání aplikovat, se mohly těšit z nového režimu. Našli se i tací rodiče, kde si zřídili domácí kancelář oba a o dítě se poctivě dělili. Pokud nejsou zaměstnanci omezováni pracovní dobou a nemusí být na příjmu v rozmezí od devíti dopoledne do dvou po obědě, aby maximálně kopírovali čas kolegů v práci, je “střídavá péče” ideální řešení. Musí ale zajistit oddělenou místnost pro výkon práce. Home office neznamená volno. Měli byste podat totožný výkon jako během dne v kanceláři a být stejně proaktivní. Pokud vycítí zaměstnavatel laxní přístup, může v krajním případě přistoupit k odvolání nebo rovnou k ukončení pracovního poměru z důvodu nedbalosti a porušování kázně. Home office má ale i svou stinnou stránku. Pokud jsou oba rodiče neustále doma, může být dítě matky i otce přesycené a utrpí přirozená autorita, kterou by dítě vůči nim mělo mít. I při práci z domova je třeba mít režim a v maximální možné míře napodobovat pracovní den se vší morálkou. 
 

autor: www.tehotenstvi.cz | Marcela Svobodová
kategorie: Děti

Diskuze k článku

ludmila (neověřeno) | St 22.09.2021 11:51

...Bohužel existují i prarodiče, kterým stačí jen letmý kontakt s dítětem a aktivní pomoc nenabízí....
Proč bohužel? Pokud to prarodiče tak necítí, mají na to právo žít si po svém. Navíc spousta z nich chodí ještě do práce a k tomu se starají o praprarodiče. Dřív šla žena někdy v 53-57 do důchodu, byla relativně zdravá a mohla si naložit další starosti. Já jsem s jednou babičkou žila ve společné domácnosti a druhou jsem viděla jednou do roka. První o mě pečovala, když měla mamka odpolední, povídala mi pohádky, pracovaly jsme spolu na zahradě. Ta druhá mi kupovala dárky a návštěvy u ní se odehrávaly o prázdninách na týden dva. Než jsme si na sebe zvykly, už jsem jela domů. Tchýni moje děti nezajímaly, nikdy s nimi nestrávila ani hodinu o samotě, moje matka si jich užívala naplno a ještě si je brala na dovolené. Jednou bych chtěla být tou babičkou, co pořádá pirátské výpravy, hony za poklady, atd tak, jak jsem to provozovala s dětmi. Ale než se dočkám vnoučat, nejspíš budu chodit o hůlce, možná se budu starat o maminku. ..

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.