Stav, kdy dojde k protržení plodového vaku ještě před nástupem porodu. 

Za nedonošené dítě se považuje miminko narozené před ukončeným 37. týdnem těhotenství.

Silné svědění pokožky během pokročilého stádia gestace, které postihuje přibližně každou pátou těhotnou ženu.

Bílkovina, jejíž produkci zajišťují leukocyty (bíle krvinky). Poskytují tělu ochranu před bakteriemi, viry a dalšími cizorodými látkami.

Přítomnost bílkoviny v moči.

Porodní situace, kdy narození miminka trvá déle než 18 hodin. Pokud není porod ukončen po 24 hodinách od začátku, potencionálně ohrožuje novorozence. Prodloužený (či nepostupující) porod způsobuje slabá děložní činnost či kefalopelvický nepoměr. Po důkladném vyšetření porodních cest a polohy plodu lékaři obvykle přistoupí k infuzi s oxytocinem.

Skupina látek podobným hormonům, jež vznikají v mnoha orgánech nezávisle na orgánové soustavě. Nepřenášejí se krví, naopak účinkují v místě vzniku. Použití umělé formy prostaglandinů má význam pro otevření děložního hrdla i vyvolání děložních stahů.

Jeden z anomálních úponů pupečníku. Za takzvanou velamentózní inzerci se považuje umístění pupeční šňůry mimo dělohu, zatímco plod se stále nachází uvnitř lůna. Jedná se o nouzovou porodní situaci, jež ohrožuje miminko na životě.

Hormon, k jehož zvýšené sekreci hypofýzou dochází obvykle při těhotenství a během kojení. Stimuluje rozvoj mléčné žlázy a napomáhá laktaci. Riziko představuje nadměrná produkce prolaktinu pro rozvoj poruch menstruace, při nichž dochází k postupnému vymizení periody čili nemožnosti otěhotnět.

Ženský hormon, jehož sekrece probíhá ve vaječnících, konkrétně ve žlutém tělísku. Progesteron spolu s estrogenem připravuje každý měsíc dělohu (mateřské lůno) pro případné přijetí těhotenství.  Dojde-li k oplodnění, oba těhotenské hormony podpoří vývoj vajíčka. Progesteron dále zajišťuje optimální produkci mléka a umožňuje kojení.