Prstovité výběžky placenty, které hrají významnou roli při výměně látek mezi krví matky a plodu.

Ženský hormon, který již během raného těhotenství podporuje produkci červených krvinek a napomáhá tvorbě žlutého tělíska. Představuje rovněž klíčový prvek pro navození a udržení laktace. Nese podíl na regulaci metabolismu, ději, jenž umožňuje tělu efektivněji využívat energii z tuků a uvolňovat glukózu pro plod. Aby do dělohy proniklo ještě větší množství krevního cukru pro výživu miminka, hCS zvyšuje rezistenci na inzulín: hormon, jenž transportuje glukózu z krve do buněk. Množství hCS koreluje s velikosti placenty, přičemž nízká hladina tohoto hormonu vede k rozvoji placentární insuficience.

Vnější obal kolem embrya. Jakožto součást placenty se podílí na výživě zárodku a tvorbě hormonu hCG.

Zhoubný nádor vznikající v děloze, popřípadě v místě, kde probíhá mimoděložní těhotenství.

Výrazné pigmentové skvrny hnědého zabarvení objevující se na obličeji, případně dalších částech těla. Při melasmě je charakteristická diference ve velikosti i tvaru jednotlivých skvrn, přičemž nejčastěji tvarem připomínají motýla. Tento typ hyperpigmentace se podle skupiny osob, kterou postihuje nejčastěji, nazývá také „těhotenská maska“ či těhotenská chloasma (chloasma gravidarum)

Často se vyskytující pohlavně přenosná choroba (STD). Přestože je zpravidla bezpříznaková, nese s sebou vysoké riziko poškození ženských reprodukčních orgánů.  V případě přítomnosti symptomů lze zaznamenat pálení při močení či řídký vaginální výtok. Neléčená infekce může způsobit bolesti spodního břicha, zánět pánevních orgánů a nemoc známou jako hluboký pánevní zánět (PID).

Tmavě modré či purpurové zbarvení děložního hrdla, pochvy a stydkých pysků. Jedná se o příznak těhotenství, který se může objevit již šestém týdnu po otěhotnění.

Zpomalené a mělké dýchání, které nedovede uspokojit požadavky organismu na vzduch. Nedostatečná výměna vzduchu v plicních alveolech způsobuje kumulaci oxidu uhličitého v krvi (hyperkapnii) a respirační acidózu.

Nízká či nedostačující hladina hormonu štítné žlázy proudícího krevním oběhem.

Ochablost dělohy doprovázená jasně červeným vaginálním krvácením během třetí doby porodní. V případě krevní ztráty nad 500 ml se hovoří o děložní atonii. Příčinou nadměrného krvácení z dělohy, jehož incidence dosahuje 20 až 30 procent, homeostáza iontů vápníku a myosinkinázy. Komplikace postihuje častěji multipary, ženy v případě protahovaného, či naopak překotného porodu, případně po porodu císařským řezem.