Přejít k hlavnímu obsahu

Na pohotovosti jako doma aneb vyplašené matky

Lékař

Strach o dítě je přirozený a nikdo vám ho nemůže vyčítat, ale všechno má svoje limity a je zbytečné běhat za pediatrem nebo rovnou na pohotovost dvakrát do týdne kvůli každé malichernosti. Uškodíte tak zdravotnímu systému, sobě a v neposlední řadě i dítěti. 
 

 

Strach a paranoia 

První rok se v čekárně pediatra objevíte hned několikrát, mohou za to povinné prohlídky s jasně danými časovými odstupy, často v řádu dvou měsíců. Jsou to běžné návštěvy, kdy lékař dítě proklepne, upozorní na nedostatky, dá vám balíček doporučení, jak dál postupovat. Netrpí-li váš uzlíček lásky chronickým onemocněním nebo závažnou nemocí, neměl by pod tak bedlivým dohledem lékaře být důvod k výjimečné prohlídce. Realita je ale o poznání jiná. Na pohotovosti bývají rodiče s dětmi do dvou let věku jako doma. A často jde o vcelku malicherné problémy, které by zvládly vyřešit v klidu domova. Bohužel úřaduje stres, paralyzuje je strach, trpí srovnáváním a jsou vystrašení z tragických příběhů na internetu. Ani pokusy o rychlou diagnózu v online světě nepřináší ovoce. Najdete tam sice celou řadu babských rad, ale bohužel i fakt, že pouhá bolest břicha může znamenat zácpu, problémy po pár doušcích perlivé vody, nádor i prasklinu na střevě. Není divu, že se rodiče bojí a radši jedou pro ujištění. 

Do kolečka 

Důvody, proč rodiče míří do nemocnice, se neustále opakují. Většina z nich se týká běžných problémů, které jen překročí únosnou mez: 

  • Neutišitelný křik 

    • Půlhodinka pláče je u malého dítěte normální. Jakmile se ale brek přetaví v řev, dítě má naběhlé žíly na krku a na spáncích, sotva otevře oči, po slzách ani památky, rodiče znejistí. Pravděpodobně nejde o bolest, ale jen strachy a vyděšení  
  • Bolest břicha 

    • Břicho je tvrdé na omak, může v něm pulzovat, nepomáhá masáž ani běžně dostupné kapky. Lékař na pohotovosti se ale stejně jako první zeptá na stravu za poslední osmačtyřicet hodin a pravidelnost vylučování. Pokud objeví nějaké neznámé, s největší pravděpodobností vás pošle domů a doporučí dítě dál sledovat
  • Pád z výšky 

    • Rána do hlavy, do ucha nebo do hrudníku je vždy velký problém. Všeobecně přijatý fakt potvrzuje, že spadne-li dítě z méně než jednoho metru, teoreticky by mělo být v pořádku, ale realita je jiná a rodiče - jakmile vidí vzdouvající se bouli na čele a modrý flek, neváhají a jedou k lékaři. Ten se mu podívá do očí, zkontroluje reflexy a opět vás požádá, abyste byli dítěti nápomocní a nespouštěli ho z očí

Takový postup lékařů je správný, není třeba vyvolávat zbytečnou paniku a podporovat bujení obav. Pokud ale jedete s identickým problémem na pohotovost po dvou týdnech doma, je otázka, dokážete-li se sami rozhodnout, přijmout zodpovědnost a čerpat ze zkušeností. 

Dvě strany mince 

Velice snadno se dá ale pochopit uvažování rodičů. Každý z vás si jistě vyslechl dotaz: “proč jste nepřišli dřív?” Nechtěli jste lékaře zbytečně zatěžovat a dle vlastních a v začátcích logických úvah jste měli jasno v tom, o jaký zdravotní problém se jedná. Následné poučování o tom, že je lepší obrátit se na lékaře a neztěžovat jim o vaše experimenty na vlastním zdraví odbornou léčbu, se snažíte druhým uchem radši rychle vypustit. Dá se pochopit, že u dětí jsou rodiče o to víc obezřetnější a snaží se s lékaři maximálně spolupracovat, aby těm nejmenším svým neuváženým přístupem neublížili. 
 

autor: www.tehotenstvi.cz | Marcela Svobodová
kategorie: Péče o dítě

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.