Přejít k hlavnímu obsahu

V těhotenství potřeba jódu stoupá

V Evropě má nedostatečný přísunu jódu dosud polovina obyvatel. V ČR je přívod jódu v současné době dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán dle kritérií WHO za zvládnutý. Řešení jodového deficitu je ale dynamický proces, zkušenosti naše i ostatních zemí ukazují, že sledování úrovně zásobení jodem je nutno věnovat trvalou systematickou pozornost.

Co je příčinou nedostatku jódu?

Primární a rozhodující příčinou jódového deficitu je nízká hladina jódu v prostředí, resp. v potravě. ČR patří vzhledem ke své geologické poloze k zemím s jeho nedostatkem. Situace se již od padesátých let minulého století řeší jódovou profylaxí založenou na suplementaci jedlé soli. Na počátku 90. let ovšem výsledky šetření endokrinologů a pediatrů prokázaly, že se v ČR začíná opět vyskytovat jódový deficit (výskyt strumy u dospívajících), protože obohacování jedlé soli a problematika jodového deficitu nebyla řešena komplexně a systematicky. To byl jeden z hlavních důvodů, proč byla v roce 1995 založena Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu (MKJD) při Státním zdravotním ústavu v Praze, ve které jsou zastoupeni odborníci z resortu zdravotnictví, zemědělství, potravinářského i farmaceutického průmyslu. MKJD realizovala a organizuje opatření k trvale udržitelnému stavu eliminace chorob z nedostatku jódu v ČR dle kriterií ICCIDD WHO. Jedním z opatření MKJD je, že do náhrad mateřského mléka a do doplňků stravy pro těhotné a kojící matky se začal přidávat jód.

Od r. 1996 se v ČR monitoruje neonatální TSH v rámci screeningu kongenitální hypotyreózy u všech novorozenců.

Jód je v různých dávkách v závislosti na věku nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. V těhotenství jeho potřeba stoupá a je třeba ji zajistit denním příjmem 200-250 ug. V době kojení probíhá aktivní transfer jódu do mateřského mléka, v průměru 115 ug jódu denně. V první třetině těhotenství je mateřský tyroxin jediným zdrojem jódu, poté se již zapojuje také štítná žláza plodu. Správné zásobení plodu tyroxinem je klíčové pro vytvoření a vyzrání zejména centrálního nervového systému. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, vzniká ohrožení plodu, snižuje se pravděpodobnost donošení, zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte.

Od r. 1996 se v ČR monitoruje neonatální TSH v rámci screeningu kongenitální hypotyreózy u všech novorozenců.Po přechodném zhoršení (>7 % dětí se zvýšeným neonatálním TSH) v roce 2000, dochází postupně k normalizaci. Je to výsledek prosazování speciálních opatření, směřujících ke správné jódové dodávce těhotným matkám. Sledování v r. 2011 potvrdilo, že stav jodové dodávky se nezměnil oproti roku 2010 a nepřesáhl 4% novorozenců se zvýšeným TSH mezi 5.0 -20.0mU/L.. Poslední 2 roky je o něco zvýšené procento opět stabilní a svědčí o dostatečné dodávce jodu této velmi rizikové skupině i když jistá variabilita v jednotlivých oblastech ČR je. Monitorování pokračuje v r 2012 se změnou neo TSH (od 5.0- 15.0)- dle změny cut of point TSH hladin.

Z uvedeného vyplývá důležitost správného zásobení jódem u dívek a dospívajících děvčat s ohledem na vytvoření adekvátní rezervy v organizmu a u těhotných a kojících žen pro dostatečný přísun jódu novorozencům a kojencům a permanentní informování cílových skupin obyvatel PLDD, gynekology, neonatology, ale i pracovišti ochrany veřejného zdraví ve spádových oblastech jednotlivých porodnic.

Zdroj: mzcr.cz

autor:
témata: jód

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA