Přejít k hlavnímu obsahu

Zvláštní výživa pro kojící maminky?

Zvláštní výživa pro kojící maminky? - Těhotenství.cz

Podobně jako v období těhotenství, ani během kojení není nutná zvláštní výživa. Je však třeba připomenout, že výživa kojící matky musí v prvních 6 měsících pokrýt vlastní potřeby a potřeby dítěte. Pokud matka uspokojí svou nadbytečnou potřebu energie, uspokojí tím zároveň zvýšenou potřebu ostatních živin za předpokladu, že je strava vyvážená. K hlavním zásadám výživy kojící ženy patří pestrá a rozmanitá strava přiměřeného množství.

Několik zásad pro kojící ženy jako ze školy

Nutný je pravidelný přísun živin, které se neukládají do zásoby (bílkoviny, vitamíny řady B a vitamin C a některé minerály – NaCl – sůl a draslík).

Přechodný nedostatek živin, které se ukládají do zásob (tuky, cukry, vitaminy D, E, železo, vápník, kyselina listová) a jejich zásoba je přitom u matky dostatečná, neovlivňují koncentrace těchto živin v mateřském mléce.

Složení mateřského mléka je nejvíce ovlivněno obsahem vitaminů rozpustných ve vodě, méně obsahem vitamínu rozpustných v tucích a je relativně nejméně ovlivněno příjmem minerálů ve výživě matky.

Zvláštní pozornost zasluhují mikroživiny, jejich nedostatek vede k nižším koncentracím v mléce ( vitaminy B1, B2, B6, B12, vit. A, jód a selen).

Vzhledem k tomu že zásoby těchto živin u plodu jsou nízké, může mít nedostatek v mateřském mléce nepříznivý dopad na dítě.

Naproti tomu koncentrace kyseliny listové, vitaminu D, vápníku, železa, zinku a mědi v mateřském mléce je chráněna při nedostatečném příjmu matky na úkor zásob jejích živin.

Zvýšený příjem energie nevede ke zvýšené tvorbě mléka u dobře živených žen.

Většina žen v našich podmínkách přijímá více bílkovin.

Kojící žena by měla přijímat maximálně 30% energie z tuků. Ve stravě by měly být v dvojnásobném množství rostlinné oleje a rybí tuk než jiné živočišné tuky.

Vyšší příjem tuků vede k riziku nadváhy a obezity

Jak již bylo uvedeno výše, spíš než nedostatkem energie a bílkovin může kojící žena trpět nedostatkem některých mikroživin (vitaminy B1, B2, B6, B12, vit. A, jód a selen). Nedostatek ovlivňuje složení mat. mléka a výživový stav dítěte. U matky se nedostatek ani neprojeví, ale výsledkem mohou být nízké zásoby u miminka a jemné vývojové odchylky a změny v jeho chování.

Jód je v České republice nedostatečný stopový prvek jak v zemi tak ve vodě. Proto je velice důležitý přísun tohoto prvku už během těhotenství i při kojení. Je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy matky a pro normální tělesný i duševní vývoj plodu a dítěte. Nejdůležitější je období od 7. měsíce do tří let dítěte.

Přísun jódu zajišťuje jodizovaná sůl, ale doporučuje se těhotným a kojícím ženám podávat zvlášť jód v tabletách.

Železo, jeho potřeba v období kojení nepřevyšuje potřebu u nekojících žen. Tzn, že obsah železa v mat. mléce nezávisí na jeho příjmu kojící matkou. Ale pozor - při nedostatečném příjmu železa nebo jeho špatném vstřebávání, nebo při nedostatku kyseliny listové, vit B12, vitaminu C a vit. A, se může vyvinout u matky chudokrevnost.

Zásoby vápníku u dobře živené ženy jsou velmi vysoké. Obsah vápníku v mateřském mléce nezávisí na příjmu vápníku kojící matky, ale vápník se bere z kostní zásoby maminky.

Během následujících 3 – 6 měsíců dochází k úplné úpravě stavu vápníku v kostech, navíc to podporuje pravidelné cvičení.

Pokud má žena vlastní nízkou zásobu vápníku doporučuje se jí vyšší konzumace mléčných výrobků pro její zásobení vápníkem ne pro vyšší obsah v mateřském mléce.

Kojení chrání novorozence před nedostatkem vitaminu A.

Kojení je náročné na zásoby kyseliny listové u matky. Koncentrace v mateřském mléce je udržovaná na úkor zásob u matky. Při zvýšené konzumaci kys. listové zlepší matka svůj stav, ale moc neovlivní koncentraci v mateřském mléce. Zvlášť v zimních měsících nedostatek, který se může projevovat i zvýšenou únavou, doplňujte kyselinou listovou pomocí vitamínových tablet nebo zvýšené konzumace listové zeleniny, jater.

Vitamin C podporuje obranyschopnost a není ukládán do zásoby, proto je nutný jeho denní příjem.

Obsah vit. C v mateřském mléce závisí na příjmu matky a ročním období

Denní dávka pro kojící ženu je obsažena v jednom velkém pomeranči nebo 1 středním grepu , nebo 100 ml čerstvé pomerančové šťávy, 1 zelené paprice nebo 90g jahod.

Obilniny, těstoviny, pečivo a rýže (5 porcí denně) 1 porce – například 1 rohlík, 1 kopeček rýže, vařených těstovin:

Z těchto potravin má kojící žena čerpat nejvíc energie denně. Je to zdroj pomalých cukrů –škrobu a vlákniny, vitamínů řady B, minerálních látek – vápníku, železa, také jsou zdrojem bílkovin, ne však plnohodnotných proto je nutné kombinovat je i z bílkovinami mléčnými, sýry, tvaroh, z masa a vejci.

Doporučujeme pečivo z celozrnné mouky (dalamánky, žitný chléb, graham),konzumní chléb, rýži, jáhlová a ovesná jídla, těstoviny, mussli, a celozrnné pochoutky.

Méně vhodné jsou sladké bílé pečivo, sladké knedlíky, buchty a koláče.

Zelenina (3-5 porcí denně) 1 – miska salátu, 1 mrkev, apod.:

Energii ze zeleniny nezískáte. Obsahuje totiž 80-85% vody, jen málo bílkovin a málo cukrů.

Největší význam má díky obsahu vitaminů C, beta karotenu a kyseliny listové, a minerálních látek draslíku, hořčíku, fosforu, atd.

Využitelný vápník a železo je nízký.

Ovoce (4 porce denně)

Zdroj vitaminuC , draslíku

Mléčné výrobky ( 3-4 porce denně) 1 porce = sklenice mléka, 1 větší jogurt, 5 dkg sýra

Velmi hodnotné potraviny pro kojící ženu.

Dodávají tělu vápník, bílkoviny, a další cenné živiny.

Upřednostňujte méně slanné sýry, jezte vice tvarohu, mléka kysané mléčné výrobky.

Méně vhodné potraviny jsou šlehačka, tučné a hodně slané sýry, mražený smetanový krém.

Mléko nekonzumujte dohromady s masem, vápník totiž brání vstřebávání železa.

Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny (1-3 porce denně) neboli zdroje bílkovin, 1 porce = 125g masa, 2 vejce, 1 miska luštěnin..

Největší zdroj bílkovin a dále zdroj železa, vitaminu B12, a dalších cenných látek

Kojící žena má jíst nejméně 2 rybí pokrmy týdně

Doporučuje se krůtí maso, vepřové libové. Vejce vařte natvrdo. Jezte víc bílku a ne víc jak tři žloutky za týden.

Nevhodné jsou uzeniny, paštiky, hamburgery, rozhodně by se neměly objevovat denně v jídelníčku.

Oleje, tuky

Denně 2 polévkové lžíce rostlinného oleje lisovaného za studena ve formě zálivky na salát

Nejezte a nevařte příliš ze ztužených rostlinných tuků – nejezte margaríny a rostlinná másla Do studené, ale i teplé kuchyně využívejte ve velké míře za studena lisované oleje,

Do teplé kuchyně používejte kvalitní vyškvařené sádlo – nepřepaluje se.

Dávejte přednost obyčejnému máslu.

Pitný režim

Jedna z pověr: Čím více žena vypije, tím více mléka vytvoří.

Dostatečný příjem tekutin činí 2,5 – 3.5 litrů denně. V šestinedělí jen neperlivou vodu.

Z praktického hlediska se doporučuje mít sklenici vody u místa, kde kojí, a mohla se kdykoli, i během kojení, napít. Tento návyk zlepšuje celkový pitný režim.

Vyvážená a pestrá strava zajistí kojící ženě dostatek vitamínu a minerálů víc než multivitaminové a minerální přípravky.

V zimních měsících nebo po doporučení lékařem, je vhodné doplnit stravu o některé z potravinových a vitaminových doplňků obsahujících hlavně vápník, železo, kyselinu listovou a vitamíny řady B – pivovarské kvasnice), vitamin C a vitamin D (ale také rybí tuk, mléko, máslo, žloutek, slunce). Pokud lékař zjistí, že žena nemá dostatečnou zásobu železa a trpí chudokrevností je určitě na místě doplňovat železo uměle, i když se tak dobře nevstřebává jako z přirozených potravin.

autor: www.tehotenstvi.cz | Petr Sýcha

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.