Přejít k hlavnímu obsahu

Těhotné ženy se obávají kyretáže. Mají důvod?

kyretaz-tehotenstvi.cz

Velké procento těhotných žen se nevyhne chirurgickému zákroku zvanému kyretáž. Přitom řadě z nich už při samotném vyslovení tohoto výrazu, nedej bože jeho lidové přezdívky „výškrab“, běhá mráz po zádech. Následující praktické informace vás přesvědčí, že není důvod se obávat. Kdy lékaři indikují kyretáž? Jaké mohou vzniknout komplikace? A jak probíhá rekonvalescence? Vše, co budoucí maminky zajímá.

Co je to kyretáž? 

Jako kyretáž se označuje krátký výkon provedený při narkóze, jehož smyslem je vyčištění obsahu děložního hrdla a těla, naplněného zbytky těhotenské tkáně. K tomuto úkonu slouží takzvaná kyreta: speciální nástroj, tvarem připomínající lžíci, který dal vzniknout označení tohoto zákroku. Pro zavedení kyrety do mateřského lůna je třeba v prvé řadě rozšířit hrdlo děložního čípku kovovými tyčinkami, dilatátory. 

Zpravidla se jedná o zákrok současně diagnostický (zjištění příčiny komplikace) i terapeutický (např. k zástavě silného menstruačního krvácení), přičemž bývá zavedeno do dělohy optické těleso pro možnost kontroly zrakem. Na histologické vyšetření se odešlou vzorky odebrané děložní sliznice, popřípadě i zastaví krvácení.  

Jak kyretáž probíhá? 

Pacientka je hospitalizována nalačno a projde řadou předoperačních vyšetření, po níž následuje dezinfekce zevních rodidel za anestezie.  

Samotný zákrok, s délkou trvání zpravidla nepřesahující čtvrt hodiny, se přitom provádí v ambulantním režimu, což za normálních okolností umožní následný odchod domů. 

Je možné po kyretáži počít dítě? 

Podle lékařů může při nekomplikovaném průběhu zákroku žena otěhotnět již při následující ovulaci čili za čtyři až šest týdnů. Doporučuje se však s plánovaným těhotenstvím vyčkat minimálně dva měsíce po revizi dělohy.  

Kyretáž se ve veřejném povědomí stala synonymem komplikací a bolesti. Přitom díky anestezii žena obvykle žádné nepříjemné pocity téměř nezaregistruje; pouze se prospí a, v ideálním případě, zanedlouho vrátí již zdravá do normálního života. Odborníci si dodnes lámou hlavu nad tím, proč se těhotné ženy obávají revize dělohy více než mnohem rizikovějších chirurgických výkonů. 

Proč se přistupuje ke kyretáži?  

Důvod k provedení kyretáže představuje řada komplikací, a to nejen těhotenských a porodních. Zejména se jedná o následující: 

  • Potrat: V praxi se aplikují dva různé přístupy: buď se vyčká na krvácení, díky němuž vzniká šance na odloučení placentární tkáně, nebo se zákrok indikuje již během asymptomatické fáze potratu. Později lze v některých případech zaregistrovat příznaky jako bolest v podbřišku či krvácení. Při rozhodování lékař zohledňuje mimo jiné fakt, že stáří těhotenství je nepřímo úměrné schopnosti organismu zvládnout situaci samostatně. V případě krátce trvajícího těhotenství lze po dohodě s pacientkou zvolit šetrný přístup spočívající v podání kapek pro vyvolání děložních kontrakcí. Jestliže medikamentózní terapie splní svůj účel, není operativní řešení nutné. Revize děložní dutiny je indikována při zastavení vývoje plodu v děloze, nezávisle na tom, zda jde o samovolný nebo zamlklý potrat. 
  • Umělé přerušení těhotenství: Po vakuumaspiraci plodu zpravidla následuje kyretáž. Tento zákrok bohužel nezvýší šanci na budoucí úspěšné početí. 
  • Poporodní komplikace: Silné poporodní krvácení či zadržená část placenty v děloze (tzv. reziduum po porodu), kterou může odhalit až prohlídka v šestinedělí, jsou důvody k provedení kyretáže. K tomuto zákroku se přistupuje i po manuálním vybavení placenty z dělohy. 
  • Silná prodloužená menstruace, nastávající nejčastěji okolo období menopauzy, eventuálně jakékoli krvácení po přechodu. 
  • Myom, polyp, nádor či jiné cytologické nálezy v dutině děložní pro zjištění situace dysplastických změn.  

Mohou se při kyretáži vyskytnout komplikace? 

Komplikace mohou nastat i u drobného výkonu. Ve výjimečných případech dochází k penetraci kyrety dutinou děložní, což neprodleně vyžaduje provedení laparoskopie, která vyloučí riziko krvácení do břišní dutiny. Případnou krvácející oblast je třeba ošetřit sešitím. V opačném případě lékaři pouze kontrolují stav pacientky.  

Potíže během zákroku mohou způsobit také nitroděložní srůsty neboli Ashermanův syndrom, který může potvrdit ultrazvuk a hysteroskopie. Pokud je dutina srostlá pouze částečně, hrozí sterilita, eventuálně komplikace s uhnízděním a vývojem placenty; jinak až ztráta menstruačního cyklu. Revize dělohy s sebou nese i obecná rizika operací, například trombózy, embolie, poranění sousedních orgánů, nervů a cév.   

Ovšem i samotná anestezie může způsobit komplikace jako nevolnost, bolest v krku, hlavy, svalů, eventuálně problémy s dýcháním. 

Proto lékaři při absenci akutního stavu důkladně zvažují indikaci kyretáže. Zejména u pacientek, které tento zákrok již dříve prodělaly, nebo se dlouhodobě snaží o početí dítěte, je velmi vhodné postupovat případ od případu. Nehrozí-li život ohrožující krvácení, zpravidla se preferuje hysteroskopie, prováděná pod optickou kontrolou. 

Jak po kyretáži probíhá rekonvalescence? 

Při nekomplikovaném průběhu zákrok vyžaduje pouze jednodenní hospitalizaci. V nadcházejících třech týdnech, eventuálně celé šestinedělí při kyretáží po porodu, je vhodné dodržovat určité zásady životního stylu typu: 

  • Sexuální abstinence 
  • Zvýšená hygiena 
  • Sprchování namísto koupání 
  • Šetření se po fyzické stránce 

Do pracovního procesu se žena může zapojit brzy, třeba i během několika dnů po výkonu.  

Délka rekonvalescence je individuální v případě samovolného potratu, s nímž se mohou pojit psychické problémy. 

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.