První příkrmy – poznávání nových chutí
Kolem šestého měsíce života dítěte končí období, kdy by jej měla matka výlučně kojit nebo mu připravovat náhradní mléčnou kojeneckou výživu. Kojení či počáteční mléko už v tomto období nemohou plně uspokojovat vyšší nároky na složení a energetickou hodnotu potravy, které by dítě mělo přijímat.
Začínejte tedy se zaváděním nemléčných příkrmů, které nemají být podávány před ukončeným 4. měsícem, nejpozději by je dítě mělo ochutnat v šesti měsících věku.
Pokud bychom dítěti zařadili nemléčné příkrmy do jídelníčku před ukončeným 4. nebo až po ukončeném 6. měsíci věku, může to na něj mít negativní vliv, například v podobě alergie, anemie nebo nastartování poruch z nedostatečné výživy a rozvoje poruch příjmu potravy. „Okolo 6. měsíce dítěti již nestačí výživa, kterou dostává z mateřského mléka. Maminky by proto neměly výlučně kojit déle než 6 měsíců. Naopak je důležité, aby včas zařadily příkrmy,“ radí MUDr. Petr Tláskal, CSc., zástupce iniciativy 1000 dní do života a vedoucí výzkumu Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku.
Dopřejte dětem pestrou stravu, důležitá je zejména první polovina kojeneckého věku
„Jako první se doporučuje zařadit zeleninové příkrmy. Neomezujte se však jen na mrkev. Už první strava by měla být dostatečně pestrá. Do jídelníčku postupně přidávejte potraviny obsahující lepek a další alergenní potraviny, na které by si tělo mělo zvyknout. Nezapomínejte na potraviny s dostatečným obsahem železa, tedy na maso – především telecí nebo hovězí,“ uvádí doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., vedoucí kolektivu autorů.
Doporučení pro výživu kojenců a batolat z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol. Příkrmy do 1 roku života bychom dětem při jejich přípravě neměli dosolovat ani doslazovat, abychom už od útlého dětství nepřispívali k možnému rozvoji obezity a kardiovaskulárních onemocnění, která se projevují v pozdějších letech. Odborníci na výživu také nedoporučují do 2 let věku zařazovat dětem do jídelníčku nízkotučné potraviny.
Nebojte se lepku
Zavádění lepku by mělo probíhat postupně – nejdříve je vhodné dítěti podávat jenom malé množství, které v průběhu času zvyšujeme. Počáteční množství je odborníky na výživu definováno jako dávka pod 7,5 g/den, tzn. zhruba dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebo pár lžiček pšeničné kaše vhodné pro kojence. Včasné zavádění lepku, po ukončeném 4. měsíci a ne později než k ukončenému 7. měsíci, je doporučováno odborníky z Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPHGAN) kvůli snížení rizika rozvoje celiakie (nesnášenlivost lepku). Pokud rodiče oddalují podávání cereálií po 6. měsíci, mohou zvyšovat riziko vzniku alergie na bílkoviny pšenice.
4 základní doporučení iniciativy 1000 dní do života:
1. Včasné zařazování první nemléčné stravy do výživy dítěte,
2. nižší konzumace jednoduchých cukrů (sladkostí), vhodný výběr tuků,
3. dostatečný a pestrý příjem zeleniny, masa a ovoce
4. dostatečná konzumace mléka a mléčných výrobků.
Kolik druhů zeleniny, tolik nových receptů
Zelenina by měla být jednou ze základních potravin. Je zdrojem vitamínů, minerálních látek a vlákniny. Většinou bývá prvním příkrmem, který dítě po mléku ochutná. „Kromě tolik oblíbené mrkve a brambor je potřeba brzy nabídnout dítěti i další druhy zeleniny, dobře poslouží hrášek, brokolice a květák. Později můžeme přidat kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další,“ doplňuje doktor Tláskal. Maminky se často zdráhají podávat dětem čerstvou zeleninu z obavy, že obsahuje dusičnany. Takovou situaci mohou vyřešit příkrmy ze skleničky. Jelikož se jedná o stravu určenou kojencům, podléhají příkrmy přísným kvalitativním normám. Obsah dusičnanů stejně jako například soli je v příkrmech limitován.
Z mateřského ke kravskému
Mléko je zdrojem bílkovin a hlavně vápníku, který tělo potřebuje pro správný růst kostí
a zubů. Dítě by mělo okolo 1 roku, a to až do 3 let, zkonzumovat denně zhruba 300-500 ml mléka nebo výrobků z něj –zdrojem může být například mléko mateřské nebo náhradní mléčná výživa. Jak ukázal výzkum, situace u českých dětí je poněkud odlišná od výživových doporučení – průměrný příjem mléka je zhruba 406 ml u kojenců a jen 173 ml u starších dětí. Výzkum však odhalil, že čtvrtina dvou až tříletých dětí nedostávala mléko ani jeho náhrady!
Běžně prodávané kravské mléko můžete dětem podávat nejdříve po ukončeném 12. měsíci. Odborníci se však shodují, že ideálně by dítě mělo dostat klasické kravské mléko až po 3. roku věku.
Maso nejen z kurníku
Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, železa a vitamínu B. Dětský jídelníček by měl obsahovat především libové druhy masa. I zde musí rodiče dbát na pestrost. Nejvhodnější maso je:
- libové hovězí,
- telecí,
- kuřecí,
- krůtí,
- králičí,
- libové vepřové,
- jehněčí.
„Rodiče by měli do jídelníčku dětí zařazovat hovězí maso mnohem častěji. Správný podíl se nedá přesně vyčíslit, ale rozhodně by měl být vyšší než padesát procent,“ radí docent Bronský. Navazuje tak na závěry aktuální studie, která ukázala převahu kuřecího masa, a v důsledku toho i nedostatek železa u některých dětí. Maminky případně mohou jednou týdně nahradit maso vaječným žloutkem. Maso-zeleninové příkrmy jsou vhodnou volbou pro maminky, které potřebují rozšířit jídelníček svých dětí. Jejich nespornou výhodou je šíře nabídky, která zahrnuje i suroviny, které pro matky nemusí být vždy jednoduché sehnat. U hotových příkrmů mají navíc rodiče jistotu, že dítěti nabídnou pokrm ze surovin nejvyšší kvality.
V raném věku se nevyhýbejte ani podávání ryb. Dítěti je vhodné nabídnout ryby už kolem půl roku. Jsou zdrojem tolik potřebných vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), mořské ryby jsou také zdrojem důležitého jódu. „Ryby je ovšem potřeba podávat velmi opatrně s ohledem na kosti a možnost zranění dítěte“, upozorňuje doktor Tláskal.
