3 mýty o vývoji dítěte | Těhotenství.cz

3 mýty o vývoji dítěte

3 mýty o vývoji dítěte - Těhotenství.cz

1. Miminkoinfo-icon si přeci řekne, co mu chybí! Chutěinfo-icon těhulky jsou směrodatné

Verdikt mýtus. Ženin organismus je v těhotenstvíinfo-icon ovlivněn výraznými hormonálními změnami, které mají dopad na vnímání pachů a chutí. Právě změnyinfo-icon vnímání chuti vedou gravidní ženu k vystupňované konzumaci kyselých pokrmů a sladkostí. Navíc je ze všech stran těhotná ženainfo-icon vybízena, že musí tělu dopřát, co si žádá. Tato v dobré víře míněná starostlivost, může vést k neadekvátnímu přibírání na váze a nevyvážené stravě. Kromě estetického dopadu, jsou tu daleko vážnější rizikainfo-icon. „Zvýšená tvorba a sekrece některých hormonů stojí za tím, že žena je během těhotenství náchylná ke vzniku diabetu, což může ještě víc podpořit nezřízeným příjmem cukrů,“ říká pediatr MUDr. Božena Kalvachová, CSc. z Endokrinologického ústavu v Praze. V průběhu gravidity by žena měla dbát na vyváženost a pestrost stravy víc než kdy jindy. Ačkoliv těhotenství není nemocinfo-icon, tak tělo vyžaduje příjem některých látek ve zvýšené míře, a to dokonce na tolik, že je téměř nemožné doplnit potřebné prvky pouze stravou. „Požadavek na kyselinu listovou se zdvoj- až ztrojnásobí na dávku 0,4-0,6 mg denně, což odpovídá denní konzumaci 5 hlávkám zelí, nebo 20 pomerančům při bezproblémovém zdravotním stavu. Polovina žen se přitom potýká s onemocněním enzymu MTHFR, který snižuje schopnost enzymu přeměnit kyselinu listovou na nezbytně důležité folátyinfo-icon. Ty jsou zásadní pro prevenci vývojových vad, prokrvení placenty, snížení rizika vzniku těhotenské hypertenzeinfo-icon nebo předčasného porodu. „Je prokázáno, že užívá-li žena kyselinu listovou více jak rok před otěhotněním a pokračuje v něm i během těhotenství, znatelně snižuje pravděpodobnost předčasného porodu, a to až o 70 %,“ říká MUDr. Michal Koucký, Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Je dobrou zprávou, že synteticky upravený aktivní metabolit 5-methyltetrahydrofolát tzv. Metafolininfo-icon umí tělu dodat využitelnou kyselinu listovou i při onemocněníinfo-icon MTHFR mutací.

2. Těhotenské vitaminyinfo-icon mohou za vysokou porodní váhu

Verdikt mýtus, protože démonizující vliv těhotenských vitaminů na porodní váhu miminka nebyl nikdy prokázán. „Za posledních dvacet let se porodní váha dětí zvyšuje všude na světě a souvisí zřejmě se zlepšením životní úrovně populace. Váha ploduinfo-icon je více či méně z naprosté většiny případů dána geneticky, nikoliv třeba jen vlivem rodičů či prarodičů, ale vlastním genetickým růstovým programem,“ říká MUDr. Michal Koucký, Ph.D. To znamená, že již v době splynutí vajíčka a spermieinfo-icon je částečně načrtnuto, jak bude růst plodu naprogramován. I již zmíněné těhotenské přecpávání se může podepsat na váze miminka. Velmi zajímavé jsou i novodobé /analýzy, které zkoumají vliv potravy nastávající maminky na změny genomu potomka. Vědci dospěli k názoru, že civilizační onemocnění jako obezitainfo-icon, ale i cukrovkainfo-icon nebo ischemické choroby srdeční mohou mít své základy položeny již v prenatálním vývoji a lze je do jisté míry ovlivnit stravou a chováním nastávající maminky. Předností těhotenských vitaminů, i proto se jim gynekologové nevyhýbají, je možnost doplnit nejen odpovídající, ale i kontinuálně vyrovnanou hladinu látek, které si mnohdy plodinfo-icon neumí vyrobit a je plně závislý na zásobení od své maminky. Často se dnes v této souvislosti mluví právě o již zmiňovaných folátech, DHAinfo-icon a nebo třeba vitaminu D, jehož nedostatek v populaci již vedl k označení „21. století – jako století pandemie nedostatku vitaminu D“.

3. Těhotenství stojí nastávající maminku jeden zub

Verdikt – polopravda. Oporu tohoto tvrzení můžeme hledat ve skutečnosti, že pokud nastávající maminka adekvátně nedoplňuje vápníkinfo-icon, tak se uvolňuje z jejích zásob v kostech. Přestože máme v těle zhruba 1,2 kilogramu vápníku, tak hrozí demineralizace a úbytek kostní hmoty. Těhotná žena by proto měla denně přijmout až 1500 mg vápníku.  Díky vápníku může nastávající maminka zmírnit nepříjemné křečeinfo-icon nohou a sníží riziko vzniku osteoporózy. Zároveň doplněním vápníku minimalizuje u plodu tvorbu řidšího skeletu a podpoříte dostatečnou zavápněnost zárodků jeho zubů. Zásadní podíl přitom na vstřebávání vápníku má vitamin D. Jak ukazují poslední statistiky, tak těhotné ženy jsou vážně ohroženy jeho nedostatkem (až 80 %) zejména pak v jarních a zimních měsících. Ve třetím trimestru začíná osifikace, jedná se o „zavápňování“ kostí plodu, a je-li vitaminu D v těle matky málo, dojde k vyplavování vápníku z jejích kostí pro využití u miminka. „Některá srovnání jasně ukazují, že rozdíl v hustotě kostní tkáně u dětí, jež byly zásobeny již v prenatálním období, a těmi, které se narodily ženám s nižším obsahem déčka v krvi, je odlišný. Optimální hladina déčka navíc zajišťuje dostatečný tonus svalů, což má vliv na správnou polohu plodu v děloze a pravděpodobně brání i vrozené luxaci kyčlí,“ říká pediatr MUDr. Božena Kalvachová, CSc. Účinky a přínosnost vitaminu D je však mnohem širší a komplexnější, a není to jen o pevných kostech a zdravých zubech. U miminka má optimální hladina vitaminu D dopad na buněčné děleníinfo-icon a fetální programování. Tím se rozumí nastavení fungování orgánů miminka, včetně mozku, jak během těhotenství, tak v budoucnu. Nedostatek vitaminu D má vliv na vrozenou i adaptivní imunitu, ale je potlačovatelem predispozic astmatu, alergických obtíží nebo lupénky. Vitamin D2 rostlinného původu v podstatě v evropské stravě chybí a D3 v živočišných zdrojích jako je jen málo zastoupen (mořské rybyinfo-icon, tresčí olejinfo-icon), z tohoto důvodů přichází na řadu speciální doplňky stravy (např. Femibioninfo-icon s Metafolinem a nově vitaminem D3).

Těhotenství.cz