„Každá nastávající matka si musí uvědomit, že během těhotenství zásobuje jódem i plod v děloze, takže je nutné jeho příjem zdvojnásobit. Při nedostatku jódu v těhotenství hrozí poruchy růstu z důsledku narušeného vývoje mozku a následné snížení inteligence až mentální retardace,“ upozornila výživová specialistka Zuzana Hlinecká z PKR Slovakia. „Nejdůležitější jsou první tři měsíce těhotenství, kdy dítě ještě nemá vyvinutou svou vlastní štítnou žlázu. Navíc dostatečný příjem jódu dodá matce energii a zabrání vyčerpání, což také velmi napomůže zdravému vývoji miminka.“
V těhotenství má organismus nejenom dvojnásobné nároky na denní příjem jódu, které činí 250 mikrogramů, ale také se zvyšuje vylučování jódu ledvinami do moči, tedy jeho ztrátovost. Proto vévodí těhotné a kojící ženy společně s malými dětmi žebříčku skupin ohrožených jodovým deficitem a odborníci z České pediatrické a České endokrinologické společnosti doporučují podávat jód pravidelně všem třem zmíněným kategoriím.
„Obzvlášť nebezpečný je nedostatek jódu v graviditě, neboť postihuje zároveň dvě generace. Negativně ovlivňuje jak ženu, tak vývoj plodu a následně i dítěte,“ potvrdila endokrinoložka MUDr. Sylvie Špitálníková. „Také malé děti patří mezi rizikové skupiny obyvatelstva ohrožené nedostatkem jódu s ohledem na složení jejich jídelníčku a omezený přísun jódu v soli. Doporučuje se, aby kojící ženy a případně i malé děti, které jsou kojeny, užívaly suplementaci jódem,“ dodala MUDr. Špitálníková.
Za příhodný doplněk stravy je v těchto případech považován Jodis koncentrát. Jód se v něm váže na vodu, která se na rozdíl od jodidových tablet v těle rychle vstřebává a působí tak i v období častého nechutenství. Díky nulové chuti a zápachu jej bez problémů spolknou i malé děti. „Nejlepším způsobem dodávání jódu je strava. Do jídelníčku každého z nás včetně dětí by měly být zařazeny alespoň dvakrát týdně mořské produkty. Ovšem ani ty podle místa výlovu a po tepelném zpracování nemusí mít jódu dostatek. Jelikož by měl zvýšený příjem jódu trvat po celou dobu těhotenství a kojení, je doporučována jeho saturace Jodis koncentrátem, vhodným také k vaření,“ uvedla Zuzana Hlinecká.
Nedostatek jódu během těhotenství znamená pro ještě nenarozené dítě vážné ohrožení vývoje jeho mozku a centrálního nervového systému, což v dalším období života už není možné napravit. Některé zdravotní problémy způsobené jodovým deficitem matky v prenatálním stadiu se pak mohou projevit až o mnoho let později. „I mírný nedostatek jódu v dětství, který unikne pozornosti, se skutečně může projevit až v dospělosti jako uzlová přestavba štítné žlázy a její komplikace,“ varovala MUDr. Špitálníková. S poruchou štítné žlázy je v České republice léčeno přes pět procent populace, ale mnohem větší procento o své diagnóze ani neví. Mezi mnoho následků jodového deficitu a špatné funkce štítné žlázy se řadí také poruchy plodnosti.
