Moderní podoba asistované reprodukce: Léčba se stává pohodlnější pro pacientky, vyšetření dokáží včas odhalit rizika spojená s genetickou mutací

V úterý 29. listopadu proběhlo v nových prostorách brněnské kliniky Repromeda Biology Park setkání s naší přední odbornicí na asistovanou reprodukci MUDr. Kateřinou Veselou a pacientkami IVF klinik, které se rozhodly podělit o své složité, ale na druhou stranu i naděje plné příběhy. Řeč byla nejen o moderních postupech v IVF, ale také o současné situaci ve vztahu zdravotních pojišťoven k asistované reprodukci nebo o osvětě vedoucí mladé dívky k včasnému podstoupení vyšetření a tak i včasnému řešení případných problémů.

Průměrný věk prvorodiček se (nejen) v Česku každým rokem zvyšuje. Za tímto trendem stojí především společensko-ekonomický vývoj, jako je důraz na vybudování kariéry, pozdější sňatky apod., svou roli ale hraje i vzrůstající důvěra v to, že pokud nebude něco v pořádku, dokáže si s tím moderní medicína ve stále větším počtu případů poradit. Moderní medicína také už dnes dokáže postupně zmírňovat dříve poměrně nepříjemné procedury.

Moderní aplikační metody pomáhají pacientkám i po psychické stránce

Jedním z příkladů ulehčení celého procesu IVF pro pacientky je stále častější využití roztoků v předem plněných aplikačních perech (např. Gonal) namísto dřívějších injekcí pro hormonální stimulaci. Jejich používání je nejen šetrnější a méně bolestivé, ale je i výrazně jednodušší pro samotné pacientky. Tzv. stimulace je první částí celého IVF procesu a následuje poté, co partnerka i partner projdou sérií nezbytných testů majících odhalit příčinu problému. V průběhu stimulace začne ve vaječnících díky dodávaným hormonům dozrávat více vajíček (obvykle se jejich počet pohybuje mezi pěti a patnácti). Následuje odběr (punkce) folikulární tekutiny, který se provádí tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou poševní cestou, to vše za dohledu anesteziologa. Narkóza přitom trvá jen krátkou chvilku, zhruba 10-15 minut.

Podobnou zkušeností prošla i klientka liberecké kliniky paní Tereza: „Podstoupila jsem hormonální léčbu, která pro mě byla poměrně náročná, protože v té době ještě nebyly vyvinuté moderní způsoby aplikace a musela jsem si píchat standardní injekce. Znamenalo to pro mě zajistit si sestřičku, která za mnou dojížděla do práce. Sama bych se bála, abych namíchání látek nebo samotnou aplikaci neprovedla špatně. Bylo to pro mě těžké i po psychické stránce, protože mě lidé strašili, že přiberu, začnou mi padat vlasy, kazit se zuby a že se dostaví další vedlejší účinky. Naštěstí jsem pak poznala, že to tak není,“ přibližuje detailně paní Tereza, která je dnes maminkou zdravé holčičky.

Další z pacientek paní Eva popisuje svou zkušenost obdobně: „Injekce sice opravdu nemusím, ale můj manžel už vůbec ne, a tak jsem věděla, že to zůstane na mě. V Repromedě mě ale ujistili, že bude všechno v pořádku, že jde už o předplněná pera. Sestřička mě jen obeznámila s tím, jak a kdy si mám hormony aplikovat, a zvládla jsem to úplně bez problémů.

Genetický screening pomáhá v rizikových případech

Naději dala asistovaná reprodukce právě i paní Evě, která je stejně jako její manžel zdravou přenašečkou poruchy genomu způsobující spinální muskulární atrofii. Právě tato nemoc byla bohužel příčinou úmrtí jejich první dcery. „Po smrti naší první dcery jsme vůbec nevěděli, jestli budeme moci mít další děti. Že bychom mohli být s manželem přenašeči spinální muskulární atrofie, jsme nevěděli, protože jsme neprošli genetickými testy. Na internetu jsem se poté sice dozvěděla, že bychom se o další dítě přirozenou cestou mohli pokusit, bylo by zde ale 25% riziko, že by bylo znovu postižené,“ popisuje paní Eva.

Po sérii genetických vyšetření, která odhalila poruchu u nás obou, jsme se dozvěděli, že je možné mít dítě za pomoci asistované reprodukce a neriskovat jeho postižení. V tu dobu nám byla také doporučena metoda tzv. karyomappingu, která u embrya dokáže odhalit různé chromozomální abnormality. V tu dobu pro nás bylo také důležité, že jsme se mohli spolehnout na péči opravdové jedničky, což byla – i podle slov některých konkurenčních lékařů – právě brněnská Repromeda,“ dodává paní Eva, která je dnes díky IVF v devátém týdnu těhotenství.

Zákeřnost podobné diagnózy potvrzuje i ředitelka kliniky Repromeda Biology Park MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.: „Že jste nositeli jakékoli mutace, se většinou dozvíte až ve chvíli, kdy se vám narodí postižené dítě. Novinkou pro páry je tak možnost nechat se otestovat moderními prediktivními systémy, které například naše klinika už nabízí. Nemusejí tak postupovat metodou pokus-omyl, tedy otěhotnět a následně nechat embryo testovat na prenatální diagnostice,“ vysvětluje ředitelka kliniky Repromeda.

Co nejširší záběr genetických testů je přitom i v zájmu zdravotních pojišťoven i celého systému českého zdravotnictví. „Mezi deseti nejdražšími diagnóznami z hlediska pojišťoven je asi 80 % onemocnění, která se dají řešit pomocí genetické prevence a preimplantační genetické diagnostiky,“ odhaluje Kateřina Veselá.

Důležité je odhodlat se včas

Mladých žen se na IVF klinikách objevuje minimum, pokud se ale problém odhalí už v nižším věku, je to jedině dobře. Musíme si uvědomit, že už nikdy pak nemá žena větší šanci otěhotnět, než je tomu právě v tomto mladém věku. Věkový průměr našich pacientek se zvyšuje poměrně rapidně. V posledních třech letech se jedná o šest měsíců každý rok a momentálně jsme a průměru přes 35 let, což je opravdu vysoké číslo,“ říká MUDr. Kateřina Veselá.

S tím souvisí i stále populárnější fenomén tzv. social freezingu, tedy odběru pohlavních buněk (ženských i mužských) v mladém věku za účelem jejich kryoprezervace a pozdějšího oplodnění. „U ženy, pokud si zavčas pořídí embrya, která se otestují a jsou zdravá, není v pozdějším věku výraznější problém provést transfer embryí a přivést na svět zdravé dítě. Problémem může být odkládání samotného odběru embryí. Pokud se u nás octne pacientka, která měla první dítě např. v 35 letech, její ovariální rezerva už nemusí být v souladu s tím, abychom mohli další oocyty odebrat,“ říká MUDr. Veselá.

Jedna z pacientek – paní Tereza – tuto skutečnost potvrzuje: „Že nemůžu normálně počít dítě, jsem zjistila už jako mladá dívka, ve čtyřiadvaceti letech. Ve věku, kdy většina lidí ještě o dětech vůbec nepřemýšlí, jsem se také dozvěděla, že pokud budu s IVF čekat, už bych nikdy mít dítě nemusela. Absolvovala jsem genetická a imunologická vyšetření a ve 26 letech jsem absolvovala samotný proces. Dnes máme s manželem ještě zmrazená tři vajíčka pro případ, že bychom se rozhodli pro další dítě,“ popisuje Tereza svůj postup.

Pozadí: České IVF v číslech

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měli obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu počtu IVF center v Česku.

Důvěra v moderní medicínu částečně stojí za vyšším věkem prvorodiček, zároveň ale tvoří i počátek jakéhosi „kruhu“. Právě neustále se zvyšující věk nejen prvorodiček, ale matek obecně, je totiž jedním z hnacích motorů vzniků nových klinik a modernizaci klinik původních. Průměrný věk, ve kterém mají ženy své první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než 5 let. Momentálně se pohybuje na hranici 28 let. K největšímu skoku přitom došlo v období mezi lety 1993 a 2008, průměrný věk prvorodiček se zvyšoval o více než 4 měsíce za každý rok.

Počet center, která se asistovanou reprodukcí zabývají, v Česku opravdu stoupá: Zatímco před patnácti lety jich bylo 26, v roce 2013 se metodám AR věnovalo už 41 klinik. Za tímto nárůstem se skrývá jednak větší poptávka, jednak také fakt, že jejich zakládání či akvizice představují zajímavou investiční příležitost. Právě Česká republika se totiž s ohledem na vysokou kvalitu poskytované péče může v celoevropském kontextu pyšnit skvělým renomé. Zatímco ještě v roce 2007 v Česku proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce (AR) s cílem otěhotnět (kromě nich existují ještě IVF cykly s cílem uskladnění vajíček za účelem jejich použití v budoucnu), v roce 2013 jich bylo už přes 27 tisíc.

Tisková zpráva, Těhotenství.cz

Moderní podoba asistované reprodukce: Léčba se stává pohodlnější pro pacientky, vyšetření dokáží včas odhalit rizika spojená s genetickou mutací - podobné příspěvky

Testování spermií přes internet?

Jakkoli to může být trapné, jakkoli to může vypadat nedůstojně, jakkoli to může vypadat zbytečně a předčasně – vyšetření spermatu by měl absolvovat každý muž v reprodukčním věku. Zhruba 15-20 % všech párů v České republice je totiž dnes...

Otěhotnění na poslední chvíli? Díky vajíčku dárkyně.

Alici bylo třicet jedna let, když si uvědomila, že její život bez dětí není úplný. Po mnoha letech vysadila hormonální antikoncepci a s manželem se rozhodli, že všemu nechají volný průběh a pokusí se zapracovat na miminku.

„Když se půl...

Častou záchranou pro neplodné páry jsou dárkyně vajíček

Podle reprodukční kliniky Repromeda je u žen, které mají problém otěhotnět, až v 15 % případů využito darovaných vajíček. Bývá to pro ně jediná cesta k vytouženému dítěti. Darování vajíček je celosvětově často diskutovaným tématem, kolem nějž...

Podívejte se, jak se získává vzorek z embrya! Lékaři díky němu zjistí, zda miminko bude zdravé.

Biopsie embrya – toto slovní spojení v mnohých možná vyvolá děs, hrůzu a obavy. Ve skutečnosti jde o výkon, který může dvojicím podstupujícím léčbu neplodnosti ušetřit velké trápení. Podívejte se na video, které zachycuje odebrání části buněk z ...

Test plodnosti zdarma - v rámci Národního dne neplodnosti

6. červen je Národním dnem neplodnosti, varuje páry před odkládáním těhotenství. Česká gynekologická a porodnická společnost každoročně při příležitosti Národního dne neplodnosti upozorňuje na rostoucí počet neplodných párů v ČR. Vedle čím dál...