Jak podpořit vývoj miminka během třetího měsíce života?
Právě vznikají základy porozumění a užívání lidského jazyka. Ať už s dítětem komunikujete slovy, či nejrůznějšími zvuky, podporujete tím jeho schopnost sebevyjádření.
Dětské knihy vybírejte s ohledem na velké a zářivé obrázky. Při předčítání dětem pamatujte, že nezáleží na obsahu slov, nýbrž na tónu vašeho hlasu.
Houpáním hračky nad miminkem při poloze na bříšku můžete podpořit vývoj krčních a zádových svalů. Neváhejte vašemu potomkovi hračky také nabízet, aby se je naučil uchopovat. Pro rozvoj hmatu zajišťujte stimulaci v podobě doteků různými materiály na jeho pokožku: kůží, plstí, papírovými kapesníčky,…
V případě potřeby utišit miminko se rodičům nyní nabízí řada technik:
- Mazlení se s dítětem
- Tanec s maminkou (případně tatínkem)
- Pohupování v kolébce, lehátku či autosedačce
- Společné houpání v houpacím křesle
- Masáže
- Opatrné natřásání
Jak roste miminko ve třetím měsíci života?
Považujete vaše miminko za příliš baculaté? Příliš hubené? Vyhněte se unáhleným závěrům. Na základě porovnání výšky a váhy lze provést přesné hodnocení růstu.
Mezi návštěvami lékaře tak můžete sami kontrolovat hmotnostně výškový poměr vašeho kojence. Růstové neboli percentilové grafy nejsou vysokoškolská matematika. Pro jejich rozklíčování stačí dodržet následující postup:
- Předem se ujistěte, že graf je určen pro pohlaví vašeho miminka.
- Na spodní části grafu nalezněte věk vašeho dítěte a zapamatujte si vertikální linku, která mu odpovídá.
- Po straně grafu vyhledejte tělesnou hmotnost miminka a horizontální linku, u něhož zjištěná hodnota leží.
- Identifikujte místo protínání obou čar.
- Nalezněte křivku nejbližší tomuto bodu a kopírujte ji očima doprava po celé délce.
- Získáte tak informaci o současném percentilu vašeho dítěte.
Obr. Percentilový (růstový) graf. Zdroj: szu.cz
Růstový graf nabývá na důležitosti při dlouhodobějším monitoringu růstu plodu či pro identifikaci růstového vzorce. Posuzování hmotnosti a výšky vašeho dítěte na různém stupni vývoje a monitoring pro kontrolu konzistence růstové křivky, převyšuje významem percentil, na němž v kterémkoli okamžiku leží.
Pokud je dítě hmotností na pátém percentilu (čili 95 % vrstevníků ho váhou převyšuje) a zároveň ho tato váhová situace charakterizovala vždy, s nejvyšší pravděpodobností se jeho vývoj drží v mezích normálu. Na problém může poukazovat situace, kdy se dítě nacházelo na vyšším percentilu a nastal výrazný váhový propad: například z 50. percentilu na 10. percentil.
Menší kolísání v percentilových pásmech je však poměrně běžné. Za optimální se považuje vývoj držící se v rozmezí 25. až 75. percentilu. Naopak dosažení 97. percentilu či propadnutí pod 3. percentil značí patologický stav. Následné vyšetření se pokusí identifikovat jednu z mnoha potencionálních příčin, například:
- Dosahování ostatních vývojových milníků
- Dědičné předpoklady: některé rodiny charakterizuje rychlý růst, zatímco v jiných se rodí pomalu rostoucí a baculatější miminka.
Vědomí těchto individuálních odlišností vám může pomoci brát růstové grafy s větším nadhledem.
Co když má dítě nadváhu nebo podváhu?
Případná diagnóza nadváhy, podváhy či urychleného nebo zpomaleného růstu vyžaduje od maminky řídit se lékařskými doporučeními. Hrozí totiž zvýšené riziko rozvoje zdravotních komplikací.
Například u příliš baculatých miminek, která během prvních šesti měsíců překotně přibírají na váze, může dojít ke vzniku dětské obezity již ve věku tří let. Nastane-li tento stav do čtvrtého roku, předškolák si diagnózu pravděpodobně přenese do dospělosti.
Vyhněte se proto překrmování vašeho kojence, ať už třeba ve snaze urychlit růst miminka!
Jestliže se s lékařem naopak shodujete ohledně nedostatečného váhového přírůstku dítěte, je třeba upravit režim krmení. Přehodnoťte frekvenci kojení. Některá miminka na jídlo zapomínají pod návaly touhy objevovat svět nebo odpočívat. Jiná miminka opomíjejí pravidelnou stravu, neboť ke spokojenosti potřebují zkrátka pouze dudlík.
Speciální grafy vyžaduje nedonošenost či určité vrozené vývojové vady, například:
- Downův syndrom
- Prader-Williho syndrom
- Marfanův syndrom
- Achondroplazie
Růstová odchylka ještě nemusí znamenat zdravotní komplikaci: přirozeně nastává například v důsledku růstového spurtu dítěte. Určité změny tempa růstu však vyžadují pozornost lékaře, jako třeba tyto situace:
- Pokud váš kojenec, který hmotností či výškou dříve předčil 40 procent dětí stejného věku a pohlaví, náhle přibral či vyrostl nad 80 procent vrstevníků.
- Nerovnoměrný růst. U zdravého a správně krmeného miminka lze předvídat budoucí růstové hodnoty. Jakákoli odchylka v tempu vývoje může pro lékaře představovat podnět pro identifikaci problémů v oblasti krmení, zdraví či vývoje.
Růstové grafy mohou na první pohled působit složitě a výsledky nepřehledně.
Pokud si nejste jisti, uděláte nejlépe, když necháte potvrzení o optimálním vývoji dítěte na lékaři a nemusíte sama nic zkoumat ani ověřovat.
Jak spí miminko v prvním měsíci života?
Vyvíjející se nervová soustava a rostoucí žaludek umožňují miminku spát v kuse šest až sedm hodin. Maminky tak mohou přivítat období dobrého spánku.
Probudilo se děťátko uprostřed noci? Potlačte touhu okamžitě vejít do dětského pokojíčku. Vyčkejte zhruba půl minuty, zda miminko neusne. Okamžitá reakce na křik sabotuje dítěti schopnost učení se samostatnému návratu do spánku.
Přetrvávající křik však vyžaduje váš zásah. Přesto se pokuste přebalování či krmení provádět za tmy, nejlépe přímo v kolébce. Při dodržení této zásady miminko nakonec zjistí, že noc patří výhradně spánku.
Spánkový režim dítěte nabývá na pravidelnosti. Obvykle zahrnuje několik denních „šlofíků“ o délce hodiny a půl až dvou hodin.
Odborníci rádi poskytují rodičům doporučení v oblasti spánku miminka. Přestože se tyto rady vyplatí vyzkoušet, v péči o dítě nachází své místo i zdravý rozum. Například uspávání stylem „nechat vybrečet“ nezabírá na každé miminko. S Ferberovou metodou navíc řada maminek nesouhlasí.
Nepraktikujte způsoby, které se vám neosvědčily nebo jdou proti vašemu přesvědčení.
Jak se miminko vyvíjí ve 3. měsíci života?
Vývoj smyslových schopností dítěte v prvním měsíci života
V tomto věku urazí sluch a zrak významný kus cesty. Miminko by se mělo naučit:
- Otáčet hlavičkou
- Usmát se při zaslechnutí hlasu rodičů
Děti se mimo jiné stávají vášnivými posluchači hudby, nezávisle na žánru.
Oblíbenou paletu barev stále tvoří jasné odstíny. Miminko totiž dovede snadno rozpoznat silný kontrast.
Lidskou tvář by děťátko dovedlo obdivovat celé hodiny. Pohlédněte na vašeho prcka a ověřte si to! Stejnou mírou se zajímá o vlastní odraz v zrcadle.
Motorické dovednosti miminka během prvního měsíce života
Vrozené primární reflexy, jako je Moroův reflex (lekavý reflex), patří již minulosti, popřípadě se vytratí právě nyní. Pravděpodobně také zaregistrujete zesílení miminka v krční oblasti. Pokud vašeho potomka dostanete do vzpřímené polohy, jeho hlavička by se neměla kývat vůbec, případně pouze nepatrně.
Tříměsíční miminko při poloze v leže již také disponuje v horní části těla dostatečnou silou pro podpírání hlavičky a hrudníku. Spodní část těla zase posilnila natolik, že prcek již dovede natáhnout nohy i kopat.
Měl by již vzniknout pevný základ v oblasti držení těla, zejména ve středu těla.
Rovněž lze zaregistrovat prvotní vývoj schopnosti koordinace rukou a očí, kterou využije po celý život. Maličký již dovede:
- Otevírat a zavírat ruku
- Činit stejné pohyby oběma pažemi současně.
- Přejíždět prstíčky po hračkách.
- Uchopit hračku či chrastítko a věc přesunout do úst.
Komunikace dítěte v prvním měsíci života - a co pláč?
Ve třech měsících věku se miminko pomalu stává jedinečnou osobností. V tomto období identifikovala psychiatrička Margaret Mahlerová proces tzv. líhnutí: Jedinec opouští svou „ulitu“ a stává se součástí světa, na který reaguje. S tím souvisí rozvoj interakce s lidmi a vědomého úsměvu na lidskou tvář neboli sociálního úsměvu.
Pláč přestává tvořit hlavní formu komunikace. V případě častějšího breku lze doporučit návštěvu pediatra. Za slzičkami se mohou ukrývat zdravotní komplikace typu gastroezofageální reflux (GER).
S ústupem pláče se uvolňuje prostor pro jiné formy komunikace, jako je vrkání či vydávání samohlásek („ooo“, „aaa“ apod.).
Využijte tyto zvukové projevy pro zahájení konverzace s miminkem. Vzájemnou vazbu posílíte i verbálním popisováním činností, na nichž se oba podílíte.
V rámci péče o miminko se k tomu mamince nabízí nespočet příležitostí, například:
- Při krmení („Přišel čas oběda!“)
- Při přebalování („Půjdeme měnit plenky.“)
Jak se pohybujete s miminkem po domě, můžete také prstem ukazovat a pojmenovávat jednotlivé předměty. Za bezpečnou se považuje i bilingvní výchova, při níž miminku představujete svět ve dvou odlišných jazycích.
Děti věnují hlasu a mimice maminky značnou pozornost. Zůstává tedy pouze otázkou času, kdy si zdokonalí zvukové projevy a osvojí používání gest.
Jak krmit tříměsíční miminko? Kojení bez limitů!
Lékaři se shodují, že až do čtyř měsíců věku potřebuje organismus čistě mléko, nejlépe mateřské mléko. Pokud výlučně kojíte (čili nedokrmujete umělou výživou), stále ještě nezapomínejte podávat dítěti suplementaci vitamínu D. Lékaři stanovili vhodnou denní dávku na 8,5 až 10 mikrogramů.
S tímto obdobím se obvykle pojí růstový spurt související se zvýšenou potřebou energie. Tříměsíční miminko vypije denně průměrně od 720 do 1 200 mililitrů tekutiny v pěti až osmi intervalech denně. Odborníci maminkám radí dopřávat dětem kojení bez omezování frekvence či délky. Za nevhodný se považuje také časový harmonogram krmení.
Kdy začít s kašovitou stravou?
V laické veřejnosti koluje mylné přesvědčení, že zahájení kašovité stravy, obvykle v podobě rýžového příkrmu, v tomto věku pomůže uspat miminko. Mnoho pediatrů naopak doporučují až do čtvrtého, nebo dokonce šestého měsíce krmit dítě výhradně mléčnou stravou (kojením či umělým mlékem, případně kombinací obojího).
Mladý trávící systém před čtvrtým měsícem ještě nedovede zacházet s tuhou stravou.
Příliš brzké zahájení příkrmů může vést k rozvoji řady potíží, jako jsou:
- Plicní choroby: vznikající v důsledku inhalace částeček obilovin do plic
- Potravinová alergie: organismus se ještě nachází mimo období imunologického okna, tudíž nedovede tolerovat alergeny obsažené ve stravě.
- Neprospívání: Opravdové jídlo mže předčasně vytlačit ze stravy mateřské mléko, čímž dojde ke snížení laktace. To se může odrazit v nedostatečném příjmu energie a živin z potravy.
- Průjem: Sliznice zažívacího ústrojí v takto nízkém věku ještě nedisponuje dostatečnou obranou vůči bakteriálním infekcím. Průjmová onemocnění navíc mohou vést k podvýživě.
- Zácpa
- Zvracení
Část lékařské společnosti považuje tento způsob krmení za rizikový pro rozvoj dětské obezity, neboť miminko učí přijímat nadbytečně kalorií.
Myšlenka přidávání obilovin do lahvičky miminka před uložením ke spánku vyvolává skepsi. Průzkum americké kliniky Cleveland Clinic odhalil téměř nulovou korelaci se snadnějším usínáním ani hlubším či delším spánkem při využití rýže nebo jiné pevné stravy.
S touto praxí se naopak pojí riziko vzniku řady problémů, zejména:
- Kaz raného dětství čili poškození zubu v chrupu dítěte před třetím rokem věku (kvůli přijímání sladké potravy před spaním).
- Neschopnost usnout bez „plného žaludku“. Taková závislost může postupně vést k obezitě či spánkovým obtížím.
- Obtíže s přeučením na jezení ze lžičky (z důvodu předchozího krmení lahvičkou).
- Zánět středního ucha (v důsledku krmení při poloze v leže).
- Snížení výživnosti příkrmu po přidání rýže, konkrétně nižší obsah bílkovin, tuků a minerálních látek (především vápníku, železa, a zinku).
- Potravinová alergie (způsobená konzumací obilovin v příliš nízkém věku).
- Slabší ponětí o pocitu nasycení, což se obvykle promítne v přejídání.
Obiloviny navíc představují tzv. prázdné kalorie. Kromě několika látek užitečných v pokročilejším stádiu vývoje má takový příkrm pro miminko minimální nutriční hodnotu.
A co džusy, čaje a ovocné šťávy?
Přestože se džus může jevit jako vhodnější řešení pro uspokojení hladu (nebo minimálně žízně) miminka, trávící systém na aktuálním stupni vývoje jeho konzumaci nedostačuje. Nejenže potlačuje chuť na mateřské mléko, které představuje v tomto věku významnou podporu vývoje.
Šťávy navíc mohou svým složením přivodit průjem a bolesti břicha. U kojenců, kteří pijí džus po celý den, se navíc vyskytuje vyšší riziko rozvoje zubního kazu.
Americká akademie pediatrů (AAP) se doporučuje vyvarovat ovocnému džusu během celého kojeneckého věku. Příjem pro batolata od prvního do třetího roku věku může činit maximálně 120 mililitrů denně, a to výhradně stoprocentní varianty.
Také čaj by neměl před čtvrtým měsícem života miminka v jídelníčku dítěte co dělat.
Za běžných okolností vaše dítě nepotřebuje pít ani vodu. Pouze při zácpě, kterou signalizuje tuhá stolice způsobující bolest či krvácení, a po předchozím lékařském doporučení můžete kojenci nabídnout „životodárnou tekutinu“ v menším množství. Za nejvhodnější výživu pro miminko se považuje mateřské mléko: „voda“ obohacená o veškeré látky (vitamíny, minerály, imunní látky, růstové faktory a stovky dalších) nezbytné pro růst a vývoj plodu.
Malý žaludek přeplněný vodou se navíc pravděpodobně bude bránit příjmu mateřského mléka.
Nízká hmotnost u kojenců
Stále více malých kojenců trpí malnutricí čili nízkou hmotností pro svou výšku. Nedostatek živin se nemusí týkat pouze makronutrientů (tuky, cukry, bílkoviny), ale i některých částí potravy (vitamíny, nezbytné mastné kyseliny, stopové prvky apod.).
K onemocnění z nedostatku živin může přispívat řada faktorů, jako je:
- Nízká porodní hmotnost
- Přetrvávající průjem
- Nejrůznější chronická onemocnění či postižení.
Ovšem v mnohých případech u malých kojenců malnutrice odráží neoptimální výživu, zejména praktiky kojení. V pozdějším věku hraje pro prevenci podvýživy klíčovou roli zdravá a vyvážená strava. Zároveň jde o nezbytný předpoklad pro udržení zdraví a kondice.
Přestože na třetím měsíci vývoje miminka se kojenecká kolika již obvykle postupně vytrácí, onemocnění může souviset s komplikacemi v oblasti výživy. Nedochází sice k narušení apetitu ani schopnosti sání, ovšem miminka trpící kolikou potřebují před krmením obvykle čas k utišení. Část přijaté potravy navíc mnohdy vyplivnou.
Jaké preventivní lékařské prohlídky čekají tříměsíční miminko?
Ve třetím měsíci života dítěte opět lékař provede celkovou kontrolu vývoje. Ovšem na rozdíl od předchozích prohlídek se nyní zaměří zejména na psychomotorický vývoj.
Rovněž by se mezi devátým týdnem a třetím měsícem mělo uskutečnit povinné očkování první dávkou hexavakcíny. Účinná látka poskytuje prevenci proti následujícím chorobám:
- Dávivý kašel
- Tetanus
- Záškrt
- Virová hepatitida typu B
- Onemocnění způsobené bakterií Haemophillus influenzae b
V ordinaci obdržíte informace týkající se povinného očkovacího kalendáře pro děti. Spolu s tímto očkováním lze dítěti podat jednu dávku vakcíny proti pneumokokům.
Možné zdravotní komplikace dítěte v prvním měsíci života:
Přestože vývoj v prvních letech života představuje velmi individuální záležitost, kontaktujte lékaře, jestliže miminko ještě nedosáhlo těchto vývojových milníků:
- Reakce na zvuky
- Sledování pohybu osob a neživých objektů
- Úsměv
- Natahování ručiček po předmětech.
I předčasně narozené děti, u nichž se vývoj často odchyluje od „tabulek“, by na třetím měsíci již měly ovládat předchozí výčet schopností.
Pozornost pediatra si ve třetím měsíci žádají také následující stavy:
- Jakékoli potíže související s krmením.
- Přílišná ohebnost, či naopak ztuhlost miminka.
- Permanentně zatnuté pěstičky.
- Neprojevování úleku při náhlém hluku.
- Neschopnost dítěte se uklidnit i poté, co ho maminka pochová a utěšuje.
- Jedna strana tělíčka působí jako silnější než druhá.
Věděla jste, že…? Podle výzkumu objetí napomáhá rozvoji kognitivních schopností dítěte?
