Přejít k hlavnímu obsahu

Kyselina listová - metafolin

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamin skupiny B (B9), který je v lidském organismu nezbytný při biosyntéze DNA v buněčném jádru a syntézu aminokyselin, tedy pro dělení buněk, tvorbu červených krvinek, přeměnu (remetylaci) homocysteinu na methionin atd. Kyselina listová a její metabolity jsou souhrnně označovány pojmem foláty. Hlavním místem biochemického působení folátů v těle jsou játra a krvetvorná tkáň. Nedostatečný příjem folátů zpomaluje tvorbu DHA a dělení buněk, a tak zasahuje především rychle se dělící tkáně, jako je kostní dřeň – výsledkem

je anémie. Zvláštní význam mají foláty v průběhu těhotenství pro normální růst a vývoj plodu. Jejich nedostatek se pak může projevit rozštěpovými a jinými vývojovými vadami. Nedostatek folátů může být absolutní – tj. jejich nedostatečný příjem v potravě. Nebo může být relativní - tj. jejich nedostatečná přeměna na biologicky aktivní (tělem využitelné) formy folátů. Přirozenými potravinovými zdroji folátů jsou především zelené části rostlin, tzn. především listová zelenina, špenát, brokolice, růžičková kapusta, hrášek, fazole, slunečnicová semena apod. a v menší míře ovoce. Ze živočišných tkání jsou nejbohatším zdrojem játra a ledviny.

Kyselina listová je termolabilní, je rozkládána světlem, podléhá oxidaci. K úbytku ve stravě (až 90 %) docházízejména vařením a též vyluhováním.

Věděli jste, že…

...kyselina listová se pomocí enzymů v těle přeměňuje na důležité látky (foláty), avšak organismus téměř 50 % žen z genetických příčin nedokáže přeměnit dostatek kyseliny listové na tyto látky?

VZNIK AKTIVNÍCH FOLÁTŮ

Kyselina listová je syntetická látka, která neexistuje v přírodě a nemá vlastní biologické účinky. Aby mohla být tělem využitá, musí jím být v několika krocích metabolizována na kvantitativně důležitější a biologicky aktivní formy, foláty. Po vstřebání se ve střevní sliznici metabolizuje na dihydrofolát a poté v játrech na tetrahydrofolát. Dávky větší než 0,2 mg denně nejsou 100% metabolizovány.

OVLIVNĚNÍ METABOLISMU FOLÁTŮ (GENETICKÝ POLYMORFISMUS)

Enzym MTHFR je u lidí kódován MTHFR genem. Gen pro MTHFR je umístěn na chromozomu 1 a dosud je známo již více než 25 polymorfismů tohoto genu, tj. sekvenčních variant DNA. Nejvýznamnější je především mutace MTHFR C677T. Mutace genu, ať už v hetero- či homozygotní konstituci (tj. 677 CT, 677 TT), vede k narušení termostability enzymu MTHFR, jejíž důsledkem je jeho nižší aktivita. Pokud mají jedinci jen MTHFR-heterozygotní konstituci (677 CT), mají jen lehce sníženou aktivitu enzymu MTHFR, což při normálním příjmu folátů nemusí mít žádné klinické důsledky. Pokud mají kompletní homozygotní konstituci mutace (677 TT), vzniká již závažnější porucha enzymu, jejímž důsledkem může být vyšší hladina homocysteinu.

Tabulka 1: Výskyt a důsledek polymorfismu MTHFR C677T
Výskyt v různých zemíchEfektDůsledek
MTHFR

(C677T)

Homozygotní

(TT)

přibližně 10 - 12 % v Německu

přibližně 12 - 13 % ve Velké Británii

přibližně 18 % v Itálii

přibližně 14 % v Kanadě

snížená aktivita

enzymu přibližně

o 70 %

významně zvýšené

riziko NTD (defekty

neurální trubice)

MTHFR

(C677T)

Heterozygotní

(CT)

přibližně 40 % v Německu

přibližně 41 - 44 % ve Velké Británii

přibližně 51 % v Itálii

přibližně 44 % v Kanadě

snížená aktivita

enzymu přibližně

o 30 %

zvýšené riziko NTD

(defekty neurální

trubice)

Nemutovaný = wild-type

(CC)

přibližně 50 % v Německu

přibližně 45 - 47 % ve Velké Británii

přibližně 31 % v Itálii

přibližně 42 % v Kanadě

aktivita enzymu není

ovlivněna

přirozený vývoj

Požadavky na foláty během těhotenství

Těhotenství je zvláště rizikové období života ženy, kdy se požadavky na foláty zvyšují v důsledku vývoje a růstu plodu, rozšíření dělohy, vývoje placenty, jakož i zvýšení objemu červených krvinek. Evropské profesní asociace doporučují zvýšit příjem kyseliny listové ve stravě těhotných žen na dávku 600 mikrogramů za den. Toho je téměř nemožné dosáhnout pouze selektivní stravou.

Věděli jste, že…

...plod si „neumí“ syntetizovat kyselinu listovou - je závislý na podávání folátů matkou ...průměrný příjem folátů stravou je 0,25 mg/den ...doporučené množství folátů pro netěhotnou ženu je 0,4 mg/den ...doporučené množství folátů pro těhotné ženy je 0,6 mg/den

PLÁNOVÁNÍ TĚHOTENSTVÍ A PRVNÍ TRIMESTR

Pro pokrytí zvýšených nároků a dosažení optimální úrovně folátů v krvi by ženy měly zvýšit příjem kyseliny listové již při plánování těhotenství. Bylo prokázáno, že doplnění kyseliny listové v perikoncepčním období může výrazně snížit riziko defektů neurální trubice a dalších vrozených vad. Je třeba však poznamenat, že nikoliv kyselina listová je odpovědná za snížení rizika poruchy neurální trubice, ale spíše dostatečná koncentrace folátů. Dostatečná hladina folátů v období prvního trimestru, zejména během kritické fáze uzavírání neurální trubice (od 22. do 28. dne po početí), může významně snížit riziko malformací neurální trubice embrya.

DALŠÍ PRŮBĚH TĚHOTENSTVÍ

Suplementace foláty není doporučovaná pouze při plánování těhotenství a na jeho začátku, ale je také důležitá

pro další průběh těhotenství.

Jak se stále více ukazuje, podkladem řady patologií v těhotenství je narušení normální funkce buněk cévní stěny

– dysfunkce endotelu. Endotelová dysfunkce může být navozena různými mechanismy, mezi nejvíce diskutované patří

především oxidativní stres, infekce, hyperglykémie, rovněž vyšší hladina homocysteinu a jak ukazují nejnovější údaje také

relativní nedostatek folátů.

NÍZKÁ PORODNÍ VÁHA A PŘEDČASNÝ POROD

Asi 10 % ze všech novorozenců se rodí předčasně. Předčasný porod (nezralost novorozence) je jedním

z největších rizikových faktorů pro dítě v prvním roce života. Bukowski (2009) v kohortové studii zahrnující 34 480

těhotných žen ukázal, že pokud žena užívá foláty v rámci prekoncepční suplementace více jak jeden rok a pokračuje

v jejich užívání dále v těhotenství, riziko předčasného porodu před 28. týdnem je proti „neuživatelkám“ o 70 % nižší

a před 32. týdnem o 50 % nižší. Podobné výsledky byly získány ve studii prováděné na 6 353 těhotných ženách

v Nizozemí, Timmermans et al. (2009).

Riziko nízké porodní hmotnosti (<2500 g) bylo sníženo o 57 % v případě, kdy suplementace kyselinou listovou

začala již prekoncepčně (před otěhotněním). Pozdější začátek suplementace korespondoval se snížením rizika o 39 %.

ODLOUČENÍ PLACENTY

Van der Molen et al. (2000) zkoumali souvislosti mezi homozygotní C677T mutací genu MTHFR (TT-genotyp)

a výskytem abrupce placenty nebo placentárním infarktem. Objevili, že především u TT genotypu je zastoupen výskyt

těhotenských komplikací ve větší míře (12 %) než u kontrolní skupiny (5 %), která nebyla ovlivněna uvedenými

komplikacemi.

POTRATY

Vzhledem k tomu, že se chromozomální abnormality vyskytují u 25 - 60 % potratů, lze i zde předpokládat souvislost

s hladinou folátů.

Polymorfizmus MTHFR má pravděpodobně zvláštní význam jako nezávislý rizikový faktor u opakovaných potratů.

Zde je možné kompenzovat sníženou aktivitu enzymu MTHFR užíváním biologicky aktivní formy folátu (5-MTHF).

Jakousi ochrannou funkci CC genotypu (kdy aktivita enzymu není omezená) prezentuje studie provedená v Itálii,

D'Uva et al. (2007). Ženy s anamnézou opakovaných potratů byly velmi často (17 z 20 žen) homozygotní, tj. s výrazně

sníženou aktivitou enzymu MTHFR, naopak ženy, které nejsou dotčeny enzymovým polymorfismem (wild-type (CC)),

nikdy nebyly přítomny ve skupině s opakovanými potraty, ale v kontrolní skupině (viz tabulka níže).

Tabulka 2: Výskyt polymorfismu MTHFR C677T ve skupině žen s opakovanými potraty vs. kontrolní skupiny (studie D´Uva, 20117)
Počet žen s opakovanými

potraty (n=20)

Kontrolní skupina

žen (n=20)

MTHFR (C677T)

Homozygotní (TT)

173
MTHFR (C677T)

Heterozygotní (CT)

39
Nemutovaný = wild-type

(CC)

-8

Co je Metafolin®?

Metafolin® je stabilní vápenatá sloučenina biologicky aktivní formy kyseliny listové 5-methyltetrahydrofolátu

(5-MTHF, L-methylfolátu).

Metafolin® je tedy aktivní folát, který, na rozdíl od kyseliny listové, pro svoje využití v těle nevyžaduje

metabolickou přeměnu. Jeho účinek není závislý na enzymu MTHFR a je tedy přímo k dispozici pro použití v těle.

Metafolin® poskytuje optimální efekt pro jednu ze dvou žen, která je ovlivněna polymorfismem enzymu 5-MTHFR,

nemůže tedy plně metabolizovat kyselinu listovou na aktivní foláty (omezená aktivita MTHFR enzymu vede

k limitované přeměně kyseliny listové na biologicky aktivní formy – foláty).

Výhody Metafolinu® na první pohled

• Kvantitativně nejvýznamnější biologicky aktivní forma kyseliny listové.

• Jeho účinek není závislý na aktivitě MTHFR enzymu. Na rozdíl od kyseliny listové nevyžaduje metabolickou

přeměnu v několika krocích, ale je v těle přímo k dispozici k dalšímu využití.

• Využitelný pro každou ženu – poskytuje optimální účinek i u žen, které nedokáží plně metabolizovat kyselinu

listovou.

• Má vyšší biologickou dostupnost ve srovnání s kyselinou listovou.

• Dosahuje výrazně vyšší hladiny v červených krvinkách než kyselina listová.

• Užívání Metafolinu® nemaskuje případný nedostatek vitaminu B12.

• Použitím Metafolinu® tělo neprodukuje nemetabolizovanou kyselinu listovou, která může být považována

za zatěžující pro tělo.

Metafolin® je patentovaná forma kyseliny listové, která těží z 10-ti letého výzkumu.

• 1998 - vyroben stabilní vápenatý derivát 5-MTHF

• 1999 - patentován společností Merck KGaA Dramstadt, Německo

• 2001 - získal první souhlas regulačních orgánů FDA (Food and Drug Administration) v USA, jako nová složka

potravy

• 2004 - prohlášen Evropským úřadem pro bezpečnost a nezávadnost potravin (EFSA) jako „bezpečný“

(v dávce 1 mg pro dospělého denně)

• 2005 JECFA prohlásil Metafolin® za bezpečný

Společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) neshledal žádné bezpečnostní

riziko pro navrhované použití L-methylfolátu jako alternativy kyseliny listové v potravinových doplňcích,

v potravinách pro zvláštní lékařské účely či jiných součástech stravy.

Výhody Metafolinu® během prekoncepční péče a v prvním trimestru

Každý rok se přibližně 300.000 novorozenců po celém světě rodí s defektem neurální trubice (NTD). Spina bifida

(rozštěp páteře) a anencefalie (vrozená vývojová vada, při níž se nevyvine mozek ani lebeční kosti) tvoří 95 % defektů

neurální trubice a jsou tedy nejčastějšími vadami tohoto typu. Vzhledem k tomu, že mutace 5-MTHFR může být příčinou

malformací a NTD a Metafolin® má přímý biologický účinek v těle, jeví se jeho použití jako vhodnější alternativa kyseliny

listové u žen s poruchou MTHFR. Kromě toho podáním Metafolinu® dosáhneme rychleji optimální hladiny folátu

v červených krvinkách (více než 906 nmol/l) než podáním kyseliny listové. Přiměřené zásobování kyseliny listové snižuje

riziko vzniku defektů neurální trubice (NTD)1.

Výhody Metafolinu® ve druhém a třetím trimestru

Metafolin® je více efektivní pro dosažení vyšší koncentrace folátů v plazmě ve srovnání s kyselinou listovou.

Odpovídající koncentrace folátů v krvi snižuje riziko předčasného porodu (jeden z největších rizikových faktorů

pro dětská úmrtí v prvním roce života) a nízké porodní hmotnosti. Děti rodící se s hmotností menší než 2,5 kg jsou

vystaveny většímu riziku cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti.

Studie z roku 2009 zahrnující 34 480 těhotných žen ukázala, že 70% snížení rizika spontánního předčasného

porodu mezi 20. a 28. týdnu je u žen, které dlouhodobě užívaly kyselinou listovou (více než 1 rok)2. U žen, které užívaly

kratší dobu (méně než jeden), došlo ke snížení rizika o 50 %2.

Nízká hladina kyseliny listové může zvýšit riziko potratů, což ukázala studie z roku 2007 u pacientek s opakovanými

potraty. Skupina žen, u kterých se opakované potraty objevily, měla velmi často sníženou činnost MTHFR enzymu, jejímž

důsledkem mohla být nedostatečná hladina folátů v krvi3. Na druhé straně u žen bez enzymové poruchy (polymorfismu)

nebyly zaznamenány žádné opakované potraty3. Tuto sníženou aktivitu enzymu je možné kompenzovat pomocí biologicky

aktivního folátu Metafolinu®.

Výhody Metafolinu® během kojení

Novorozenci potřebují dostatečné množství kyseliny listové pro buněčné dělení a růst. Užívání Metafolinu® může

pomáhat při klesající hladině folátů v mateřském mléce4.

Literatura:

1. Daly L.E. et al. JAMA 1995; 274: 1698-1702

2. Bukowski R et al.: Preconceptional folate supplementation and the risk of spontaneous preterm birth: a cohort study. PLOS Medicine 2009; 6: 5

3. D´Uva M et al.: Hyperhomocysteinemia in women with unexplained sterility or recurrent early pregnancy loss from Southern Italy: a preliminary report.

Thromb J 2007; 11: 1-6

4. Houghton LA et al.: [6S]-5-Methyltetrahydrofolate is at least as effective as folic acid in preventing a decline in blood folate concentrations during

lactation. Am J Clin Nutr 2006; 83: 842-850

Botto L, Yang Q: 5,10-methylenetetrahydrofolate reductase gene variants and congenital anomalies: a HuGE review. Am J Epidemiol 2005; 151: 862-877

Cyril C et al.: MTHFR gene variants C677T, A1298C and association with down syndrome: a case-control study from South India. Indian J Hum Genet

2009; 15: 60-64

EFSA (European Food Safety Authority): Opinion of the scientifi c panel on food additives, flavourings, processing aids and materials in contact with food

on a request from the Commission related to Calcium L-Methylfolate. Question number

EFSA-Q-2004-007. The EFSA Journal 2004; 135: 1-20

Lamers Y et al.: Red blood cell folate concentrations increase more after supplementation with [6S]-5-methyltetrahydrofolate than with folic acid in

women of childbearing age. Am J Clin Nutr 2006; 84: 156-161

Prinz-Langenohl R et al.: [6S]-5-methyltetrahydrofolate increases plasma folate more effectively than folic acid in women with homozygous or wild-

-type 677C-->T polymorphism of methylenetetrahydrofolate reductase. Br J Pharmacol 2009; 158: 2014-2021

Timmermans S et al.: Periconception folic acid supplementation, fetal growth and the risks of low birth weight and preterm birth: the Generation R study.

Br J Nutr 2009; 102: 777-785 van der Molen EF et al.: A common mutation in the 5,10-methylenetetrahydrofolate reductase gene as a new risk factor

for placental vasculopathy. Am J Obstet Gynecol 2000; 182: 1258-1263

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA